K Itálii - Roveretu : Vloni jsme ve dvou utratili za týden i s cestou - tj včetně dálniček a poplatků kolem 12.000,-Kč. Ale to jsme byli na jeden den v Gardalandu na jihu jezera, kde jsme nechali cca 75 € !!! To byla ale naše soukromá akce . Strava skoro vlastní. My ten týden na konzervách a jídlech z pytlíku vydržíme.. Asi + - takhle: Ujeli jsme cca 2600 km. Benzín cca 200,-€; poplatky cca 50,-€ ; útrata v Itálii - vč. poplatku do kempu 20€/osoba - cca 230,- € ( musíte ale odečíst ten náš výlet do Gardalandu ).

Naposledy editováno 29.04.2009 16:33:00

hehe asi zacnu trenovat trebas ze zajedu zaplatit pokutu za nocni parkovani ve meste do mladé bolky inu obecní policista - místo aby zabouchal na dveře tak raději v 22:10 da listek za okno...

achjo vzdycky, kdyz ctu, co se kde platí v zahranici,tak nevim jak to vite chci jet do Bari do Italie a dela mi to starosti,clovek premysli,jak pozna, ze ma mit nejaky poplatek za neco,nekde zaplacemy,tam se snad plati za vsechno.lepsi by bylo na listek do italie,dat na hranicich sumu a pak uz nechci slyset slovo poplatek.Jinak ACHYLOVA PATA SVĚTA Bari ,prekrasny misto!

Pawka> V Itálii se na dálnicích platí mýtné podle ujetých km. Nemůžeš ho minout, musíš jimi - tím výběrčím místem - projet

Funguje to tak, že při nájezdu na dálnici dostaneš lístek, kde je vyznačeno kde jsi na ni najel a pak při výjezdu z dálnice zaplatíš odjeté km....

Rulda> s něčim takovím počítám,víc bych snad nezvládl,nemam absolutne zadny zkušenosti,prostě se musí vše bedlivě sledovat. jedeme dvě motorky. nesetkal ses treba s tim,ze ti pokutovali neco nedostatecne pridelane na motorce?myslim jako bagaž

Naposledy editováno 29.04.2009 19:42:37

Pawka>
neměl jsem žáden problém, jezdíme dle předpisů hlavně venku. A jak vidíš na mé fotce - to jedeme do Itálie nabalení slušně.....

Rulda> koukam na tve foto,ze veci je dost. hlavní vec je slusne chování,toho se drzime i v čr

Pawka>Rulda> koukam na tve foto,ze veci je dost. hlavní vec je slusne chování,toho se drzime i v čr

a vo tom to jeeee

Čau brácho! To jsi přehnal s těma penězma. Celkem i s útratou jsem se vždycky vlezl do 10 tis. Kč. Celý den jsem rozvážel hlínu. Mám hotovo. Ale musel jsem si rozsvítit nad vratama u uhelny. Ale hotovooooo! Může pršet, aby rostla tráva!

Pawka> Ahoj. Lojza. Stačí pri výjezdu z dálnice jen u okýnka strčíš ten lístek co si jej vezmeš pří vjezdu na dálnici na začátku a pak dáš karu VISA a ono si to tu částku odečte. Hlavně, abys na účtu měl dost peněz!

Rulda> A hlavně slušné chovíní !!!! Na dálnici v Rakousku mu došel benzín! Hned tam byli policajti na mašinách a koukali co dělá, že má mašinu položenou na zemi. Naskočil na mašinu a nastartoval. Přelil zbytky benzínu z druhé půlky nádrže. Za kilák byla benzinka. Doprovodili nás ti policajti až k té benzince. Usmáli se, my na ně taky a upalovali dál. V pohodě. Žádné pokuty. Slušně se usmívat. Co brácho?

[quote]Lojza15>To jsi přehnal s těma penězma. Celkem i s útratou jsem se vždycky vlezl do 10 tis. Kč.
No vždyť říkám, že jsme nechali 75€ na Gardalandu..... takže když to odečteš, jsi na svých 10.000,-

chlapáci díky, takhle se me to zda celkem lehky,sem zas o neco chytrejsi,ono tech nastrach bude hodne,treba jazykova bariera a taky clovek z male vesnicky ve velkomestech.cennim si rady zkusenych

s tim benzinem: taky kolegovy dosel,ale mam nadrz na 4 sroubky,tak sme dotankovali a hura na benzinku, je to takovek zalozní kanistr.

