fotoman46 píše: L&B> motorky , co jsi čekal jiného ? Já tam kdysi něco nafotil, bohužel to nemůžu najít.

Toz ale co za motorky? Pionyry nebo nejake zavodaky?

L&B>závodní ne. To musíš vidět

L&B píše: Má on? co v něm je???

Pan Vejvoda má krásnou sbírku motocyklů! To má Fotoman pravdu!

2LEKO píše: ..moc to neřeš... a s AKREM je těžko diskutovat i když nějaký přehled má,ale stejně je za všech okolností "útočný" a lepší nereagovat!

...a napsal jsem "údajně",což umožňuje doplnění i o jiná jména...nejsem expert na historii,pro mě to bylo mílé a sice krátké setkání a to je vše!..prostě Vejvoda je to bezva pán a na návštěvu k němu určitě zajedu!..hlavně se mu líbilo moto a stejně jsem mluvili vice o psech a "babách"!

Ale no tak LEKO! Já to vůbec nemyslel špatně a už vůbec útočně, jak jsi napsal! jen jsem to doplnil! Ono těch jezdců jeho generace už opravdu moc není!

Tak kdyz ma dnes svatek. Ilja Zachoval

Dne 1. srpna by oslavil 95. narozeniny zakladatel závodnické dynastie Stašů, Vincent Staša (1.8.1916 - 18.4.1985). Vyučený elektrikář, stíhací pilot, motocyklový závodník a otec jednoho z našich nejlepších jezdců.Jezdíval terény, šestidenní, ale především silnice. Se svou přímou povahou často narazil u vrchnosti.
ČEST JEHO PAMÁTCE

Uveřejňuji další vzpomínku Jirky Davida, tentokrát na Karla Navrátila, jehož smutné výročí si za pár dní připomeneme.

Na Karla Navrátila 31.10.1952-9.8.1981 vzpomíná Jiří David

Při vzpomínce na Karla se musím nejprve vrátit do roku 1966, přesněji na pracovní sobotu 10. září 1966. Ten den se před Mototechnou - opravnou motocyklů v Brně , loučí Mistr sportu Robert Janka, vedoucí provozovny , zaměstnanec Otto Šustek (startér GP ČSSR) a učni Jiří Král a Jiří David s kolegou – automobilovým závodníkem Josefem Brázdem, který odjíždí na jeho osudný závod formule 3 do Sokolova. V průběhu závodu z neobjasněných příčin vyjíždí mimo trať přímo do přihlížejících diváků, naráží do sloupu veřejného osvětlení a na místě umírá. Současně s nim umírají i tři diváci a je mnoho raněných.Větší tragédii zabrání zmiňovaný sloup veřejného osvětlení. Celá událost je vzpomínána v jednom díle seriálu Osudové okamžiky, vysílaném před časem českou televizí.
Na pohřeb Josefa Brázdy v úterý dne 20. září vyjíždí z kasáren v Rajhradě u Brna vojín základní služby, tehdy již úspěšný motokárový závodník a o sedm let starší bratr Karla Navrátila Josef Navrátil, zvaný též „Jobl“ na služební Jawě 350 ccm. Na pohřeb však bohužel nedojel. V tehdy známém esíčku pod Bobravou při kolizi s nákladním autem smrtelně havaroval.
Karel převzal nejen přezdívku „Jobl“, ale vše, co mělo se závoděním něco společného. V Modřicích a Přízřenicích, odkud Karel pocházel, začíná parta kluků závodit na sériových ČZ 175 ccm, tak zvané Katalogy. Mají úspěchy a tak samozřejmě míří výš. Karel chodívá do garáže Jiřího Krále na Černopolní ulici, kde je jedno ze "středisek brněnských závodníků." Já půjčuji Karlovi svoji Yamahu 350 na několik kvalifikací do mistrovství republiky, kam se pro rok 1978 kvalifikoval. V roce 1979 si ji ode mě kupuje . Stěhuje se z Přízřenic do Moravan u Brna kde má nový byt, zakládá rodinu a v roce 1980 se jim narodila dcera.
Karlovi se daří v životě, práci i ve sportu. V zimě hraje hokej, v létě závodí na motorkách, kde v konečném pořadí MR obsazuje 12. místo.
V sezoně 1981 první závod MR v Městci Králové nedokončil, druhý závod v Novém Městě nad Váhem se pro déšť a kluzkou vozovku do mistrovství nezapočítával. V prořídlém startovním poli (asi polovina závodníků odmítla startovat) Karel zabojoval a skončil druhý.

