Osobnosti paddocku - Carlos Checa

Tím, co Carlos Checa pro motocyklové dění znamenal si získal nesmírnou popularitu mezi diváky, ale i mezi samotnými jezdci. „El Toro“, který strávil ve světě Grand Prix více než deset let završil svou bohatou kariéru titulem mistra SBK v roce 2011. Za svůj cit pro vývoj závodních speciálů si vysloužil také pověst skvělého testovacího pilota. Věděli jste, že mu po konci kariéry v roce 2013 učaroval svět nezpevněné cesty a bájné soutěže Rally Dakar?

Kapitoly článku

Závodění bez výrazné podpory rodiny

Sice měl mladý Carlos Checa evidentní talent k motocyklovému závodění, rodiče ho v jeho vášni moc podporovat nechtěli. Podporu marně hledal také i u svých prarodičů, kteří měli jasný názor, že ke studiu by mu přispěli, kolik by potřeboval, ale na motorky či závodění, ani korunu. Za svým snem si tedy rodák z předměstí Barcelony musel jít svojí cestou.

Debut ve třídě 125 cm3

V roce 1991 už Checa dominoval v katalánském šampionátu 80 cm3 a jeho výkony nezůstávaly nepovšimnuty. Po těchto výrazných výsledcích brzy dostal šanci změřit síly s těmi nejlepšími. Svůj debut na světové úrovni absolvoval ve třídě 125 cm3 na Velké ceně Evropy, která se konala v Katalánsku, v roce 1993. Na technice Honda nastoupil za tým M.C. Manresa Petrocat. Měl tehdy jedenadvacet let, což je v porovnání s dnešními zvyky opravdu pozdě. Tento debut bylo možné uskutečnit pouze díky iniciativě jeho výborného přítele, Antonia Jiméneze (třicet čtyři let v paddocku na technických pozicích a dnes „crew chief“ Aleixe Espergara). Závod na okruhu Montmeló byl pro Carlose jako sen. Byl to historicky také jeho jediný závod ve třídě 125 cm3, ve kterém skončil po senzačním výkonu sedmý (následně se ve třídě malorážek už nikdy nepředstavil). Ve zmíněném závodě dokonce přeháněl matadora Aspara Martineze. Jeho jízda udělala okamžitě dojem, a ještě ve stejné sezóně přesedlal na motorku Honda třídy 250 cm3, na které v týmu Daytona Pit Lane dokončil ročník 1993. Na sezónu 1994 už nastupoval se stálou smlouvou, opět ve třídě 250 cm3. Po sedmadvaceti startech přešel v polovině sezóny 1995 do kategorie 500 cm3, aby v týmu Fortuna Honda Pons nahradil zraněného Alberta Puiga (který si při hrůzostrašné havárii ve Francii zlomil obě nohy). Checa tak měl volnou cestu, k debutu ve třídě 500 cm3.

Náš tip

Antonio Jiménez - Osobnosti paddocku

Ke světovému debutu mu napomohl technik Antonio Jiménez, se kterým se následně kariérně setkal ještě několikrát

Po skvělém výkonu dokončoval sezónu 1993 v kategorii 250 cm3

Sezóna 1994

Královská kubatura

Překvapivé a nečekané rozhodnutí týmu Fortuna posadit na komplikovaný stroj právě Carlose Checu jim vyšel perfektně a mladý pilot se na vysokou úroveň královské kubatury adaptoval docela rychle. Už od svých úvodních startů mezi „elitou“ začal sbírat světové body do celkové klasifikace premier class. Svými spolehlivými výkony si v týmu Fortuna Honda vysloužil stálé místo pro rok 1996. Úvod jeho první kompletní sezóny na stroji 500 cm3 znamenal pódium hned v prvním závodě sezóny. Bylo zajímavé sledovat, jak to měl tento Španěl srovnané v hlavě a jak vyzrálo na trati působil. Osmé místo celkového hodnocení ho velice rychle katapultovalo mezi širší špičku mistrovství světa.

