Rozhovor s Miroslavem Popovem
Text: Petr Czyž | Foto: Mahindra Racing, Ellegi Racing | Zveřejněno: 12.12.2012 | Zobrazeno: 4 778x
Miroslav Popov je jedním z mála českých jezdců, kteří měli tu možnost změřit síly s elitou světového šampionátu silničních motocyklů. Talent mu rozhodně nechybí, když v italské šampionátu CIV bojoval o titul a velmi dobře také využil sedmi příležitostí jet závod Grand Prix, kde v posledních dvou letech startoval buď na divokou kartu nebo jako náhradní jezdec.
Na svoji první kompletní sezonu v mistrovství světa ale zatím čeká, protože v dnešní době zřejmě jen talent nestačí. Je třeba získat silného partnera, solidního sponzora, pro něhož to není jen jednorázová akce z hlediska zviditelnění se pro dané období, ale rozhodně cesta na dlouhou trať. Žel takového partnera Miroslav Popov dosud nenašel a to je také důvod, proč jsou jeho vyhlídky na působení v mistrovství světa zatím v nedohlednu. Popov je rozhodně velký bojovník a stejně jak nevzdává souboje na dráze, nevzdá ani úsilí v cestě za svým snem jednou naplno závodit v mistrovství světa.
Potom, co začátkem letošního roku Miroslav Popov přišel o možnost jet kompletní sezonu v mistrovství světa, dlouhou dobu vůbec nezávodil. Až v létě si dnes sedmnáctiletého Čecha vybrala indická Mahindra, aby s ní absolvoval italský motocyklový šampionát CIV v kubatuře do 125ccm, kde jim pomohl vyhrát jejich první titul v Poháru konstruktérů. Ve stejném mistrovství jel také jeden závod s motocyklem Oral Moto3 a pak následovaly s Mahindrou čtyři závody seriálu Grand Prix v Brně, Misanu, Aragonii a Valencii. Pro rok 2013 má český jezdec možnost závodit v prestižním španělském šampionátu CEV, což je rozhodně velmi dobrá šance. Jaký byl letošní rok nebo jaké jsou plány do budoucna, tak na to jsme se zeptali v exkluzivním rozhovoru pro motorkáře.cz přímo Miroslava Popova.
Na přelomu roku Vaše jméno figurovalo na provizorní startovní listině nové kubatury Moto3. V lednu se objevily první informace o tom, že nastaly jisté problémy s financováním celého projektu a v únoru jste pak definitivně oznámili, že premiérový ročník v mistrovství světa nepojedete. Muselo být pro Vás těžké přijít o takovou příležitost těsně před zahájením sezony.
Miroslav Popov: „Ano, těžké to bylo, ale s tím jsem se časem smířil.“
Ztratit hlavního sponzora dva týdny před prvními testy muselo být velmi demotivující. Nenapadlo Vás tehdy skončit se závoděním nadobro?
Miroslav Popov: „Už jsme s tátou vlastně nepočítali, že se vrátím zpět k silnici. Z nouze jsem se chtěl vrátit k tomu, kde jsem před několika lety začínal, což znamená motokros a také jsme sháněli nějaké informace ze supermota. Začal jsem také intenzivně trénovat na hlíně, abych se svezl alespoň v nějakém krajském přeboru. To, že jsem se po sedmi měsících vrátil za řidítka silniční motorky, tak to všechno byla práce mého italského manažera Roberta (Roberto Pagnanini, poznámka redakce).“
Kdo Vás v této těžké době podržel nejvíc? Našli se lidé, kteří nabídli nějaké řešení, jak neztratit celou motocyklovou sezonu nebo existoval nějaký záložní plán, který Vám umožnil návrat zpět do italského šampionátu CIV, popřípadě španělského CEV?
