Jaká byla sezóna stopětadvacítek?

Stejně jako tomu bylo před dvěma lety u čtvrtlitrů, tak i teď můžeme s jistotou říci, že to byla sezóna poslední. Při valencijské derniéře jsme mohli naposledy vidět v mistrovství světa jednoválcové „osminky“ a slyšet zvuk dvoutaktního motoru.

Samozřejmě, že kubatura stopětadvacítek bude většině fanoušků strašně moc chybět, ale i ten nejzarytější příznivce nabroušených dvoutaktních pil musí uznat, že tahle kubatura před sebou bohužel už moc velkou perspektivu neměla. Po odchodu Hondy a KTM se z kdysi výstavní a nebývale vyrovnané třídy stal „Piaggio cup“, protože nejvýše umístěným motocyklem, který nepochází z tohoto koncernu, je (indicko - italská) Mahindra, sedlaná Marcelem Schrotterem, a to až na patnáctém místě. K vidění byly i stroje KTM a na divokou kartu se občas představila nějaká ta Honda, ale její piloti si nepřipsali ani jeden mistrovský bod. Ani Piaggio ale do vývoje svých motocyklů Aprilia a Derbi už nějaký ten čas nevrazila ani „Ň“ a tak se časy, kterých malorážky dosahovaly, za poslední roky nejenže nezlepšily, ale na některých okruzích ani nepřiblížily časům z let předešlých. Například na Masarykově okruhu je držitelem traťového rekordu Ital Lucio Cecchinello, který jej zajel už v sezóně 2003. Malorážky se v poslední době staly španělskou doménou. Samozřejmě že Španělé mají silné zastoupení ve všech kubaturách, ale tady jich v první desítce skončilo sedm. Například z dříve velice silných Japonců (Sakata, Ueda, Tokudome, Tsujimura, Manako, Aoki…) letos zabodoval pouze jeden, a to Hiroki Ono (26. místo; 8 bodů).

O titulu se sice rozhodlo až v posledním závodě, ale poslední „dvoutaktní“ mistr světa Nicolas Terol ze Španělska si svůj titul určitě zasloužil a celou sezónou si počínal v podstatě suverénně. Ze sedmnácti závodů vytěžil osm vítězství, tři druhá místa a přidal po jedné čtvrté, páté, šesté a osmé příčce. Nebodoval pouze v Assenu, když do sobotního závodu kvůli kvalifikační havárii nenastoupil, a také v Brně, kde odstoupil kvůli technickému problému svojí Aprilie, připravované špičkovým týmem Bankia Aspar. V tomto týmu Nico pojede i příští rok, ale zamíří o kubaturu výše. Profil nového mistra světa vám už představil Bosso.


Na tradici svých úspěšných krajanů Arnauda Vincenta a Mike Di Meglia letos navázal Francouz Johann Zarco. Sice to nedotáhl (na rozdíl od svých předchůdců) až k celkovému prvenství, ale přesto patřil k největším překvapením a do poslední chvíle se snažil vývoj šampionátu zdramatizovat. Dlouho to vypadalo, že se mu v letošní sezóně nepodaří zvítězit, když pilot týmu Avant-AirAsia-Ajo získal celkem čtyři třetí a šest druhých míst. Dokonce se dvakrát po průjezdu cílem radoval z vítězství, o které však přišel díky penalizaci v Katalánsku, zatímco na Sachsenringu o jeho druhém místě rozhodlo až rychlejší poslední kolo vítězného Faubela. Ale nakonec se i Zarco dočkal, když si pro svoje premiérové vítězství dojel v japonském Motegi. Stejně jako mistr světa, také on přechází pro příští rok do třídy Moto2, kde pojede v týmu JiR.

Pokud jsem psal, že Zarco patřil k největším letošním překvapením, tak to samé můžeme říct také o třetím pilotu v pořadí, kterým je Španěl Maverick Viňales. Ten jel letos svojí premiérovou sezónu, ale už ve čtvrtém závodě v Le Mans dokázal zvítězit a další tři triumfy přidal v Assenu a v závěrečných dvou závodech v Sepangu a Valencii. K tomu přidal dvě druhá a tři třetí místa a zcela tak zastínil většinu zkušenějších pilotů, včetně kolegy z týmu Blusens by Paris Hilton Racing Sergia Gadey. Pro příští rok zůstává v nejslabší kubatuře a v týmu BQR pojede Hondu NS-F 250.

O třetím Viňalesově místě se ale rozhodlo až v závěrečném závodě ve Valencii a výrazně mu k tomu pomohl pád Němce Sandra Corteseho, který byl před tímto finálovým závodem o dva body před Španělem. I když zástupce týmu Intact-Racing Team Germany nakonec medaili nezískal, letos poprvé ve svojí sedmileté kariéře zvítězil (Grand Prix České republiky), druhé vítězství přidal v Austrálii a přidal tři druhá a jedno třetí místo. Stejně jako Viňales, tak i Cortese zůstává v malorážkách, kde pojede (byť v nové třídě Moto3) už svojí osmou sezónu.