Následoval osudný mistrovský závod v Kopčanech.
V den závodu, v neděli 9.srpna si Karel se svým mechanikem Horynem přišli změřit můj tehdejší minimotocykl, který si chtěli také vyrobit. Navrhl jsem jim, aby si ho půjčili a před závodem přivezli. Po obědě na něm přijel Karel sám a domluvili jsme se, že po závodech si minimotorku půjčí na celý týden a bude si ji moci pořádně okoukat. V dalším rozhovoru jsme si vzájemně stěžovali na počasí, bylo tenkrát nesnesitelné vedro. Karel byl v naprosté pohodě a to bylo naposled, co jsem s ním mluvil.
Ten den bylo opravdu horko. Když dojely do cíle dvěstěpadesátky, strhla se krátká průtrž mračen. Někde poblíž vítr strhl stodolu, v které byli schovaní turisté, takže všechny sanitky odváželi zraněné do nemocnice ve Skalici. Start kubatury 350 ccm byl odložen. Během chvíle však vysvitlo slunce a rozpálený asfalt přispěl k tomu, že třistapadesátky startovaly na již téměř suché silnici. Nad námi však již opět obloha černala, bouřka se vracela.
Mě se tenkrát starty dařily a hned od startu jsem se dostal do vedení, na konci startovní rovinky však už pršelo a já na mokré vozovce ve vracáku za kostelem při brzdění padám, ostatní mnou varováni bez problémů projíždějí. Z místa nehody odcházím celkem v pohodě do místní hospody, kde zjišťuji, že mám roztržený hřbet levé ruky, vyřeší to kus utržené utěrky. V té době již prší jako z konve a příkopem plným vody, po zádech jako nějaký sněžný pluh, doklouzává k hospodě Karel Chaloupka.
Za chvíli přestávají motorky jezdit, tak společně odcházíme do depa. Tam se dozvídám, že Karel Navrátil havaroval a byl odvezen do skalické nemocnice. Mě v depu navštěvuje doktorka, prohlíží zranění a navrhuje odvoz do nemocnice. Nejprve odmítám, ale když přijela se sanitkou, souhlasím. V nemocnici při sešívaní ruky říká zdravotní sestra doktorovi: "navrchu mají asi hodně práce" , tím myslela operační sál, nacházející se o poschodí výš. Doktor jí na to odpovídá: " tam už žádnou práci neměli " . Rozhovoru jsem nevěnoval pozornost, protože se po chodbě pohybovalo několik ošetřených turistů zraněných pod spadenou kůlnou, a myslel jsem si, že je řeč o nich. Když jsem vyšel z ordinace, na chodbě už čekal Karel Chaloupka. Od něho jsem se dozvěděl že to Karel Navrátil prohrál .