Miroslav Popov: „Nic takového, žádný záložní plán nebyl. Bohužel neznáme lidi, kteří by nám chtěli tady v Česku pomoci. Jsem spíše takový Černý Petr. Zkušenosti jsou takové, že když na federaci slyší moje jméno, tak už předem říkají ať je neotravujeme. Jak jsem již řekl, na mém návratu pracoval Roberto, a za to mu patří poděkování. Já do toho moc nevidím, to je spíše otázka na mého tátu nebo Roberta. Táta ale tvrdí, že jsme se narodili na špatném místě a se špatným pasem. Na místě, kde motorsport nemá žádnou tradici.“
Koncem června jste jel v italském motocyklovém seriálu CIV závod kubatury Moto3 v sedle motocyklu Oral M3 a s týmem Ellegi Racing vybojoval pět bodů za jedenácté místo. Byl to Váš letos vůbec první závod. Proč jste v této kubatuře dál nepokračoval?
Miroslav Popov: „Původní plán byl s Oralem a s Ellegi Racing dokončit italský šampionát CIV, ale motorka vůbec nefungovala. V každé rozjížďce se objevil nějaký problém, když ne spojka, tak převodovka a podobně. Navíc to bylo první svezení na silniční motorce v tomto roce a zároveň se čtyřtaktem. Ten rozdíl byl obrovský. Nevěděl jsem brzdné body a občas jsem i čekal na zatáčku. Čím víc jsem měl najeto, tím víc se můj pocit na čtyřtaktu zlepšoval.“
Další tři závody byly rovněž v italském motocyklovém šampionátu CIV, ale v kubatuře do 125ccm a s týmem Mahindra Racing. Dvakrát jste vyhrál, jednou byl druhý a i když jste jel jen tři závody z osmi, v celkovém hodnocení vám patřila čtvrtá příčka. Jak ke spolupráci s Mahindrou došlo? Byly tyto velmi dobré výsledky také důvodem, proč Vám dali šanci jet závod mistrovství světa v Brně?
Miroslav Popov: „Když jsem se opět vrátil do italského mistrovství na dvoutakt, který mi sedí a který znám, tak jsem si těch posledních pár závodů na dvoutaktu naprosto užíval. Brno a další závody v Grand Prix byla jen náhoda, buď se zranil Webb nebo Moretti. Smlouva byla původně podepsaná na CIV + CEV a jeden trénink před prvním závodem v Misanu. Oni nám jasně řekli, že potřebují jezdce, který jim přiveze pohár konstruktérů v CIV. Pro Mahindru to bylo velmi důležité, bylo to historicky první vítězství pohárů značek mimo Indii, což se nám nakonec i podařilo.“
První možnost závodit v letošním seriálu Grand Prix byla v Brně, domácí Velké ceně České republiky, kde jste nahradil zraněného jezdce Mahindry, Brita Dannyho Webba. Když se vrátíme do bodu, kdy těsně před zimní přípravou definitivně padla možnost závodit první plnou sezonu v mistrovství světa, napadlo Vás tehdy vůbec, že v srpnu pojedete závod MS v Brně? Kdy Vám to vedení Mahindry sdělilo?
Miroslav Popov: „Absolutně ne. Bral jsem to tak jak to přišlo. O startu v Brně jsme se dozvěděli v neděli po závodě v USA. Táta dostal SMS, že potřebují abych nastoupil v Brně.“
Pokud nepočítáme jediný závod s motocyklem třídy Moto3 v italském mistrovství, tak závod Grand Prix v Brně byl pro Vás naprosto první zkušenost nejen s čtyřdobým čtvrtlitrem, ale také s týmem indického výrobce v mistrovství světa. Nedělní klání nejnižší kubatury si čeští fanoušci budou ještě dlouho pamatovat, když jste společně s Jakubem Kornfeilem jeli na pozicích, které v tu chvíli znamenaly stupně vítězů. Jaký byl závod v Brně z Vašeho pohledu? Byla to dobrá šance, jak se ostatním připomenout a říct si tím o místo v roce 2013?
