Jonathan Rea: Po Manu se na motorce neprojíždím, nemám řidičák

Letos je to 40 let od posledního double vítězství britského jezdce na Kawasaki v Brně. Kork Ballington vyhrál závod Grand Prix ve třídě 250 i 350cc. Líbilo by se vám vyzkoušet některý z jeho motocyklů na závodní trati?
Jonathan Rea: „To si pište, že ano. Tohle je jeden ze snů, které jsem si ještě nesplnil. Teď samozřejmě nemyslím svezení na této konkrétní motorce, ale všeobecně jízdu po trati s nějakou historickou závodní motorkou. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že se mi ten sen brzy splní. Za pár týdnů se chystám na Festival rychlosti v Goodwoodu a snažím se domluvit si jízdu na nějaké staré Kawasaki kategorie MotoGP. Je to sice něco trochu jiného, než ty zmíněné stroje z roku 1978, ale třeba se k nim postupně taky dostanu.“

Tušíte, jaké profesi byste se věnoval, kdybyste se nestal motocyklovým závodníkem?
Jonathan Rea: „To nemám ponětí. Od dětství jsem šel za cílem stát se profesionálním jezdcem a nějaké alternativy jsem moc neřešil. No, kdyby se mi to bývalo nepodařilo, nejspíš bych začal nějak pomáhat ve firmě mého otce, který provozuje autodopravu.“

Na jedné fotce se objevil váš malý syn, jak při zatáčení po vzoru závodníků dává nohu ze stupačky. Chtěl byste, aby z vašich synů byli závodníci a jakou podporu od rodičů jste měl vy, když jste se rozhodl pro motocyklový sport?
Jonathan Rea: „Nechci v tomto své syny nějak ovlivňovat, i když je sympatické, že už okoukali nějaké trendy. Určitě na ně nebudu tlačit, aby šli v mých stopách. Na druhou stranu jim to ale rozhodně nebudu ani rozmlouvat, pokud se tak rozhodnou. Mě rodiče podporovali na 100 %. Můj táta jezdil na přírodních okruzích na Britských ostrovech, včetně Tourist Trophy na Isle of Man, North West 200 nebo Ulster Grand Prix. Já se dal sice na okruhové ježdění, ale i tak mi táta předal spoustu zkušeností.“

Ptal jsem se Ondřeje Ježka, jak náročné je hledat motivaci, když dva roky jezdíte na chvostu startovního pole. Podobná otázka pro vás. Je těžké hledat další motivaci, když tak často vyhráváte?
Jonathan Rea: „Vůbec to není těžké. Pocit vítězství je úžasný a je jedno, jestli je to potřicáté nebo popadesáté. Snažím se dělat vše proto, aby těch vítězných momentů bylo co nejvíc. Je příjemné si je pak společně s týmem užívat a až zestárneme, budeme mít všichni na co vzpomínat.“

Sledujete aspoň po očku rekordy, které můžete ještě překonat?
Jonathan Rea: „Ne, opravdu ne. Lidé mi to pořád připomínají, řeší se, jestli překonám různé rekordy Carla Fogartyho, ale já se soustředím jen na závody a šampionát. Pokud má dojít k přepisování historie, tak k němu prostě dojde.“

Když tu padlo jméno Carla Fogartyho, měl jste v dětství svého oblíbeného jezdce?
Jonathan Rea: „Ano, ale nebyl to Carl. Mým dětským hrdinou byl rodák z našeho regionu a skvělý road racer Joey Dunlop.“

" ... v životě máte jisté jen dvě věci, narození a smrt. Vše, co uděláte mezi tím, je jen na vás. Důležité je čas, který jsme dostali, nepromrhat ... ," Jonathan Rea

Určitě nejsem první, ale nejde se nezeptat. Co Jonathan Rea a přestup do MotoGP?
Jonathan Rea: „Jsem si jistý, že o své budoucnosti budu mít jasno velmi brzo. Víc k tomu není moc co říct.“

Nedávno se na oficiálním webu WSBK objevilo video, které nahrává spekulacím, že jedna z možností je přestup k Aprilii.
Jonathan Rea: „Ano, nějaké takové video tam proběhlo, ale vlastně neřeklo nic víc, než jaký typ jezdce Aprilia hledá a té charakteristice, která v něm zazněla, odpovídá celá řada dalších závodníků. Můj manažer teď intenzivně řeší různé možnosti. Ty se brzy vykrystalizují, seznámí mě s nimi a pak učiníme finální rozhodnutí. I nadále platí, že přestup do MotoGP by pro mě byl zajímavý jedině, kdybych se dostal ke konkurenceschopnému materiálu. Uvidíme.“