Pawka> Ahoj. Pojeď s námi. Uvidíš, že bariery neexistují. Uvidíš, že se domluvíš i bez italštiny. Dobrá je angličtina, ale i jiní tam byli co řeči neumí a domluvili se. Čechy tam mají rádi. A budeme tam taky. Nebudeš sám.

mno a estli poje Pady tak ja taky ! jenom musim dodelat batohy na mazlika abyh se sbalil na dlouuuhou cestu ne ze bych nejezdil po evrope ale proste do auta se toho tak nejak vejde vic

Morticimus> Jasný. Hlavně si vyzkoušej to nabalení dopředu a vyzkoušej, jestli vše dobře drží a nepadá. Udělám pak přehled co cca potřebuju sebou a dopředu pošlu všem co s námi pojedou tak pošlu seznam. Zbytek si doplníte dle sebe. Počítám, že nás pojede cca 10-15 motorek a doufám, že i více. Pokud by bylo velké a milé překvapení, kdyby jelo daleko více motorek, nebude problém udělat třeba dvě, nebo tři skupiny. Abychom nejeli v několika kilometrové koloně.

Ja se snazim ukecat lidi na potkani ale zatim jsme v podstate 3 mozna 4
Diky ten seznam bodne - bude to mozna prvni velka vyprava za hranice (na moto)

Dávám tady článek, který jsem psal už někdy v roce 2002 a dal u nás na ROUD 35. Brácha jej tenkrát doplnil a vystavil na "Motorkáře" u popisu svého bajku. Tak ten jeho článek tady taky dávám znova. Nelekejte se, že je dlouhý, ale celý si jej přečtěte. Je to celý týden plný zážitků. Tak čtěte.

