Ricardo Tormo by oslavil 65. narozeniny

Motocyklový příběh Ricarda Torma začíná v roce 1971, kdy společně s kamarádem Vicentem Mallolem zfalšoval podpis svého otce kvůli získání licence, kterou Španěl nutně potřeboval k účasti v závodu v Culleře, který dokončil na druhé pozici. O výsledku syna se rodiče devatenáctiletého jezdce dozvídají z rádia. Především otec nesouhlasí, aby se věnoval tak nebezpečnému sportu, a licenci mu rozstříhá. Ricardo Torma se však stále drží svého snu a o léto později se účastní svého v pořadí druhého závodu ve městě Guadassuru, odkud si odváží své premiérové vítězství.

Do Mistrovství světa silničních motocyklů nahlédl španělský jezdec poprvé na madridském okruhu Jarama v září 1973. Tehdy nastoupil do závodu, který dokončil na posledním desátém místě, po boku hvězd Jana De Vriese nebo Henka Van Kessela. Dveře do královské kubatury se mu ale po této zkušenosti na tři roky opět zavřely.

Mezitím se však aktivně účastnil závodů domácí Grand Prix, ve kterých v roce 1974 získal v celkovém hodnocení třetí místo. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však pozastavilo vážné zranění po pádu v Guadalajaře, při kterém utrpěl Ricardo Tormo komplikovanou zlomeninu nohy. Krátce po vyléčení dostal od týmu Bultaco nabídku stát se od sezóny 1975 týmovým kolegou Ángela Nieta v mezinárodním mistrovství. Když ji odmítl, snesla se na něj kritika ze všech stran. Španělský pilot však později ve své knize přiznal, že nebyl tehdy ještě úplně uzdraven. „Věděl jsem, že pokud bych selhal, byl by to konec mé kariéry.“ I nadále se tedy účastnil pouze národního šampionátu a v královské kubatuře odjel stejně jako o tři léta dříve pouze závod v Jaramě.

Stálým účastníkem mistroství světa se stal až o rok později, když konečně nabídku Bultaco přijal. Své první pódium v kubatuře do 50 ccm získal 15. května 1977, kdy při závodu v Imole nestačil pouze na Eugenia Lazzariniho. Šnůru umístění na stupních vítězů si držel až do závodu v Belgii, kde se umístil na čtvrté pozici. Náladu si však spravil ve švédském Anderstorpu, odkud si poprvé odvážel cenu pro nejlepšího muže závodu.

O rok později se Ricardo Tormo stává s pěti vyhranými závody a dvěma druhými místy mistrem světa v kategorii do 50 ccm. Stříbrný Eugenio Lazzarini na něj tehdy ztratil pětatřicet bodů, bronz si odvezl francouzský pilot Patrick Plisson.

V sezóně 1979 opouští stáj Bultacy Ángel Nieto a vše tak zůstává na rodáku z Ayacoru. Ricardo Tormo vynakládá veškeré úsilí na to, aby se jeho motorka po technické stránce vylepšila. To se však nedaří a v kubatuře do 50 ccm je ten rok jeho nejlepším výsledkem páté místo v Jugoslávie. Souběžně pak nastupuje také ve třídě do 125 ccm, kterou s 39 body na kontě dokončuje na sedmé příčce.

Následující rok opouští Bultaco závody ve třídě do 500 ccm a osmadvacetiletý jezdec si musí hledat nové angažmá. Příležitost dostane u týmů Kreidler Van Veen v nejnižší kategorii, se kterým vyhraje na okruzích v Jugoslávii a Nizozemí. V kubatuře do 125 ccm osedlá motocykl MBA, s 12. pozicí na konci sezóny se ale Ricardo Tormo neuspokojuje a přechází k Sanvaneře. V rámci 50 ccm se vrací k Bultacu, která hlásí svůj návrat do mistrovství světa. Ze šesti závodů, kterých se pilot v sezóně 1981 zúčastní, jich stejný počet vyhrává a podruhé se tak stává mistrem světa.

V roce 1984 se rozhodne Ricardo Tormo čelit soupeřům v nově vzniklé kategorii do 80 ccm. Před spuštěním sezóny si vyráží do Barcelony vyzvednout koženou kombinézu od firmy Garibaldy a poté se vydává do továrny Derbi v Molletu poradit se se svým týmem na nových technických vylepšeních motocyklu. O pár dnů později dochází k předsezónním testům u továrny v Martorellesu. Personál má zajistit, aby se k průmyslovému areálu nedostalo žádné auto. To se však nepovede, dovntř vjíždí dvanáctistovka Simca a dojde k nešťastné nehodě, při které si Ricardo Tormo ošklivě poraní nohu. I přes sérii operací se už španělský pilot není schopen vrátit na trať.

V roce 1994 získává jezdec ocenění Valencian Community’s High Distinction a ve spolupráci s novinářem Paco Desamparadosem vydává knihu s názvem „I am Ricardo. A life by and for motorcycles“.

27. prosince 1998 umírá Ricardo Tormo ve svých šestačtyřiceti letech na leukémii. Po závodníkovi byl na jeho počest pojmenován okruh ve Valencii.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)