Také o další pilotu v pořadí se dá říci, že byl překvapením. V případě pátého Španěla Hectora Faubela to ale bylo překvapení negativní. V týmu Bankia Aspar měl patřit k nejžhavějším kandidátům na zisk titulu a napodobit tak svého krajana Juliana Simona, který po návratu s prostřední kubatury v malorážkách naprosto dominoval sezóně 2009. Faubel se ale ani náhodou nepřiblížil výkonům kolegy Nicolase Terola, a stejně tak nezopakoval svoji nejlepší sezónu 2007, ve které do posledního závodu (marně) bojoval o titul s Gáborem Talmacsim. Pouze čtyřikrát dokázal vystoupit na stupně vítězů. Na Sachsenringu dokázal sice zvítězit, ale prvenství mělo trošku trpkou příchuť, protože se díky jeho rychlejšímu závěrečnému kolu rozhodlo až u zeleného stolu. Pro příští rok zůstává v nejnižší kubatuře (má kliku, že byl zrušen věkový limit, příští rok mu bude už osmadvacet) a pojede ve svém stávajícím týmu u Aspara Martineze.

Na šestém místě skončil Němec Jonas Folger, který se po skvělém úvodu sezóny, v němž dokázal zvítězit ve zmoklém Silvestone, dostal na průběžnou třetí příčku, ale pak „malinko“ přehnal dýchánek před brněnským závodem, ve kterém kvůli zdravotním problémům (čti: kocovině) vůbec nestartoval a od té doby to s ním šlo z kopce. Brněnský incident dokonce namíchnul šéfa týmu Red Bull Ajo MotorSport Akiho Aja natolik, že mu na několik závodů odebral „áčkovou“ Aprilii, nechal s ní jezdit Dannyho Kenta a Němec tak musel vzít zavděk prodejním provedením RSW. V závěru sezóny je do sedla svojí aprilky zase vrátil a zajel pár slušných výsledků, na lepší nežli šesté místo to však už nedalo.

Pouze jeden bod za Folgerem skončil Španěl Efren Vazquez, jenž byl nejvýše umístěným pilotem, který si během sezóny nepřipsal ani jedno vítězství, když jeho nejlepším umístěním byla dvě třetí místa. Podobně na tom byl i jeho krajan Luis Salom, který byl sice dvakrát druhý, ale sedmkrát vůbec nebodoval a skončil až na osmém místě. Ještě hůře se vedlo dalšímu Španělu a to zkušenému Sergiu Gadeovi. Stejně jako Hector Faubel, také on se do malorážek vracel s cílem zisku titulu, ale naprosto nestačil svému mladšímu kolegovi Viňalesovi a po dvou třetinách sezóny v týmu Blusens by Paris Hilton Racing skončil. Přešel o kubaturu výše, ale sezónu kvůli vážnému zranění vůbec nedokončil. Top ten uzavřel Španěl Alberto Moncayo, který měl sice slabší první část sezóny, pak se ale chytil třetím místem na „Masecu“ a slušnými umístěními v závěru sezóny se vyšvihl na celkovou desátou příčku.


Na dohled od ní skončil náš reprezentant Jakub Kornfeil. Ten ve svojí druhé kompletní sezóně v mistrovství světa přešel do týmu Ongetta-Centro Seta, kde vyzkoušel obě verze Aprilie. Sice nastoupil na produkčním „wéčku“, ale svými výkony si řekl o tovární verzi RSA. Jeho nejlepším umístěním byly dvě sedmé příčky ze zmoklého Jerezu a domácího závodu v Brně, k tomu přidal dalších pět umístění v první desítce. Nebodoval pouze ve čtyřech závodech, celkově skončil na výborné dvanácté pozici zajistil si angažmá i pro sezónu 2012, kde pojede v nejslabší kubatuře s Hondou u týmu CBC Corse Ongetta. Ve třech závodech se na divokou kartu představil i druhý český zástupce a to Miroslav Popov. Zatímco v Mugellu a na Masarykově okruhu si ještě body nepřipsal, všechny doslova šokoval na okruhu v Misanu, kde zajel šestý kvalifikační čas a v závodě si připsal tři body za třinácté místo. Celkově tak skončil na třicáté pozici.


Celkové pořadí šampionátu

1 Nicolas TEROL Aprilia SPA 302
2 Johann ZARCO Derbi FRA 262
3 Maverick VIÑALES Aprilia SPA 248
4 Sandro CORTESE Aprilia GER 225
5 Hector FAUBEL Aprilia SPA 177
6 Jonas FOLGER Aprilia GER 161
7 Efren VAZQUEZ Derbi SPA 160
8 Luis SALOM Aprilia SPA 116
9 Sergio GADEA Aprilia SPA 103
10 Alberto MONCAYO Aprilia SPA 94
11 Danny KENT Aprilia GBR 82
12 Jakub KORNFEIL Aprilia CZE 72
13 Adrian MARTIN Aprilia SPA 45
14 Miguel OLIVEIRA Aprilia POR 44
15 Marcel SCHROTTER Mahindra GER 36
16 Simone GROTZKYJ Aprilia ITA 32
17 Louis ROSSI Aprilia FRA 31
18 Zulfahmi KHAIRUDDIN Derbi MAL 30
19 Danny WEBB Mahindra GBR 24
20 Luigi MORCIANO Aprilia ITA 23
21 Niklas AJO Aprilia FIN 19
22 Alexis MASBOU KTM FRA 18
23 Jasper IWEMA Aprilia NED 16
24 Taylor MACKENZIE Aprilia GBR 15
25 Alessandro TONUCCI Aprilia ITA 12
26 Hiroki ONO KTM JPN 8
27 Manuel TATASCIORE Aprilia ITA 5
28 Harry STAFFORD Aprilia GBR 5
29 Toni FINSTERBUSCH KTM GER 4
30 Miroslav POPOV Aprilia CZE 3
31 John McPHEE Aprilia GBR 3
32 Josep RODRIGUEZ Aprilia SPA 3
33 Giulian PEDONE Aprilia SWI 1
34 Sturla FAGERHAUG Aprilia NOR 1

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (3x):



TOPlist