Miroslav Popov: „Snažil jsem se jet, jak nejlépe to jen šlo a jet na špici v mistrovství světa byla bomba. Fakt, že dráha brzy oschla byla škoda, protože se pak ukázaly rozdíly v technice. Před tím ale byly podmínky pro všechny stejné. Nevím jak hluboko bych skončil ve startovním poli, kdyby mě nesundal Masbou. Asi největší problém byl v tom, že Mahindra ztrácí dvacet kilometrů za hodinu na top speedu, což je pro jízdu na suchu nekonkurenceschopné. Rychlost jsem ale až tak neřešil. Byl jsem rád za to, že jsem se mohl svézt.“
Po závodním víkendu v České republice následovaly s týmem Mahindry další dvě Grand Prix na okruzích v Misanu a MotorLand Aragónu. Okruh v Misanu znáte velmi dobře, loni jste tam získal své první tři mistrovské body a druhou řadu na startu. Naopak MotorLand Aragón byl pro Vás předpokládám velkou neznámou. Jak hodnotíte tyto dvě Grand Prix?
Miroslav Popov: „Ano, Misano mám rád a dobře ho znám. Tento okruh je techničtější než Brno, což mi víc sedí a proto jsem si říkal, že to snad bude lepší než runway v Brně. Nakonec z toho bylo devatenácté místo, ale to hlavně díky tomu, že pár jezdců vpředu spadlo. Největší trápení bylo ale na rovinkách, kde mě přelítli zase ti, co jsem je třeba dvě zatáčky předtím předjel na brzdy.“
„V Aragónu jsem byl poprvé, to je pravda a je to jinak moc pěkný okruh. Když jsem přecházel ze Španělska do Itálie v roce 2009, tak ve stejném roce na podzim tento okruh otevírali, takže jsem se tam už nesvezl. Však jsem tam byl v prvním volném tréninku také jediný pod čarou, kdo se nekvalifikoval. To se mi ještě nikdy nestalo, ale s počtem odjetých kol se to naštěstí zlepšovalo. Nicméně se tam znovu objevily problémy se spojkou a elektronikou, kvůli které jsem také závod nedojel.“
Po sérii tří závodů po Pacifiku se začátkem listopadu světový šampionát vrátil k závěrečnému podniku sezony do španělské Valencie, kde se na startovní listině znovu objevilo vaše jméno. Počítal jste s tím, že za Mahindru pojedete také závod ve Valencii nebo to bylo překvapení na poslední chvíli? Dá se říct, že si Vás Mahindra testovala, aby Vám případně nabídli možnost závodit ve svém týmu v roce 2013?
Miroslav Popov: „Opět jsme dostali zprávu, že potřebují, abych nahradil Morettiho a dokonce jsem si mohl vybrat mezi Grand Prix a závodem CEV, který se konal o týden později. Raději jsem si ale vybral Grand Prix. Od Roberta jsme měli informaci, že mezi jezdcem a týmem byl nějaký komunikační problém. Mahindra si mě netestovala, jen mi dávala příležitost v Grand Prix.“
Váš výkon v posledním závodu ve Valencii byl znovu okořeněn skvělým úvodem. Škoda jen, že se jednalo o start z pětatřicáté pozice, protože už ve druhém kole jste jel osmnáctý a v pátém dokonce šestnáctý, těsně za bodovanou patnáctou příčkou. Ani v tomto závodu Vám ale štěstí nepřálo a po poruše motoru jste musel odstoupit. Jak se Vám ve Valencii závodilo? Dá se říct, že Mahindra už v závěru sezony nevěnovala technice takovou pozornost, aby bylo možné plnohodnotně bojovat s konkurencí?
Miroslav Popov: „Myslím, že v jednu chvíli jsem byl dokonce i čtrnáctý, ale ještě mě stihli na cílovce přelítnout. Od pátku stále pršelo, na kvalifikaci to ale oschlo a vysvitlo sluníčko. Díky tomu jsme se s Webbem postavili na poslední dvě místa. Webb navíc startoval z boxu, protože měl už devátý motor. Závod byl sice za mokra a já tak teoreticky mohl dosáhnout na nějaké body, ale zase to nevydržel motor.“
„Nemyslím si ale, že by se v týmu nevěnovala pozornost technice, mě se mechanici věnovali vždy dobře. Pracovali s tím, co dostali od Oral Engineeringu. Je pravdou, že v týmu byli dva technici na data a to, co jim tam elektronika někdy dělala, tak s tím si ne vždy dokázali poradit.“
Pro rok 2013 nakonec Mahindra potvrdila Španěla Efréna Vázqueze a Portugalce Miguela Oliveru. Bylo to pro Vás zklamání nebo z Vaši strany nebyl zájem jet sezonu s indickým výrobcem na prvním místě?
