renocar_unor



PROFIL UŽIVATELE

tudydudy

Offline: Dnes v 02:25 Hlavní stránka sekce

Skupina: Registrovaný
Pohlaví: Muž
Věk: 30
Město: Jilemnice
Lokalita: Semily Liberecký
Poděkoval: 2x
Založil témat: 1x
Napsal příspěvků: 11x
Body komentářů: 18 / 39
ID uživatele: 94828
Registrace: 19.5.2009

Adresa profilu:http://tudydudy.motorkari.cz (Sdílet)


Nekorektní Vánoční MotoPovídka

Tak jak? Už Vám lezou chlebíčky, cukroví a všechno to kolem i ušima? Potom je tedy čas na jednu čistě nekorektní, zato však poměrně humornou povídku. Na chvíli zahoďte vše co víte a oddechněte. A hlavně to neberte osobně!

Tak mě napadá, jak by asi vypadala taková motorkářská verze příběhu o narození a životě Ježíše / ška. Zkusme:

Bylo nebylo, pobýval v zemi daleké mladý pár zapálených motocyklistů. Josef, zkušenostmi ošlehaný harcovník, vyježděný, tzv. rychlý turista. Strojovnou jeho vlastní nebylo nic jinačího než BMW R1200 GS. To jeho družka Marie teprva nedávno začala. Být pouhým batůžkem už jí, přes Josefovo GS, bylo málo, kousla se a již nám druhou sezonu dráždí kolibříka, Hondu CB 500f. 

A tak tihle dva brázdili silnice a bylo jim fajn. Dokonce tak fajn, že z toho po čase a chvíli strávené v křovisku jednoho malebného háječku Marie vzešla somodruhá. Ano, sveřepý Josef se nechal slyšet, že v onom křáčí k ničemu většímu nedošlo a že Mariin stav je výsledkem zázraku božího, ale my si myslíme svoje.

Porod, jež se udál znenadání na jednom motorkářském srazu, zrovna když svou tvorbou těšili ucho i zrak umělci z tělesa "Vychcaný Knedlíky", proběhl bez vážnějších komplikací. Ano, pár škarohlídů by mohlo namítnout, že uvádět na svět nový život / zázrak Boží uprostřed davu (právě pogujícího na flák Všechno je všechno) není úplným vzorem porodní hygieny. Ale dítko se jevilo jako zdravé, vitální, plné energie. Takřka div, že se hned k okolní rozjařené mase nepřidalo. Takže proč ne. Vždyť jen jeho porodní váha, krásných sedm kilo dvacet, o něčem vypovídala. Navíc mu Marie dala přímo božské jméno - Ježíš Valentýn, takže to už od mala měl náš mladý jak se říká posichrovaný.

 

"Džej-ví", jak se Ježíši začlo v kuloárech brzy přezdívat, zprvu nijak nevynikal. Marie s Josefem byly podstivý, a tím pádem nijak bohatí členové dělnické třídy, a tak JéVé žil jak to jen šlo. Prvních deset let života šel životní styl sex, drogy a rocknroll prakticky zcela mimo něj a když už, přikláněl se spíš k umírněnějšímu názoru ženy, víno, zpěv.

V pubertě pak konečně dostal možnost přičichnout k spálenému benzínu (hrál si doma - v chlévě, se sirkami a "techničákem" a úplně dobře to nedopadlo) a od té doby neměl stání (a obočí nad levým okem). Nezáleželo na tom, jaké kubatury strojovna byla a častokrát ani v jakém je stavu. JV na co přišel, to hned ojel. Zprvu se mu tedy pod ruku žádné velestroje nedostávaly. Veskrze se jednalo o nejrůznější deriváty Jawy Pionýr. Na jistou dobu byl dokonce po okolí v podvědomí jako "honič pindíků". Ale s příchodem plnoletosti a vyhotovení patřičného řidičského oprávnění se jeho moto park postupně modernizoval a JV zase ve svém řízení zdokonaloval.