V Brně jste ze šesti závodů stál třikrát na stupních vítězů, a to v dobách, kdy to ještě nebývalo takovým pravidlem jako nyní. Sedí vám Masarykův okruh?
Jonathan Rea: „Ano, sedí. Je to jedna z mých nejoblíbenějších tratí. A to prosím neberte jako frázi. Skutečně mě to tady velmi baví a mám na zdejší okruh skvělé vzpomínky. Kromě těch výsledků, které jste zmínil, jsem si zde připsal také své vůbec první vítězství v MS Supersportů. Testy naznačily, že i motorka by tu měla být silná, takže cíl pro víkend je jasný – vyhrát oba závody.“

Žijete na legendárním ostrově Man. Říkal jste, že tam závodil i váš otec. Láká vás to v budoucnu také zkusit?
Jonathan Rea: „Ne, to ne. Miluju ten závod a celou tu atmosféru. Z pozice diváka si to neskutečně užívám a jezdce moc obdivuji. Je to ale tak trochu jiný sport, než dělám já. A riziko v něm je mnohem vyšší.“

Ano, i letos má Tourist Trophy své oběti.
Jonathan Rea: „Víte, TT má v sobě neuvěřitelnou romantiku. Je to láska. Se vším tím dobrým i špatným. Se skvělými momenty i s těmi horšími. Těžko se mi o tom mluví, ale Dan Kneen, který zemřel letos při tréninku, byl můj dobrý kamarád. Miloval TT, narodil se proto, aby takový závod jezdil a letos se dostal do skvělého týmu s výbornou motorkou. Je smutné, že už nikdy nepoznáme jeho skutečný potenciál. Ale v životě máte jisté jen dvě věci, narození a smrt. Vše, co uděláte mezi tím, je jen na vás. Důležité je čas, který jsme dostali, nepromrhat. A Dan ho určitě nepromrhal. Dělal to, co miloval. S tím vědomím se dají tyto špatné zprávy alespoň o malinko lépe skousnout.“

Projedete si ostrov alespoň ve svém volném čase?
Jonathan Rea: „Ne, já na motorce v běžném provozu nejezdím. Popravdě, nemám ani řidičák. Jediná motorka, na kterou mezi závody občas sednu, je motokrosová.“

Co bylo tedy hlavním důvodem toho, že jste se ze Severního Irska přestěhoval na Man?
Jonathan Rea: „Bylo to v roce 2010, stal jsem se profesionálním jezdcem a bylo na čase se odstěhovat od rodičů. Na Manu žil můj kamarád z týmu Ten Kate, Andrew Pitt, a tak jsem se rozhodl přestěhovat právě tam.“

Po letech si opět zazávodíte v osmihodinovce v Suzuce. Jak k tomu došlo?
Jonathan Rea: „Podařilo se mi tam vyhrát v roce 2012 s Hondou a už delší dobu jsem chtěl tento závod absolvovat i s Kawasaki, ale nevycházelo to časově. Jsem rád, že to konečně klaplo, a že budu součástí týmu, v kterém jsou další dva skvělí jezdci – Leon Haslam a Kazuma Watanabe. Suzuka je největší zkouškou pro člověka a stroj. Je to jako emocionální horská dráha a já jsem nadšený, že mám možnost se tam vrátit.“

Obsadil jste druhé místo v prestižní anketě o nejlepšího britského sportovce roku, kterou pořádá BBC Sport. Myslíte, že se popularita WSBK v Británii zvyšuje?
Jonathan Rea: „To je docela těžké posoudit. Ve Spojeném království jsou superbiky pořád minoritním sportem. Nepíšou o nich každý den v novinách. Je to škoda, ale tak to prostě je. Na druhou stranu o tom pořadí v anketě rozhodují fanoušci, takže je vidět, že místní, kteří tento sport sledují, pro něj jsou skutečně zapálení, když mě dostali až na druhé místo. Moc si toho vážím.“

Informace o redaktorovi

Radek Babička - (Odebírat články autora)