Bylo to v roce 1999, kdy brácha s motorkáři ze Svitav byl poprvé v italském Roveretu, kde zdejší motoklub „Pippo Zanini“ pod záštitou italské FIM pořádá každoročně mezinárodní motorkářský sraz už od roku 1972. Zde jsme navázali několik, myslím, dobrých kontaktů. I to je jeden z důvodů, proč tam můj brácha počtvrté a já podruhé na konci srpna rádi jezdíme. Není to megalomanský sraz jako třeba ve Španělsku, ale možná právě proto, že zde máme hodně známých, patří tato akce k těm „domáckým a pohodovým“ a máme pocit, že je rok od roku lepší a lepší. Byli zde motorkáři z Francie, Švýcarska, Německa, Holandska a Anglie. Byli zde i manželé z Norska (typický dřevorubec a měl i takové dlaně). Předloni přijel i Fin. Sám, 3500 km.
Letos, tedy v srpnu 2004, jsme zde zastupovali nově vzniklý motoklub road 35 Janov. Bylo nás devět : Senior – FJ 1200, Rulda a Kikina – Bandit 1200, Marcel a Martina - FJ 1100, Cycli a Martina – Transalp 600, Georgo a Eva – Kawasaki 750 GT . Senior jel sám bez manželky, prý to pro ni už není. Nebylo to však od věci, protože na své FJ 1200 mohl naložit krom stanu, spacáku a svých věcí i slunečník a skládací stolek s lavičkami. Slunečník jsme ještě těsně před odjezdem (již oblečeni a v přilbách) po krátkém váhání zkrátili pilkou na železo – přece jen přesahoval trochu více obrys jeho biku.
Oficiální zahájení Motoraduna v Roveretu začínalo ve středu. Větší část naší výpravy vyrazila už v pondělí dopoledne, protože si chtěli užít průjezd Alpami za denního světla. My, Senior (tedy brácha) a já s dcerou Evou, jsme vyjeli kolem 15.00 hod. z Gajeru u Litomyšle po změněné trase. Tedy ne na Dolní Dvořiště, ale na Mikulov a Vídeň. Senior se totiž rozhodl, že to bude rychlejší. Možná tušíte co následovalo.
Jednak hned na rakouských hranicích policajti nekompromisně nařídili bráchovi vypnout malá modrá světýlka na kapotáži! Modré světlo smí mít jen „polizei“! Brácha se nerozpakoval dlouho. Rozbalil si žvýkačku, lehce ji prožvýkl a obě světýlka jí zalepil (mimochodem, po průjezdu Brenneru na italskou stranu, žvýkačku odlepil a „dojel“ s tím, že je ještě sladká!?!?!)
No, a pak byla to víceméně moje chyba, jsme se nádherně zamotali ve Vídni… centrum je opravdu pěkné, ale v 19 hod. bylo tak zacpané, že jsme díky svému nákladu neměli šanci se mezi plechovkářemi proplést. Lehce jsme vařili…
Hned za Vídní nás čekala další cesta peklem. Až do Lince byla bouřka s hromy a blesky, vodou z nebe a větrem blížící se vichřici. Já s Evou jsme měli nepromoky a brácha „prý nezná bolest“. Cesta pak po dálnici byla sice nudná, ale uběhla rychle a v pohodě. Jen pár zastávek na benzín a na vybavených odpočívadlech na cigárko, na kafíčko, na hamání no a samozřejmě protáhnout těla. Po zaplacení všech mýtných a dálničních poplatků – dokonce na A2 v Rakousku byla taková kontrola dálničních známek, že nás ve 2 hod ráno uzávěra na dálnici svedla přes parkoviště, kde pod přístřeškem kontrolovali čtyři rakouští polizei všechna vozidla – jsme dorazili do našeho cílového kempu. Tam nás již čekala první část našeho týmu. A protože čekali od půlnoci a my přijeli až v 6 hod ráno, „stáhli“ větší část svých alkoholových zásob. Sice nelitovali, ale jejich pobyt se prodražil.
Jelikož jsme zde nebyli poprvé, čekalo na nás naše stálé místo. Takže jsme s bráchou postavili stany, dali pár panáčků na „dojezd bez poruch“ a na chvíli zalehli.
Kemp se nacházel v borovém hájku se sociálním zařízením ve zděné, čisté a udržované budově malého sportovního areálu na okraji města Rovereto. Toto asi 30-ti tisícové město leží v severní Itálii jižně od jezera Lago di Garda. Toto jezero s rozlohou 370 km2 je v Itálii největší. Celou nádhernou scenérii italské přírody dotváří Dolomity, které nezapřou svůj vápencový původ. Strmé stráně svírají nejen zelená údolí s množstvím vinic, ale i jezera, která jsou smaragdově zelená. Samozřejmě, že jezera patří svou čistou a překvapivě teplou vodou k turisticky hojně navštěvovaným místům.
Po odpočinku a lehkém obědě jsme nechali Seniora opravit drobnost na svém FJ 1200 a já se s Evou vypravil na Lago di Garda za ostatními. Né, že bych měl nějaké špatné orientační schopnosti, ale jaksi jsem nemohl najít tu „naši“ pláž. Po chvíli zajíždějí do všech rekreačních středisek jsem se zeptal. Svou lámavou angličtinou jsem našel člověka, který mluvil anglicky (málo Italů totiž anglicky mluví). Zjistili jsme, že musíme ještě o 4 km dál do jiné vesnice…. Pak už to bylo v pohodě. Lago di Garda svou rozlohou, příbojovými vlnami a oblázkovými plážemi připomíná moře. Voda je ale sladká.
Každý den v 10,00 a v 16,00 byl sraz ve městě u klubu Pippo Zanini. Byly tu motocykly v originálním stavu různého stáří, „čopry“, cruisery, lodě jako Goldwingy, ale i různé stavby. Úctyhodná a krásná byla stavba FJ 1200 se sajdou. Odtud jsme pak vyjížděli organizovaně do okolí, k jezerům, na ochutnávku do místní likérky(úžasné chutě a variace), stáčírny vína – samozřejmě s degustací, a pak neplánovaně nás organizátoři zavedli podívat se na soukromou sbírku motocyklů Moto Guzzi. Tato sbírka obsahovala všechny modely vyrobené touto italskou továrnou. A pozor! Všechny stroje byly provozuschopné! Na všech těchto vyjížďkách bylo občerstvení zajištěno. Pravé italské makaroni s parmazánem a speci majdou, k tomu víno nebo voda. Bylo to vždy chutné a nasytilo to. I přes mírné alkoholové opojení, organizátoři měli vše pod kontrolou a bezpečně nás předností v jízdě provedli všemi cestami zpět. Jeden z výletů však měl nezaměnitelnou atmosféru. Byla to noční vyjížďka.
Ve 21,00 jsme vyjeli od klubu vzhůru nad město k tzv. Roveretskému zvonu. U krásně kované brány každý dostal louč, zapálil ji a uličkou tvořenou vlajkami zemí celého světa jsme prošli až na prostranství, kde uprostřed byl zavěšený asi čtyři metry vysoký zvon. Tento zvon se rozezní jen dvakrát v roce – jednou při výročí Dne osvobození Rovereta v 2. světové válce a podruhé u příležitosti motorkářského srazu. Jeho srdce vždy odbije 100 úderů. Co úder, to 10 tisíc lidských životů padlých ve válce. Tento zvon byl odlitý po válce ze zbraní, které se našly v tamních horách. Odléval se v naší republice a místní to dobře vědí. Takže už dost smutku a nostalgie a hurá na pivo třeba do klubu, 0,5 promile je v Itálii povoleno.
Ve volném čase mezi vyjížďkami nebo večer jsme si vyjeli individuálně do nádherného Rovereta. Romantiku umocňovalo noční osvětlení města. Italská neředěná zmrzlina, krásně osvětlená kašna, pizzerie na každém rohu, spousta krámků s blbinami, třeba na památku, vyleštěné kočičí hlavy od projíždějících všudypřítomných skútrů a malých aut…… I když i ve staré části města snad není ulička, kde by byl zákaz vjezdu (celkem nás to překvapilo, protože památkáři u nás zakazují všechno), nechali jsme své biky stát u klubu a do centra šli pěšky.
Na závěr, to je v sobotu, byla v areálu kempu pořádána „Dance party“, kde byly oceněny motokluby i účastníci srazu jako jednotlivci. Letos každý účastník bez rozdílu dostal malý pohár, motokluby dva velké poháry a protože zde náš klub byl poprvé, dostali jsme od starosty Rovereta zmenšeninu Roveretského zvonu!
V neděli ráno po bujaré noci se nám sice vstávat nechtělo, ale nic naplat. Balení, loučení s přáteli, ještě cigárko a opět hoblujeme dálnici v pohodě a bez velkých omezení v rychlosti. Nechci vás nudit vyprávěním o opětném bloudění ve Vídni. Snad jen na okraj: Když jsme asi potřetí projížděli kolem stejného stojícího vozidla, jeho řidič do něj nasedl a vyvedl nás z města ven. Mám pocit, že Vídeň již nechci dlouho vidět.
Jen pro úplnost: Celkový poplatek s noclehem v kempu od středy do neděle( můžete však přijet už v pondělí), s jedním jídlem, vínem a vodou na vyjížďkách, teplou vodou ve vykachličkovaných sprchách a samozřejmě s toaleťákem na záchodech přišel na 600,- Kč za osobu. ( No nekupte to!).
Letos nás jelo z motoklubu devět… Ale příští rok nás pojede asi tak patnáct. Já osobně se těším už teď.