Miroslav Popov: „Zklamání to nebylo, my jsme již před Misanem věděli, že se mnou nepočítají. Oni mě opravdu potřebovali využít na zisk poháru konstruktérů v Itálii a díky zranění jejich jezdců jsem se svezl v Grand Prix. V době, kdy Mahindra Racing podepsala v Brně smlouvu se Suterem, tak tlak od Sutera byl takový, že si tam dosadí své jezdce. Mahindra má o mě stále zájem, ale co se týče původního záměru nasadit v Grand Prix čtyři motorky, což do února nejsou schopni připravit.“
„Osobně si myslím, že podvozek bude fungovat moc dobře. Portugalec Oliveira na něm jezdil hodně dobře, ale motor je prý zatím ještě na papíře. Máme informace, že z časových důvodů asi dají pro začátek do rámu Suter motor Oral než bude připraven nový motor od Sutera. Je také možné, že na současném motoru od Oralu už dělají technici Sutera, aby to fungovalo trochu lépe než doposud. Určitě je to škoda nejet Grand Prix, ale za mnou federace nestojí, tak jako za jinými jezdci, kteří jsou tudíž ve výhodě.“
Jaká je tedy šance, že uvidíme Miroslava Popova na startu zahajovací Grand Prix 2013 v Kataru. Máte pro nadcházející sezonu nějaké konkrétní nabídky? Pokud ne, máte připravenou nějakou jinou alternativu?
Miroslav Popov: „V Grand Prix 2013 možná maximálně na nějakou wild card, ale jako stálý účastník určitě ne. Tady v Čechách nemůžeme sehnat partnery, kteří by mi k tomu pomohli. O financování toho moc nevím, to je spíše věc táty a Roberta.“
„Ano nabídky jsou. Je několik možností, kde by šlo jezdit. Mám také možnost jet Moto2 v Grand Prix, ale na to ještě nejsem připraven. Nabídka je také na Supersporty v italském týmu ve světě, ale já bych raději zůstal u Moto3.“
„Minulý týden v úterý (27.11.2012) jsem byl přizván na testování FTR Hondy do Cartageny pro CEV. Byl jsem z toho úplně nadšený, jak to všechno funguje. Oproti Mahindře se to nedá vůbec srovnávat, tenhle materiál jsem měl mít na závody ve světě místo Mahindry a mohlo být vše jinak. Na okruhu v Cartageně jsem byl naposled před více jak třemi lety na Metrakit 80. Přesto jsem si na motorku a okruh hodně rychle zvykl a najezdil tam kolem šedesáti kol. Můj nejlepší čas byl jen několik desetinek od traťového rekordu, za což jsem dostal nabídku od týmu ke startu v šampionátu CEV. Přestože nám nabídli velmi dobré finanční podmínky, i tak bude těžké sehnat potřebný budget.“
Závěrem bych Vám chtěl poděkovat za rozhovor a popřát Vám jen to nejlepší v novém roce, který věřím bude z profesního hlediska tím správným základem pro start v mistrovství světa 2014.
Miroslav Popov: „Také děkuji a při této příležitosti bych chtěl poděkovat za podporu mému osobnímu partnerovi Václavu Jirušovi z 4SR a všem fanouškům, kteří mi drží palce. Všem přeji hodně štěstí a zdraví v roce 2013.“
Potom, co začátkem letošního roku Miroslav Popov přišel o možnost jet kompletní sezonu v mistrovství světa, dlouhou dobu vůbec nezávodil. Až v létě si dnes sedmnáctiletého Čecha vybrala indická Mahindra, aby s ní absolvoval italský motocyklový šampionát CIV v kubatuře do 125ccm, kde jim pomohl vyhrát jejich první titul v Poháru konstruktérů. Ve stejném mistrovství jel také jeden závod s motocyklem Oral Moto3 a pak následovaly s Mahindrou čtyři závody seriálu Grand Prix v Brně, Misanu, Aragonii a Valencii. Pro rok 2013 má český jezdec možnost závodit v prestižním španělském šampionátu CEV, což je rozhodně velmi dobrá šance. Jaký byl letošní rok nebo jaké jsou plány do budoucna, tak na to jsme se zeptali v exkluzivním rozhovoru pro motorkáře.cz přímo Miroslava Popova.