Sezóny 1995 a 1996

Od roku 1997 začal závodit v neodolatelných barvách MoviStar Honda. Jak historie s odstupem času ukázala, byly to jeho nejlepší roky. Zisk hned několika pódií v sezoně bylo skvělé. Pouze vlivem chyb a pádů jich nezískal ještě víc. Rok 1998 můžeme směle nazvat vrcholem jeho kariéry v prostředí Grand Prix, a to v dobrém i špatném smyslu. Checa totiž reálně útočil na titul třídy 500 cm3 a do půlky roku byl plnohodnotným soupeřem Maxe Biaggiho, Micka Doohana a Àlexa Crivillé. Osudovým momentem sezóny a vlastně i celé jeho kariéry byl pád na britském Doningtonu. Mohutný highsider jej vymrštil do vysoké výšky a prvotní oděrky se vykrystalizovaly do vážnějších vnitřních zranění. Checa se dokonce pár hodin po zmiňovaném pádu ocitl ve vážném stavu a ohrožení života. Z počátku se totiž předpokládalo, že utrpěl jen malé pohmožděniny, ale o několik hodin později ztratil zrak a následovala naléhavá operace u které mu byla odstraněna slezina.

MoviStar Honda týmu Sita Ponse

Po nucené pauze se na okruhy vrátil ještě ve stejném roce. Následky pádu mu ovšem zřejmě zůstaly někde v podvědomí, protože od tohoto momentu už žádný závod Grand Prix nikdy nevyhrál. Své místo v paddocku si však se srdcem bojovníka a díky své rychlosti rozhodně zasloužil i nadále. A byly to bohaté roky.

V roce 1999 započal svou dlouhou spolupráci s týmem Yamaha

Během následujících sezón Carlos prošel hned několika projekty jako Marlboro Yamaha, Ducati MotoGP nebo Tech3 Yamaha (jediné moto s pneumatikami Dunlop v té době) či LCR Honda. Mnozí si vzpomenou zejména na roky po boku Maxe Biaggiho v továrním týmu Yamaha. Bylo jasné, kdo byl v těch dobách v týmu Yamaha jedničkou. Checa si ale svými spolehlivými výkony místo v týmu vždy udržel. Mírný pokles formy v roce 2003 a 2004 (celkové sedmé místo po oba roky) znamenalo pro Carlose hledání nové výzvy. Pro sezónu 2005 tedy po šesti letech opustil „svou“ Yamahu aby se připojil k italské Ducati. Stabilní výsledky v top deset a dvě pódia však při ohromné konkurenci stačily „pouze“ na deváté místo. Pro sezónu 2006 pro něj u Ducati nezbylo místo (jeho sedačku obsadil krajan Gibernau) a Carlos se proto přesunul do soukromého týmu Tech3.

Sezóna 2005 ve znamení italské značky Ducati

Tým Tech3 Hervého Poncharala

Náš tip

Hervé Poncharal - Osobnosti paddocku

I přes vyrovnané výkony, Carlos sedlající polo-továrenský speciál M1, skončil sezónu na chudém patnáctém místě. Nutno poznamenat, že pro své soupeře nebyl kvůli evidentně zaostávajícím pneumatikám Dunlop velkou hrozbou. I přes nabídku od tovární Kawasaki pro rok 2007, jeho cesta pokračovala k dalšímu zákaznickému týmu LCR, kde usedl na značku Honda od Lucia Cecchinella. V týmu působil i jeho krajan Ramon Forcada (pozdější crew chief Jorgeho Lorenza). Po vlažných výsledcích s nejlepším dosaženým šestým místem v závodě, se Carlos pomalu začal vytrácet ze seznamů jezdců pro možné sedačky MotoGP na další roky. O jeho služby však zájem přece jen byl. Na konci sezóny 2007 ho do svých řad zlanařila superbiková Honda, jelikož na stole přistála nabídka špičkového týmu Ten Kate. V týmu měl nahradit odcházejícího šampiona Jamese Toselanda.

Poslední kompletní ročník MotoGP u soukromého týmu LCR

Hvězda World Superbike

Carlos se tedy v roce 2008 přesunul do třídy World SBK a usedl na stroj Honda CBR1000RR. Dalo by se říci, že začal nabírat druhý dech, jelikož v úvodní sezóně přišla dvě vítězství a sedm pódiových umístění. Odepisovaný závodník byl opět v kurzu. Přesvědčivými výsledky si vysloužil pozvánku i do vytrvalostního EWC, kde se mu s Japoncem Kiyonarim podařilo zvítězit v prestižní akci „8h of Suzuka“. Alespoň na okamžik se tak připojil ke svému mladšímu bratrovi Davidovi, který je ve světě vytrvalostního závodění legendou.