Zanedlouho byl z JéVého doslovný pirát. Nic mu nebylo svaté. Dokonce ani jeho jméno či matka. Bezhlavě se pouštěl do všeho co mu hustý provoz u nich na poli za chlévem dovoloval (protože papíry mu nikdy dlouho nevydržely) a absolutně si nebral servítky. To jednou mu dokonce veškeré nářadí bylo zabaveno. On však přesto nedbal, osedlal jejich stařičkou Eulálii (krávu) a alespoň s ní jel, jak sám prohlásil, "poškádlit drážku". Samosebou, netrvalo dlouho a už mezi lidmi kolovalo, že prý to rozhodně nebyla drážka, co JV s Eulálií, či podle mnohých přímo na Eulálii, škádlil, ale to teď nechme stranou.

Podstatné je, že to s JV šlo od desíti k pěti. Někdy i od pěti k desíti. Na benzín začal vydělávat podvodným překupničením s použitými pneumatikami. Někdy - poměrně často, byl spatřen za úplatu nabízejíc zámožným dámám svezení na své pýše. Bohužel, málokterá to pochopila dobře. Proslýchá se, že dokonce zkoušel hazard. Sázky na počasí mu ovšem mnoho pšenky nepřinesly, neb  desetistupňový mráz v červenci či naopak tropy v lednu se málokdy dostaví. Do práce nechodil, sprostý byl jak dlaždič sedící po ránu s řídkou stolicí na toaletě a jeho dlouhý, mastný vlas i vous už jen dílo zkázy dokonával.

Jak se vlastně přihodilo to, že se náš JV stal synonymem pro vánoční postavu štěstí rozdavajici, je dobrá otázka. Někteří se přiklání k teorii, že JV osvítilo světlo Josefova GS, on prozřel, zamyslel se a zničeho nic započal sám od sebe hlásat mír, lásku, porozumění a bezpečný jízdní styl. Realističtější teorie toto ale pochopitelně vyvrací. Podkladem pro to je jednoduše fakt, že Josefovo GS by v životě takový světelný výkon, aby dokázalo kohokoliv (natož pak našeho JV) osvítit, zkrátka nebylo schopno vyvinout. Máme-li se tedy držet faktu, že za JéVého prozřením skutečně, ať už jakýmkoliv způsobem stojí stroj jeho pravděpodobného otce, bylo to nejspíš následovně: 

 

JV byl již delší dobu naprosto nezvladatelný. Důkazy nepodložená nařčení typu vyjížděk na ledasjakém skotu domácím vyplouvala na povrch s takřka železnou pravidelností. Nabídky k svezení už nebyly předkládány pouze zástupcům opačného pohlaví a k JéVého hazardování s počasím se přidala i obliba v kratochvíli známou jako “skořápky”. Josefovi, v té době již vdovci, tak s jeho povedeným “asi-synem” (neplést s “Assasinem”) došla jednoho dne trpělivost. Popadl jej, usadil na své GS a bez okolků jej na něj pomocí spojovacího materiálu upevnil. JV byl zprvu takřka nadšen. Už po prvních kilometrech ale prozřel. Toto nebyl ze strany jeho asi-otce žádný dar či dokonce pocta. Toto byl ryzí trest! Na něčem tak nudném a sterilním v životě nejel! JV byl z těch všech kozích dechů, krav, ale i jiných motocyklů zvyklý na divokost, jankovitost či prostý vzdor. Tady se ovšem nic takového ani v nejmenším nedělo! Vše tu fungovalo nejlíp jak jen mohlo. Sterilně, dokonale. 

Po týdnu, nám -  běžným smrtelníkům, zcela nepředstavitelných muk, Josef svého syna z motocyklu konečně odmontoval. Zpoza řídítek pak již sesedal absolutně někdo jiný než kdo se za nimi před sedmi dny ocitl. Člověk nejmravnější, nejčestnější. Doslova chodící empatie. Že to všechno ve výsledku vygradovalo každoročním obdarováváním všech dětí i dospělých, se vlastně absolutně není čemu divit. Volil by snad kdokoli z nás po takové zkušenosti jinak? Zvlášť, zeptal by se vás Josef: “Je libo repete?”

 

P.S. Aby ani zámořský symbol Vánoc nezůstal ušetřen, použijme jeden postarší video-výtvor.

 

Jak se Vám líbil tento článek?

Hodnocení (1x):

Motorky: Jawa 50/21 Pionýr

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.

TOPlist