Rulda a Lojza

Dávám tady video z loňského srazu v Roveretu. Snad se mi podařilo to tam vložit hned k rozkliknutout. Déle se stahuje, ale je pěkné. Doba cca 20 minut, ale stojí za to. Hned z kraje jsou mí bráchové jak ti pohodáři leží na mašinách. Rulda a můj druhý brácha Rulicrasch. Párkrát ze začátku sebou sekl, tak mu to už zůstalo. Má už mašině čtyři hvězdičky za sestřely.

[http://www.bikerexplorer.tv/Video%20x%20Sito%20biker/Pippozanini.wmv]

Tak teď? Jestli se mi to tam nepodařilo normálně vložit, tak vyzkouším dát jen holá odkaz a zkopírujte do http.

[url=http://www.bikerexplorer.tv/Video%20x%20Sito%20biker/Pippozanini.wmv[/url]

http://www.bikerexpl...iker/Pippozanini.wmv

Jsem nemotora.

Tak pomalu ale jiště na mojích webovkách http://iva82.nafotil.cz/ v sekci MOTOSRAZY najdete pár fotek - kdo se pozná, může dát echo ....

BATIVA> jeee,hned druha fotka:),dekuju mockrat :)

... zdravim všechny "Afričany", kteří se zůčastnili ... viděl jsem několik Afrik s bitelnýma držákama bočních kufrů ... poraďte, kde jste je sehnali, please ..

Tak sem pustil vetsinu fotek na Rajče - Rajce - foto

Naposledy editováno 28.07.2009 00:17:43

Dávám tady fotky z motosrazu v Roveretu v Itálii. Bylo to super. Ti co s námi nejeli, měli smůlu. S úsměvem přidávám poslení fotku a vyjadřuji na Rajčati poslední fotku. )) http://lojza1.rajce.idnes.cz/Rovereto_2009

[img]

Tak se sešel rok s rokem a je tu další ročník - takže kdopak přijede?

Já:)

kdyz budes cas taky asi taky prijedu kouknout