Největší hvězdy československé silnice (13)
Text: Motorkáři.cz | Zveřejněno: 21.11.2005 | Zobrazeno: 4 202x
Dnes se podívejme na legendu, která stále brázdí naše okruhu - na postavou malého, ovšem výkony velkého Václava Paruse.
PARUS Václav
* 18.09.1926 Mělník
Tourist Trophy 1956 - 6.ČZ 125
Klasifikace MS: 1956 – 19.místo (ČZ 125cc)
Václav Parus, to je opravdový nezmar silničních okruhů. Dnes jezdí ve svých bezmála osmdesáti letech závody veteránů! A to poprvé bodoval v MS před rovnými padesáti lety!
Postavou nevelký, ovšem výkonem obrovský muž na sebe poprvé upozornil již v první sezóně konání závodů mistrovství republiky! Dá se říci, že je u toho celou historii. Začínal nižší kubatury a hned na ČZ. Získal tři tituly, 11 vítězství. Z toho se první triumf zrodil ve třídě 175 roku 1955.
Prakticky ihned je na základě tohoto skvělého výsledku nominován do reprezentace. Dojíždí v jediném závodě na Tourist Trophy jako šestý. Neuvěřitelný výsledek ještě umocňuje Bartoš.
Parus nadále i doma patří mezi stálice. Rok 1958 a Václav podléhá pouze Bojerovi, Malinu nechává ještě za sebou. Na své další tituly si musí počkat až do roku 1961 a 1962. Oba získal v tvrdé konkurenci třídy 175. Přitom mu zde asistovali skvělá jména jako Boček, Bojer, Kročka… Ve světě se už neukazuje - přednost dostává stejně starý Malina, dopředu se dere Staša. Frontální útok zaznamenává v roce 1964 - končí druhý ve třídě 175, čtvrtý ve stopětadvacítkách. Stále zůstává věrný svému stroji ČZ a stále zůstává v absolutní špičce.
Dokonce ve čtyřiceti letech to ještě zkouší na GP v Brně - ale dvakrát nedojel (125, 350). Postupně se vytrácí a ukončuje kariéru v MR v roce 1969. Ne nadlouho! V roce 1991 se vrací v neuvěřitelném stylu. Chytá ho zase vůně spáleného benzínu a celkově končí v půllitrech!!!! čtrnáctý. Na podomácky upraveném ESU se objevuje v Mostě na sedmém místě. Dál se zúčastňuje závodů, dokonce i mistrovských. Neuvěřitelná vůle a žádné obavy zdobí tohoto skvělého a statečného jezdce. Má takřka osmdesát let, ale přesto ještě závodí (vloni mimochodem startoval na závodech do vrchu Brno-Soběšice. A s Frantou Mrázkem (emigrant, titul v šedesátých letech v rámci ČSSR, několikanásobný mistr Kanady) si to zde řádně užili. Na jeho počest byly navíc pojmenovány závody na okruhu v Branné u Hanušovic (Kolštejnský okruh).
"To ale nesnižuje výkon V.Paruse, který zajel čas 10:17 minut a skončil v tréninku sedmý. V závodě jel Parus až jako třináctý, vzápětí klesl dokonce na 15.pozici. Číslo na zádech se mu dostalo do sacího hrdla karburátoru. Po úpravě v boxech opět postupně ze 13.místa postupuje na 9.,8.a v cíli byl šestý. Skvělý výkon byl odměněn bronzovou replikou, protože vítězný Ubbiali měl v cíli obrovský náskok."
* 18.09.1926 Mělník
Tourist Trophy 1956 - 6.ČZ 125
Klasifikace MS: 1956 – 19.místo (ČZ 125cc)
Václav Parus, to je opravdový nezmar silničních okruhů. Dnes jezdí ve svých bezmála osmdesáti letech závody veteránů! A to poprvé bodoval v MS před rovnými padesáti lety!
Postavou nevelký, ovšem výkonem obrovský muž na sebe poprvé upozornil již v první sezóně konání závodů mistrovství republiky! Dá se říci, že je u toho celou historii. Začínal nižší kubatury a hned na ČZ. Získal tři tituly, 11 vítězství. Z toho se první triumf zrodil ve třídě 175 roku 1955.
Prakticky ihned je na základě tohoto skvělého výsledku nominován do reprezentace. Dojíždí v jediném závodě na Tourist Trophy jako šestý. Neuvěřitelný výsledek ještě umocňuje Bartoš.
Parus nadále i doma patří mezi stálice. Rok 1958 a Václav podléhá pouze Bojerovi, Malinu nechává ještě za sebou. Na své další tituly si musí počkat až do roku 1961 a 1962. Oba získal v tvrdé konkurenci třídy 175. Přitom mu zde asistovali skvělá jména jako Boček, Bojer, Kročka… Ve světě se už neukazuje - přednost dostává stejně starý Malina, dopředu se dere Staša. Frontální útok zaznamenává v roce 1964 - končí druhý ve třídě 175, čtvrtý ve stopětadvacítkách. Stále zůstává věrný svému stroji ČZ a stále zůstává v absolutní špičce.
Dokonce ve čtyřiceti letech to ještě zkouší na GP v Brně - ale dvakrát nedojel (125, 350). Postupně se vytrácí a ukončuje kariéru v MR v roce 1969. Ne nadlouho! V roce 1991 se vrací v neuvěřitelném stylu. Chytá ho zase vůně spáleného benzínu a celkově končí v půllitrech!!!! čtrnáctý. Na podomácky upraveném ESU se objevuje v Mostě na sedmém místě. Dál se zúčastňuje závodů, dokonce i mistrovských. Neuvěřitelná vůle a žádné obavy zdobí tohoto skvělého a statečného jezdce. Má takřka osmdesát let, ale přesto ještě závodí (vloni mimochodem startoval na závodech do vrchu Brno-Soběšice. A s Frantou Mrázkem (emigrant, titul v šedesátých letech v rámci ČSSR, několikanásobný mistr Kanady) si to zde řádně užili. Na jeho počest byly navíc pojmenovány závody na okruhu v Branné u Hanušovic (Kolštejnský okruh).
"To ale nesnižuje výkon V.Paruse, který zajel čas 10:17 minut a skončil v tréninku sedmý. V závodě jel Parus až jako třináctý, vzápětí klesl dokonce na 15.pozici. Číslo na zádech se mu dostalo do sacího hrdla karburátoru. Po úpravě v boxech opět postupně ze 13.místa postupuje na 9.,8.a v cíli byl šestý. Skvělý výkon byl odměněn bronzovou replikou, protože vítězný Ubbiali měl v cíli obrovský náskok."
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?