Ročníky 2008 a 2009 strávil v týmu Ten Kate Honda

Účast v EWC 2008

Pro sezónu 2009 zůstal členem rodiny Honda. Jeho výkony sice nebyly špatné, avšak nebyly tak výrazné jako v úvodní sezóně. Po celkovém sedmém místě byli v týmu upřednostněni nový piloti a Checa přestoupil na rok 2010 do týmu Althea Racing Ducati, po boku Shane Byrna. Změna mu prospěla, v sezóně 2010 prokazoval znovu svou jezdeckou sílu, a se ziskem 297 bodů ukončoval ročník s celkovým třetím místem. Ve stejném roce se ještě podíval naposledy i do závodu MotoGP a svým krátkým účinkováním za Pramac Ducati dopřál oživit všem fanouškům vzpomínky na jeho nepochybný odkaz v parkovišti závodních strojů Grand Prix (náhrada za Miku Kallia v posledních dvou závodech sezóny).

Přestup k Althea Racing Ducati

Epizodní účast v týmu Pramac

Jeho životní fazona ve světě SBK přišla v roce následujícím. Tým Althea pro rok 2011 zdědil tovární specifikaci Ducati 1098R od Ducati Xerox a samotný Checa (ve své dvacáté soutěžní sezóně) po zisku patnácti vítězství a jedenadvacet pódií zinkasoval titul prvního španělského mistra kategorie SBK vůbec! Byla to velká senzace. Pro další sezóny odmítal nabídky BMW či Suzuki, a i nadále působil u italské značky z Boloně. Titul v roce 2012 neobhájil a skončil čtvrtý celkově. Motocykl Panigale který v roce 2013 nahradil model 1098R mu už moc nesedl a Carlos po sezóně 2013 definitivně opustil závodní aktivity.

Titul mistra světa dosáhl ve spolupráci s týmem Althea Racing

Ducati 1199 Panigale & Team Ducati Alstare

Člověk s velkým srdcem

Bez jakékoli pochybnosti je Carlos Checa jednou z nejvýraznějších postav světových motocyklových okruhů. Přestože jeho kariéra v premier class začala velmi slibně, nikdy nedosáhl výše než na čtvrté místo v celkové klasifikaci. Povahou klidný, skromný a velmi přátelský člověk, byl častokrát označován za „až moc dobrého“. Mnozí odborníci se shodují, že jeho mírná povaha bránila k zisku výraznějších kariérních úspěchů. Je třeba určitě říci fakt, že během let za řídítky závodních speciálů měl také mnoho smůly, kdy několikrát nedokončil skvěle rozjetý závod a ztratil vedení díky pádu.

Oblíbený mezi soupeři i fanoušky

Díky jeho skvělému citu pro motocykly byl skvělý testovací pilot, ze kterého práce čerpal i sám Velanetino Rossi po příchodu do Yamahy v roce 2004 a senzačním zisku titulu hned v prvním roce. Mnozí trochu zapomínají, že vítěznou motorku pro Rossiho přes zimu připravil ve značné míře i Carlos Checa. Po odchodu k italské Ducati, byl díky svým schopnostem k testování schopen motorku Desmosedici znovu posunout o kus vpřed. Jeho vývojový přínos několikrát vyzdvihoval také jeho týmový kolega Loris Capirossi. Carlosovy nesporné schopnosti pro „černou práci“ továrna Ducati opět využila i v pozdějších fázích projektu MotoGP, kde vypomáhal s vývojem extrémně měnícího se speciálu roku 2011.

Milovník extrémních sportů

Pro Checu, který se už na přelomu tisíciletí přestěhoval ze Španělska do anglického Londýna, jsou motocykly celoživotní vášní. Na závodním důchodu se Carlos začal věnovat komentování a propadl také kouzlu bájné Rally Dakar, ve které zaznamenal již několikanásobnou účast. Ne však na motocyklu, jak by se mohlo zdát, ale za automobilovým volantem. Carlos je v soukromí také vášnivý horolezec, lyžař, absolvoval triatlon a je velkým fanouškem extrémních sportů.

Příprava na Dakar 2022 v týmu MD Rallye Sport

Dakar 2023 v týmu Astara

Carlos Checa

Náš tip

Lucio Cecchinello - Osobnosti paddocku

Informace o redaktorovi

Tomáš Scherer - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist