Morbidelli: Nebaví mě jen samotné závodění, ale i cesta k nejlepšímu možnému nastavení

Jak jste strávil letní pauzu?
Franco Morbidelli: „Většinu času jsem strávil doma a na pláži. Během roku se mi to mockrát nepoštěstí, takže jsem si to opravdu užil. Zároveň jsem díky přestávce získal dost času na uzdravení mé zraněné ruky (zlomená záprstní kůstka z Assenu – pozn. aut.). Mám rád ty momenty, kdy můžu závodění vypustit na pár dní z hlavy a užívat si moře a čas s kamarády. Trénink ale samozřejmě ani během letní pauzy nevypouštím.“

Na Sachsenringu jste se po prvním volném tréninku rozhodl nestartovat. Teď už je ruka stoprocentně v pořádku?
Franco Morbidelli: „Hned po tréninku mi bylo jasné, že s tím, jak se na motorce cítím, nemám šanci bojovat o body. Nedávalo tedy smysl se trápit. Teď už vyšetření ukázaly, že je ruka v pořádku i pocitově je to OK. Uvidíme, co s tím udělá jízda na motorce, ale věřím, že budu schopný odvést stoprocentní výkon.“

Zpět k letní pauze. V paddocku se přetřásá otázka její délky. Márquez, Rossi i Viñales se shodli, že by uvítali týden volna navíc. Jaký je váš názor?
Franco Morbidelli: „Všechno má svá pro a proti. Dobré je, že díky většímu počtu závodů se udržujete stále v tempu a máte víc šancí na dobrý výsledek a napravení nějakých chyb. S delší přestávkou máte možnost zregenerovat, vyléčit si různé nahromaděné bolístky, a to i ty psychické, když se vám zrovna nedaří. Trend je takový, že závodů přibývá – nejen v MotoGP, ale třeba i v F1. A mně se ten trend líbí. Je mi 23, jsem mladý a chci závodit, závodit a závodit. Trávit čas svou prací, která mě baví. Větší počet závodů a méně volna mi tedy nevadí.“

Je nějaký posun ohledně příští sezóny? Říká se, že váš přestup do nového týmu SIC Yamaha už je jasnou záležitostí.
Franco Morbidelli: „Pracujeme na tom. Krok za krokem. Od Sachsenringu jsme udělali další výrazný pokrok. Všechno nabývá jasnějších kontur. Ale stoprocentní to v tuto chvíli ještě není. Nemůžu o tom říct o moc víc, protože prostě nesmím.“

Překvapilo vás, že nejžhavějším kandidátem na druhou sedačku v tomto týmu je Fabio Quartararo, který nepatří k jezdcům z předních příček tabulky Moto2?
Franco Morbidelli: „Fabio je šikovný jezdec. Myslím, že jestli mu ti lidé věří, dělají dobře. Svými letošními výsledky dokazuje, že talent má. Ale až budoucnost ukáže, jestli je to dobrá, nebo špatná volba. Každopádně pokud se stane mým týmovým kolegou, budu mu přát hodně štěstí (potutelný úsměv).“

Jaký je váš cíl pro druhou část sezóny? Nemyslím, ani tak co se výsledků týká, ale spíš, jestli chcete zapracovat na nějakých svých dovednostech, nebo v něčem konkrétním zlepšit motorku.
Franco Morbidelli: „Ano, chceme pracovat na elektronice. Ta má vliv na spoustu věcí. Musíme se na to zaměřit, musíme ji víc pochopit a najít cestu, jak z ní vytěžit maximum. Budeme zkoušet nějaké nové věci související s elektronikou i teď o víkendu a při testu. Zkoušíme také různé aerodynamické prvky, ale křidélka musíte používat s obezřetností. V některých úsecích vám pomůžou, ale jinde zase zbrzdí. Je to docela ošidné. Ale i to je věc, která mě na závodění neskutečně baví – hledání cesty k nejlepšímu nastavení prostřednictvím těch nejmenších detailů.“

Jedním z velkých rozdílů mezi Moto2 a MotoGP je prý práce s brzdami. V MotoGP se údajně používá zadní brzda mnohem víc. Je to tak, nebo ne?
Franco Morbidelli: „Myslím, že jsou tu dva jezdecké styly. Někteří jezdci opravdu víc používají zadní brzdu, jiní více pracují s elektronikou. Já osobně preferuji právě větší využívání zadní brzdy. Pomáhá mi to mít nad motorkou větší kontrolu. A myslím, že právě Honda je typ motorky, ke které se tento přístup hodí.“