V depu jsem zastihl Karlovy mechaniky Emause a Horyna Hégra (mechanik a ač mladší, Karlův strýc) kteří byli nastalou situací úplně zdrceni.
Horyn si vůbec neuměl představit jak to oznámí Karlové manželce a Karlové mamince. Až později mně vyprávěl, jak to proběhlo. "Když jsem v noci v Moravanech zazvonil, otevřely se dveře a já nestačil promluvit. Jeho manželka řekla „Karel se zabil“ , bylo to bez otazníku a vzápětí omdlela, já to měl snad napsané na čele."
Před odjezdem z Kopčan zastavuji v místě nehody a očitý svědek nám ji celou popisuje.Za silného deště, v pravé, na Kopčany rychlé zatáčce, dostává Karel smyk, padá do příkopu, kde jeho, před ním letící motocykl naráží do balíků slámy, které rozhazuje a na nechráněný betonový mostek naráží Karel. Bezvládné tělo je vymrštěno do výšky a naráží do rodinného domku. Přijíždí sanitka a odváží Karla do nemocnice.
Ještě se vrátím k průběhu závodu: déšť neustále sílil, nevím v kterém kole (já jsem byl v hospodě s utěrkou na ruce) někteří závodníci sami zastavují v prostoru startu a cíle s tím, že v takovém dešti už není dostatečně vidět. V tu dobu se pořadatelé rozhodli závod ukončit; zdali to bylo včas, je otázka. Pár jezdců už totiž před tím najeli do dalšího, pro Karla osudového kola.
Přesně to připomíná Znojmo 1960 a tragickou havárii Jiřího Koštíře

Karel byl slušný, hodný, podle mně až moc hodný kluk. Zní to jako fráze, ale v jeho případě ne , Sportovec, šikovný mechanik, bezva člověk.

Dělávali jsme si legraci, že brněnští závodníci jsou samý štáckrypl ( pro neznalé- neschopni vojenské služby). Vymykali se snad jen otec a syn Quirenzové a Petec Hlavatka.
Když jsme hrávali hokej Strakonice – Brno, tak v brněnské jednotce štáckryplů - Jiří Král, Jiří Mrkývka ,Jiří David, Mirek a Pavel Vašíčci, hrál jako naprostá jednička Karel Navrátil
( jak to měl s vojnou on, už nevím).
V Brně strakoničáci prohráli a slibovali, že doma posílí. Když jsme ve Strakonicích otevřeli dveře společné kabiny , mysleli jsme, že budeme hrát proti nároďáku. Na lavičkách seděli dvou až trojnásobní mistři světa Láďa Bednář z Českých Budějovice, jihlavský Vladimír Caldr , plzeňský Vasil Koban. Po dohodě šel Vasil chytat za Brno. Za Strakonice chytal Bohouš Staša, podle značky cigaret které tenkrát kouřil zvaný „Bétečko“. V bráně se střídal s Boďourem (Staša ml.), který chtěl být tenkrát hokejovým brankářem a také uměl. Jediný Karel byl schopný s mistry světa držet krok v bruslení a s Vasilem se postaral o to, že jsme ty góly uvezli do Brna. Když jeden z mistrů světa přešel na naší stranu, tak jsme získali převahu. Karel byl zkrátka BOREC.

V pátek 14. srpna 81 měl Karel pohřeb, rovnou od hřbitova se odjíždělo na Těrlicko na Zlatý kahanec, ale beze mě. Při cestě sanitkou ze Skalice do Kopčan mně totiž doprovázející doktorka upozornila, že ošetřující lékař mně pod sešitou kůží nechal přerušenou zvedací šlachu prstu. V Brně okolo toho mezi doktory bylo hodně rušno, šlachu spravili ale dlaha na šest týdnů a dalších šest týdnů rehabilitace mě neminulo.
V neděli 16.srpna v Těrlicku havaruje Mrkva -Jiří Mrkývka podobně jako Karel. Jemu v příkopu zavazel buď pařez nebo velký kámen, už si to přesně nepamatuji. Výsledek: prasklý obratel , tříštivá zlomenina stehenní kosti a slušně rozštelované koleno. Operace v Havířově, ve středu převoz do Brna a s různými komplikacemi pobyt v nemocnici asi rok a půl.
Poslední srpnový víkend se jede Velká cena Československa v Brně. V pátek večer po tréninku švýcarský závodník Hans Neff, Bohouš Staša a já navštěvujeme Mrkvy v brněnské úrazovce, při odchodu Bohouš říká : „to jsou zase dvě vteřiny v prd...", tím myslí čas na jedno kolo.

Mě v té době poprvé přepadá myšlenka skončit se závoděním.

Vzpomeňte na Karla Navrátila - mladého Jobla a Josefa Navrátila - Jobla, oni si to zaslouží.

Děkuje Jiří David (Bubla)

.

Karel klečí u motorky Jirky Davida

na starém Masecu za Davidem

Naposledy editováno 29.07.2011 21:14:30

osudový úsek trati v Kopčanech

skarel> To je hodně smutné!

skarel>Moc krásný a moc smutný čtení.Karel jezdil s nama katalogy a byl to fakt moc hodnej kluk.V srpnu se stavím na hřbitově mu položit kytku.
Vzpomínky Jirky Davida jsou perfektní.Juro,díky moc

AKRO> je to život...

Ach jo. Škoda, že mezi krásnejma vzpomínkama jsou i ty smutný.

skarel: Obrovská vďaka Tebe a Jurovi Davidovi za tento príspevok!
V sobotu v Kopčanoch som sa stavil na mieste tragédie a pýtal som sa kde je umiestnená tabuľa pripomínajúca túto udalosť, ale dozvedel som sa, že bola na tom dome, ktorý máš na tej fotke, ale robili tam novú fasádu a dali tú tabuľu preč.

Ještě k Horynovi Hegereovi.On potom taky jezdil a jednu dobu se staral o Frantu Hudce,když jezdil v AMK Pisárky Yamahu.
P.S. Na té fotce ze starého Masecu,ten čtvrtej jezdec,schovanej za č.2 je starej Mrkva

skarel:

Karle perfektní A vyřiď Jirkovi velké díky

skarel>Fakt silné zážitky,díky za zveřejnění toho příspěvku,je v tom vyprávění cítit i duch té doby !

Ešte jedno smutné okrúhle výročie sme si 11. 7. pripomenuli na Slovensku. Na Sachsenringu vtedy zahynul Henrich Kurtha. Tu je článok LINK...

Ještě jedna připomínka ke Kájovi Navrátilovi.Starej Eman Quirenz,kterej rozhodně netrpěl přebytkem sentimentu,měl Karlovu fotku nad ponkem na čestným místě a mluvil o něm vždycky s velkým respektem.Takovýho uznání se myslím ani předtím ani potom nikomu nedostalo.

brzda123 píše: Ještě k Horynovi Hegereovi.On potom taky jezdil a jednu dobu se staral o Frantu Hudce,když jezdil v AMK Pisárky Yamahu.
P.S. Na té fotce ze starého Masecu,ten čtvrtej jezdec,schovanej za č.2 je starej Mrkva

8 Jiří David, 26 Karel Navrátil, 2 Vladimír Jarolím a za ním Jiří Mrkývka

Dnes by slavil 60.narozeniny Oldřich Kába jr. Tragicky zahynul 3.1.1982 ve Znojmě.

Před patnácti lety se zabil při dopravní nehodě superbikový mistr republiky Petr Šálé

fotoman46> jak budu mít čas, dám sem foto Petrova pomníčku z dálnice, je to kousek od nás

skarel> Díkas

dnes,jsem zapálil svíčku p.H.Baltisbergrovi na jaho pomníčku-55 roku od jeho tragické havárie v Brně

fotoman46 píše: Před patnácti lety se zabil při dopravní nehodě superbikový mistr republiky Petr Šálé

Vlevo Petr Šalé, Brno motodrom 1988

v srpnu by se dožila 30 let Maruška Zachovalová. Smutek z jejího předčasnýho odchodu jen tak nezmizí.

Zítra /17.9./ by oslavil 70 tiny Jirka Šafránek,velká hvězda silničního závodění.Byl součástí Velké trojky Hořických závodníků Bíma,Bareš,Šafránek.Bohužel už ani jeden s náma ení.

Dnes je to 5 roků co zahynul Edi Stöllinger

teuvo> To jsem ani nevěděl. Jak, kde?