Miroslav Popov: „Ano, těžké to bylo, ale s tím jsem se časem smířil.“
Ztratit hlavního sponzora dva týdny před prvními testy muselo být velmi demotivující. Nenapadlo Vás tehdy skončit se závoděním nadobro?
Miroslav Popov: „Už jsme s tátou vlastně nepočítali, že se vrátím zpět k silnici. Z nouze jsem se chtěl vrátit k tomu, kde jsem před několika lety začínal, což znamená motokros a také jsme sháněli nějaké informace ze supermota. Začal jsem také intenzivně trénovat na hlíně, abych se svezl alespoň v nějakém krajském přeboru. To, že jsem se po sedmi měsících vrátil za řidítka silniční motorky, tak to všechno byla práce mého italského manažera Roberta (Roberto Pagnanini, poznámka redakce).“
Kdo Vás v této těžké době podržel nejvíc? Našli se lidé, kteří nabídli nějaké řešení, jak neztratit celou motocyklovou sezonu nebo existoval nějaký záložní plán, který Vám umožnil návrat zpět do italského šampionátu CIV, popřípadě španělského CEV?
Miroslav Popov: „Nic takového, žádný záložní plán nebyl. Bohužel neznáme lidi, kteří by nám chtěli tady v Česku pomoci. Jsem spíše takový Černý Petr. Zkušenosti jsou takové, že když na federaci slyší moje jméno, tak už předem říkají ať je neotravujeme. Jak jsem již řekl, na mém návratu pracoval Roberto, a za to mu patří poděkování. Já do toho moc nevidím, to je spíše otázka na mého tátu nebo Roberta. Táta ale tvrdí, že jsme se narodili na špatném místě a se špatným pasem. Na místě, kde motorsport nemá žádnou tradici.“
Miroslav Popov: „Původní plán byl s Oralem a s Ellegi Racing dokončit italský šampionát CIV, ale motorka vůbec nefungovala. V každé rozjížďce se objevil nějaký problém, když ne spojka, tak převodovka a podobně. Navíc to bylo první svezení na silniční motorce v tomto roce a zároveň se čtyřtaktem. Ten rozdíl byl obrovský. Nevěděl jsem brzdné body a občas jsem i čekal na zatáčku. Čím víc jsem měl najeto, tím víc se můj pocit na čtyřtaktu zlepšoval.“
Další tři závody byly rovněž v italském motocyklovém šampionátu CIV, ale v kubatuře do 125ccm a s týmem Mahindra Racing. Dvakrát jste vyhrál, jednou byl druhý a i když jste jel jen tři závody z osmi, v celkovém hodnocení vám patřila čtvrtá příčka. Jak ke spolupráci s Mahindrou došlo? Byly tyto velmi dobré výsledky také důvodem, proč Vám dali šanci jet závod mistrovství světa v Brně?
Miroslav Popov: „Když jsem se opět vrátil do italského mistrovství na dvoutakt, který mi sedí a který znám, tak jsem si těch posledních pár závodů na dvoutaktu naprosto užíval. Brno a další závody v Grand Prix byla jen náhoda, buď se zranil Webb nebo Moretti. Smlouva byla původně podepsaná na CIV + CEV a jeden trénink před prvním závodem v Misanu. Oni nám jasně řekli, že potřebují jezdce, který jim přiveze pohár konstruktérů v CIV. Pro Mahindru to bylo velmi důležité, bylo to historicky první vítězství pohárů značek mimo Indii, což se nám nakonec i podařilo.“
První možnost závodit v letošním seriálu Grand Prix byla v Brně, domácí Velké ceně České republiky, kde jste nahradil zraněného jezdce Mahindry, Brita Dannyho Webba. Když se vrátíme do bodu, kdy těsně před zimní přípravou definitivně padla možnost závodit první plnou sezonu v mistrovství světa, napadlo Vás tehdy vůbec, že v srpnu pojedete závod MS v Brně? Kdy Vám to vedení Mahindry sdělilo?