Do seriálu Grand Prix jste se dostal trochu netradiční cestou ze Supersportů 600. Bylo pro vás ze začátku těžké zvyknout si na prototypovou motorku?
Franco Morbidelli: „Je to tak. Přišel jsem ze sériového šampionátu. Bylo to jednoduše proto, že jsme neměli dostatek peněz na to, abychom jezdili prototypové závody. Našli jsme tedy levnější závodění v podobě Supersportů 600. Měl jsem opravdu docela štěstí, že mi pan Gresini dal příležitost, abych za něj jel pár závodů a nakoukl tak poprvé do třídy Moto2. Bylo krásné se vrátit na prototypovou motorku. Já už měl totiž nějaké zkušenosti ze svých začátků. Když mi bylo jedenáct, závodil jsem na speciálu 125ccm. Samozřejmě to chtělo nějaký čas, než jsem si zase zvykl, ale nebylo to zas tak moc. Řekl bych tak půl sezóny. Spíš než na motorku jsem si musel zvykat na tratě. Většina z nich pro mě byla nových.“

A našel byste něco, co vám závodění v Supersport 600 třeba dalo oproti soupeřům, kteří přišli klasicky z Moto3?
Franco Morbidelli: „Asi ne. Myslím, že nejlepší příprava na kategorii Moto2 je Moto3.“

Vy jste součástí VR46 Academy. Jak jste se do ní dostal?
Franco Morbidelli: „Já s Valentinem trénoval vlastně ještě dřív, než tato akademie vznikla. Můj a Valentinův táta se přátelili už od dob, kdy spolu závodili. Tak nás napadlo Valentina požádat, jestli bych s ním mohl trénovat. On souhlasil, a tak jsem s ním už ve svých dvanácti letech začal trénovat. Až o pár let později se Valentino rozhodl založit svoji akademii a pro mě bylo potěšením stát se její součástí.“

Říkal jste, že jste v začátcích neměli moc peněz, a proto jste se rozhodli pro Supersport 600. Co byste doporučil dětem a jejich rodičům, kteří jsou teď ve stejné situaci?
Franco Morbidelli: „Závodění na sériových motorkách je jednou z těch levnějších alternativ. Nejlepší je ale asi pokusit se dostat do Rookies Cupu. Když ukážete, že máte talent, dostanete příležitost se dál rozvíjet, aniž byste k tomu potřebovali velký balík peněz.“

Sledujete, jak se vyvíjí tabulka nováčků a je vaším cílem v této kategorii zvítězit, nebo tomu nepřikládáte význam?
Franco Morbidelli: „Ano, sleduji a vítězství je můj cíl. I když mám pocit, že Syahrin a Tech3 jsou svými výkony a jistotou o dost před námi. My zápasíme s technikou mnohem víc. V tabulce jsou to ale jen tři body, takže je pořád možné v tomto ohledu uspět. Když najdeme cestu, jak se popasovat s elektronikou, může to být ještě mnohem zajímavější. A samozřejmě nemůžeme zapomínat na Nakagamiho. Sice v tabulce zatím lehce zaostává, ale také dokáže zajet dobré výsledky.“

Mohou s hledáním cesty k lepšímu nastavení elektroniky pomoct třeba informace od tovární Hondy?
Franco Morbidelli: „Tovární Honda má od Magneti Marelli jinou licenci. Mají více možností, jak s elektronikou pracovat, protože jakožto tovární tým mají také mnohem víc věcí ke zkoušení a vyvíjení. To pro ně může být výhoda, ale někdy i nevýhoda, protože když se vydáte špatnou cestou, můžete tím zkazit vše. Taková je filozofie Hondy a myslím, že je docela správná. Navíc my tyto podmínky na začátku roku akceptovali, takže teď se s nimi musíme poprat.“

Loni jste tu před závodním víkendem vyzkoušel jetsurf. Mnoho jezdců včetně Rossiho nebo Passiniho už na tomto brněnském vynálezu jezdí i přes rok. Co vy?
Franco Morbidelli: „Já jezdím raději na vodních lyžích. Jetsurfy mě taky bavily, ale lyže mám přece jen radši.“

Informace o redaktorovi

Radek Babička - (Odebírat články autora)