Kejmar: Jsem zase blíž svému snu stát se mistrem světa!

"To, že to byl dlouhý výlet, asi nikomu nemusím připomínat. Jižní Amerika je Jižní Amerika, a když to řeknu po pravdě vůbec se mi tam nechtělo. A nebyl jsem z jezdců sám. Museli jsme letět už ve středu okolo poledne a motorka tam letěla už týden předtím, i s díly a náhradním motorem. Letělo se na trase Praha -Londýn - Bogota - Pasto. Po 28 hodinách cestování si asi dokážete představit, jak jste plný energie. Na místním letišti asi 3 km od tratě a bungalovu, kde jsme všichni jezdci bydleli, na nás čekalo asi tak 30 policistů a 20 frajerů se samopalama…řeknu vám opravdu zážitek. Hned je vám jasný, že asi tam úplně bezpečno nebude a všichni víme proč. Místo závodu jménem Chachaguí (v překladu Vesnice) se nachází skoro 2000 metrů nad mořem, takže jsme se všichni báli, že motorky nepojedou nebo s nimi budou problémy. Ať už se startováním nebo budou koktat ve vyšších otáčkách. Mají tam neuvěřitelnou přírodu, naprostá krása, která se musí vidět na vlastní oči!", začal své vyprávění Kejmar, jedoucí už druhou sezonu na mortcyklu Husqvarna v barvách českého týmu 833 Racing. 

"Ve čtvrtek odpoledne jsme už vybalovali a dávali dohromady motorku, aby byla v pátek ready na přejímku. V pátek jsme vším prošli bez problému a čekalo se na sobotní tréninky s kvalifikací. Trať byla opravdu miniaturní a terén se snažili udělat opravdu tak, aby vyhovoval všem. Byl docela dost dlouhý, což mi vyhovuje. Na druhou stranu tam nebyly skoro žádné skoky. Asfalt byl už dost starý a místy s velkýma dírama, ale organizátoři se snažili udělat maximum a nechali si se vším poradit. Pořád se ptali nás jezdců, co a jak změnit nebo jestli je vše ok. Je to totálně jiná mentalita než tady v Evropě. Ty lidi jsou strašně moc přátelský, vlídný a hodní. Hlavně si na nic nehrajou jako mnozí v EU." pochválil Jihoameričany český jezdec.

"V sobotních trénincích jsme testovali hlavně motorky a převody. Snad úplně všichni jezdci jsme se shodli, že máme málo výkonu, motorky nechtěly jet. Ale bylo dobré, že to postihlo všechny stejně. Ve druhém tréninku šel rakouský kamarád Lukas Hollbacher ošklivě k zemi po highsideru a musel byt odvezen do nemocnice. Upřímně mi nebylo po zbytek dne nejlíp, když jsem to viděl. Ale Lukas vyvázl jen s pohmožděninami a v neděli v bolestech odjel závody. Klobouk dolů! V kvalifikaci jsem obsadil druhé misto za Thomasem Chareyerem a do SuperPole na 10 minut jsem byl plně rozhodnut mu to prostě nandat! Bohužel mi to o 0,187 sekundy nevyšlo a musel jsem se spokojit s druhým mistem. Byl jsem happy, ale zároven naštvanej, protože jsem vědel, že na to mám. Ale rozdíl byl minimálni, a tak jsem se těšil na nedělni závody," uvedl Kejmar na adresu souboje s vedoucím mužem šampionátu a několikanásobným mistrem světa Francouzem Chareyrem, továrním jezdcem TM.

První závod: „Start jsem totálně pokazil a vyjižděl jsem až jako čtvrtý. Hned během pár prvních zatáček jsem byl na třetím místě za Chareyerem a Italem Lazzarinim. Během pár kol jsem zdolal Chareyera z kopce dolů v terénu. První Lazzarini měl asi dvousekundový náskok, a tak jsem zabral, co to šlo, a pomalinku jsem se na něho dostával. Za chvíli už jsem mu lízal zadní blatník a po třech kolech jsem ho předjel na tom samém místě jako Chareyera. Snažil jsem se hned mu ujet. Moc mi to mi nešlo, Lazzarini byl pořád za mnou až do dvou posledních kol, to už měl trošičku odstup. Do cíle jsem tedy dojel na prvním místě a měl jsem ukrutnou radost - moje prvni vyhraná rozjížďka v MS. Pět let mi trvalo, než se mi to povedlo!"

Druhý závod: "Odstartoval jsem na druhé pozici za Chareyrem a hned v prvním kole jsem ho předjel. Zase z kopce dolů v terénu. A od té doby jsem se snažil mu trošičku cuknout, ale nešlo to. Pořád na mne tlačil, ale na předjeté neměl. Bylo to dost psychicky náročné. Věděl jsem, že nesmím udělat chybičku a musím jet pořád stejné časy. Každou malinkou chybičku by Chareyre hned využil. Dokázal jsem to a vyhrál jsem i druhou jizdu! Obrovská radost - vyhraný obě rozjižďky v MS a ješte poprvé v historii, kdy se MS supermoto jelo mimo Evropu!“  Český jezdec se svým doublem posunul na třetí místo průběžné klasifikace mistrovství světa, na druhého Lazzariniho má před posledním podnikem seriálu (20. září v Rakousku) ztrátu 29 bodů a na vedoucího Chareyra 42 bodů.

„Diváků bylo v Kolumbii tolik, že ani za tři roky, co jezdim MS, nebylo dohromady tolik lidi na závodech jako tady. Všichni chtěli podpis, trička, čepice, kryty mobilu, všichni se chtěli s vámi vyfotit. Upřímně, toto je mi v Evropě skoro neznámé. Jsem strašně šťastnej, že jsem si splnil, co jsem vždy chtěl – vyhrávat. A je jedno, co a s kým kde jedu. Jsem zase o trochu blíže ke svému snu být mistrem světa.  Letos jsem pořád teoreticky ve hře. Je to překrásnej pocit a vyplatí se na tom pracovat. Já na tom dělal od svých sedmi let. Za to všechno strašně moc děkuji tátovi, mému týmu 833 Racing, mým partnerům a sponzorům...a taky mé přitelkyni Šarce a celé rodině! Řeknu vám, že není lepší pocit, než když vyjdete z letadla na Ruzyni, a tam je mých čtyřicet nejbližších přátel! Šampáňo,hudba, billboardy apod. Neskutečný!!! Děkuji ještě jednou všem, co mne přišli přivítat. Strašně si toho vážím! neuvěřitelný pocit ! Za 14 dní pojedu MMČR v Písku, kde si budu chtít vzít zpět cervenou tabulku pro vedoucího jezdce šampionátu,“ pozval na závěr Pavel na jihočeský závod domácího šampionátu. 

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)