Miroslav Popov: „Absolutně ne. Bral jsem to tak jak to přišlo. O startu v Brně jsme se dozvěděli v neděli po závodě v USA. Táta dostal SMS, že potřebují abych nastoupil v Brně.“
Miroslav Popov: „Snažil jsem se jet, jak nejlépe to jen šlo a jet na špici v mistrovství světa byla bomba. Fakt, že dráha brzy oschla byla škoda, protože se pak ukázaly rozdíly v technice. Před tím ale byly podmínky pro všechny stejné. Nevím jak hluboko bych skončil ve startovním poli, kdyby mě nesundal Masbou. Asi největší problém byl v tom, že Mahindra ztrácí dvacet kilometrů za hodinu na top speedu, což je pro jízdu na suchu nekonkurenceschopné. Rychlost jsem ale až tak neřešil. Byl jsem rád za to, že jsem se mohl svézt.“
Po závodním víkendu v České republice následovaly s týmem Mahindry další dvě Grand Prix na okruzích v Misanu a MotorLand Aragónu. Okruh v Misanu znáte velmi dobře, loni jste tam získal své první tři mistrovské body a druhou řadu na startu. Naopak MotorLand Aragón byl pro Vás předpokládám velkou neznámou. Jak hodnotíte tyto dvě Grand Prix?
Miroslav Popov: „Ano, Misano mám rád a dobře ho znám. Tento okruh je techničtější než Brno, což mi víc sedí a proto jsem si říkal, že to snad bude lepší než runway v Brně. Nakonec z toho bylo devatenácté místo, ale to hlavně díky tomu, že pár jezdců vpředu spadlo. Největší trápení bylo ale na rovinkách, kde mě přelítli zase ti, co jsem je třeba dvě zatáčky předtím předjel na brzdy.“
„V Aragónu jsem byl poprvé, to je pravda a je to jinak moc pěkný okruh. Když jsem přecházel ze Španělska do Itálie v roce 2009, tak ve stejném roce na podzim tento okruh otevírali, takže jsem se tam už nesvezl. Však jsem tam byl v prvním volném tréninku také jediný pod čarou, kdo se nekvalifikoval. To se mi ještě nikdy nestalo, ale s počtem odjetých kol se to naštěstí zlepšovalo. Nicméně se tam znovu objevily problémy se spojkou a elektronikou, kvůli které jsem také závod nedojel.“
Po sérii tří závodů po Pacifiku se začátkem listopadu světový šampionát vrátil k závěrečnému podniku sezony do španělské Valencie, kde se na startovní listině znovu objevilo vaše jméno. Počítal jste s tím, že za Mahindru pojedete také závod ve Valencii nebo to bylo překvapení na poslední chvíli? Dá se říct, že si Vás Mahindra testovala, aby Vám případně nabídli možnost závodit ve svém týmu v roce 2013?
Miroslav Popov: „Opět jsme dostali zprávu, že potřebují, abych nahradil Morettiho a dokonce jsem si mohl vybrat mezi Grand Prix a závodem CEV, který se konal o týden později. Raději jsem si ale vybral Grand Prix. Od Roberta jsme měli informaci, že mezi jezdcem a týmem byl nějaký komunikační problém. Mahindra si mě netestovala, jen mi dávala příležitost v Grand Prix.“
Váš výkon v posledním závodu ve Valencii byl znovu okořeněn skvělým úvodem. Škoda jen, že se jednalo o start z pětatřicáté pozice, protože už ve druhém kole jste jel osmnáctý a v pátém dokonce šestnáctý, těsně za bodovanou patnáctou příčkou. Ani v tomto závodu Vám ale štěstí nepřálo a po poruše motoru jste musel odstoupit. Jak se Vám ve Valencii závodilo? Dá se říct, že Mahindra už v závěru sezony nevěnovala technice takovou pozornost, aby bylo možné plnohodnotně bojovat s konkurencí?
Miroslav Popov: „Myslím, že v jednu chvíli jsem byl dokonce i čtrnáctý, ale ještě mě stihli na cílovce přelítnout. Od pátku stále pršelo, na kvalifikaci to ale oschlo a vysvitlo sluníčko. Díky tomu jsme se s Webbem postavili na poslední dvě místa. Webb navíc startoval z boxu, protože měl už devátý motor. Závod byl sice za mokra a já tak teoreticky mohl dosáhnout na nějaké body, ale zase to nevydržel motor.“
„Nemyslím si ale, že by se v týmu nevěnovala pozornost technice, mě se mechanici věnovali vždy dobře. Pracovali s tím, co dostali od Oral Engineeringu. Je pravdou, že v týmu byli dva technici na data a to, co jim tam elektronika někdy dělala, tak s tím si ne vždy dokázali poradit.“
Miroslav Popov: „Zklamání to nebylo, my jsme již před Misanem věděli, že se mnou nepočítají. Oni mě opravdu potřebovali využít na zisk poháru konstruktérů v Itálii a díky zranění jejich jezdců jsem se svezl v Grand Prix. V době, kdy Mahindra Racing podepsala v Brně smlouvu se Suterem, tak tlak od Sutera byl takový, že si tam dosadí své jezdce. Mahindra má o mě stále zájem, ale co se týče původního záměru nasadit v Grand Prix čtyři motorky, což do února nejsou schopni připravit.“
„Osobně si myslím, že podvozek bude fungovat moc dobře. Portugalec Oliveira na něm jezdil hodně dobře, ale motor je prý zatím ještě na papíře. Máme informace, že z časových důvodů asi dají pro začátek do rámu Suter motor Oral než bude připraven nový motor od Sutera. Je také možné, že na současném motoru od Oralu už dělají technici Sutera, aby to fungovalo trochu lépe než doposud. Určitě je to škoda nejet Grand Prix, ale za mnou federace nestojí, tak jako za jinými jezdci, kteří jsou tudíž ve výhodě.“
Jaká je tedy šance, že uvidíme Miroslava Popova na startu zahajovací Grand Prix 2013 v Kataru. Máte pro nadcházející sezonu nějaké konkrétní nabídky? Pokud ne, máte připravenou nějakou jinou alternativu?
Miroslav Popov: „V Grand Prix 2013 možná maximálně na nějakou wild card, ale jako stálý účastník určitě ne. Tady v Čechách nemůžeme sehnat partnery, kteří by mi k tomu pomohli. O financování toho moc nevím, to je spíše věc táty a Roberta.“
„Ano nabídky jsou. Je několik možností, kde by šlo jezdit. Mám také možnost jet Moto2 v Grand Prix, ale na to ještě nejsem připraven. Nabídka je také na Supersporty v italském týmu ve světě, ale já bych raději zůstal u Moto3.“
„Minulý týden v úterý (27.11.2012) jsem byl přizván na testování FTR Hondy do Cartageny pro CEV. Byl jsem z toho úplně nadšený, jak to všechno funguje. Oproti Mahindře se to nedá vůbec srovnávat, tenhle materiál jsem měl mít na závody ve světě místo Mahindry a mohlo být vše jinak. Na okruhu v Cartageně jsem byl naposled před více jak třemi lety na Metrakit 80. Přesto jsem si na motorku a okruh hodně rychle zvykl a najezdil tam kolem šedesáti kol. Můj nejlepší čas byl jen několik desetinek od traťového rekordu, za což jsem dostal nabídku od týmu ke startu v šampionátu CEV. Přestože nám nabídli velmi dobré finanční podmínky, i tak bude těžké sehnat potřebný budget.“
Závěrem bych Vám chtěl poděkovat za rozhovor a popřát Vám jen to nejlepší v novém roce, který věřím bude z profesního hlediska tím správným základem pro start v mistrovství světa 2014.
Miroslav Popov: „Také děkuji a při této příležitosti bych chtěl poděkovat za podporu mému osobnímu partnerovi Václavu Jirušovi z 4SR a všem fanouškům, kteří mi drží palce. Všem přeji hodně štěstí a zdraví v roce 2013.“
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?