4sr_duben




Jakub Smrž slaví 34. narozeniny

Čtyřiatřicáté narozeniny dnes slaví Jakub Smrž, profesionální motocyklový závodník z Českých Budějovic. Jakub začínal kariéru v republikovém šampionátu, od sezony 1995 jel mistrovství Evropy, stabilní součástí mistrovství světa byl od roku 2001 v třídách do 125ccm a 250ccm. V roce 2007 odstartoval éru v mistrovství světa superbiků WorldSBK, kde závodil především s Ducati a od roku 2012 je až dodnes jezdcem British Superbike Championship.

Jakub Smrž se narodil 7.dubna 1983 v Českých Budějovicích. Ani ne za dva roky měl doma mladšího bratra Matěje. Ten je dnes rovněž profesionálním závodníkem, který letos jede ve stejných barvách Lloyd & Jones/PR Racing jako Jakub, jen v třídě Superstock 1000.

Jakub začínal s ježděním již v útlém věku a jak už to u mnohých motorkářů bývá, byl u jeho začátků otec. Bývalý závodník Martin Smrž svého syna vypiloval a povedlo se. V roce 1995 Jakub absolvoval první závody ve třídě Evropa50 Dandy. Úspěch se dostavil ihned a z první sezóny odešel Jakub jako vítěz. To samé zopakoval o rok později ve stejné kategorii.

Středem pozornosti byl Jakub v roce 1998. Tehdy se na divokou kartu vůbec poprvé zúčastnil Velké ceny České Republiky v kategorii 125ccm. Jeho první závod dopadl bohužel neúspěšně, protože Jakub musel pro technickou poruchu odstoupit. Na divokou kartu pak jel v Brně Grand Prix ještě v letech 1999 a 2000, kompletní sezonu pak absolvoval poprvé v roce 2001. Jako jediný jezdec týmu Budweiser Budvar Hanusch si Jakub během premiérové sezony připsal na konto padesát bodů a skončil celkově sedmnáctý. V nejnižší kubatuře zůstal s Hondou také další rok, ale tentokrát v barvách stáje Elit Grand Prix a jen na prvních sedm závodů. Posledních pět GP sezony 2002 už závodil ve čtvrtlitrech s týmem DeGraaf Grand Prix Team.

V sedle čtvrtlitrové Hondy série Grand Prix Jakub pokračoval další tři roky. V letech 2004 a 2005 už dosáhl na pěknou dvacátou příčku a velmi dobře dopadla sezóna 2006. Tehdy získal s Aprilii celkem osmapadesát bodů a sezonu uzavřel celkově dvanáctý. Byl to jeho nejlepší výsledek v mistrovství světa prototypových motocyklů, ale zároveň poslední sezona Grand Prix.

Od roku 2007 závodí Jakub v novém prostředí světového šampionátu superbiků WorldSBK a hned v prvním roce získá v barvách Team Caracchi Ducati SC slušné čtrnácté místo. Úspěchem této sezóny bylo i sedmé místo ve vytrvalostním závodě 24Hodin Le Mans. Prozatím celkově nejlepším umístěním je jednoznačně sezóna 2009. Tehdy na Ducati týmu Gandalini Racing zaznamenal v šampionátu krásné celkové desáté místo. Poslední sezonu WorldSBK zahájil v roce 2012 s týmem Liberty Racing Team Effenbert, nicméně v průběhu sezony odchází a nastupuje do britské superbikové série BSB.

V roce 2012 startuje Jakub Smrž v posledních třech kolech sezony britského šampionátu superbiků a v sedle Aprilie týmu Splitlath-Redmond Racing si na konto připíše premiérových osm bodů. O rok později jede s Hondou v barvách týmu Padgetts Racing a výsledek se dostavil v podobě celkově patnácté příčky. V roce 2014 závodí na Ducati a sezonu končí rovněž patnáctý. Sezona 2015 je ovlivněná zraněním a zároveň je poslední s týmem Lloyds British Moto Rapido. Přesto byla pro Jakuba nesmírně zajímavá, protože závěr sezony jel s vítězným týmem Milwaukee Yamaha. O rok později už Jakub sedlá BMW v barvách Smiths Racing BMW, jeho týmovým kolegou je Ryuichi Kiyonari a sezonu končí celkově osmnáctý. S motocyklem německého výrobce závodí také letos, jen je to s týmem PR Racing. Po úvodním kole v Donington Parku je Jakub na průběžné patnácté pozici a samozřejmě udělá maximum, aby se dostal do první desítky.

Co je pro Jakuba důležité mimo závodní okruhy, co plánuje do budoucna nebo jaké má přání k narozeninám, tak na tyto otázky najdete odpovědi v "narozeninovém" rozhovoru Jakuba Smrže pro server Motorkari.cz.

Jak vzpomínáš na své motocyklové začátky?

„Už je to tak dlouho, že ani nevím :-) bylo to ale fajn, takový bezstarostný období. Nejprve sranda vození se, pak postup do republiky, Evropa, divoká karta v GP, GP ... proste to šlo všechno hrozně rychle.“

Myslíš, že to dnes mají začínající jezdci snadnější?

„Snazší je to rozhodně v tom, že dnes všichni ví, jak se to má dělat, existuje spousta týmů a možnosti, které my jsme neměli. Já seděl poprvé na silniční motorce ve dvanácti letech a to byla motorka, kterou táta vyrobil v dílně. A také si myslím, že dřív byl postup do vyšších soutěži složitější. Aby se člověk dostal do světa, bylo třeba zajet něco v Evropě, kde bylo 50-60 jezdců. Dnes ti prakticky stačí jen peníze.“

„Já měl velké štěstí na tátu a pana Hanuše (kterému mě doporučil pan Staša), s kterými jsme si prošli republikou, Evropou a odjeli první sezónu v GP 125ccm. V Evropě jsme v týmu o třech lidech dokázali porážet tovární týmy a budoucí mistry světa. Časem už bohužel začala hrát roli politika a nezkušenost, kdy jsme si já i brácha společně s tátou řídili svou kariéru sami a to v dnešní době úspěšně nelze. A rozhodně to asi hrálo velkou roli v tom, že jsem nikdy nevyhrál závod MS nebo nejel o titul.“

„Co ale beru jakou velikou výhru, že od roku 2008 nás s bráchou nestálo žádné angažmá ani korunu z našich či sponzorských peněz a od týmů dostáváme výplatu. A hodně to pro nás znamená, protože přinést někam peníze a dostat místo jen kvůli penězům, to je v dnešní době celkem běžné. Ale to samozřejmě znamená to, že do toho jdeme na stoprocent v přípravě i na závodech, byť máme každý rodinu, musíme se starat o firmu a samozřejmě i osobní sponzory.“

Závodíš už nějaký rok, plánuješ své zkušenosti předávat mladší generaci?

„Rozhodně ano a začátek toho je Smrz Academy, ale bohužel momentálně nám na to nezbývá moc volného času. Rozhodně až jednou nebudu jezdit, tak se tomu chci věnovat intenzivněji a s bráchou máme už dlouho sen mít vlastní tým.“

Jak snadné nebo složité je skloubit rodinu a závodění?

„Spousta lidí si myslí, že jsem furt mimo ČR a jen sem tam letím domu, což není pravda. Mám dvanáct závodních víkendů, což znamená letět ve čtvrtek na závody a v pondělí zpět a zbytek trávím doma (v ČR). Ale samozřejmě máme firmu, kde jsme každý den a každý den máme jeden, dva tréninky. Takže mezi závody je to tak, že ráno odjedu a vrátím se po práci či tréninku domů. Těžké to někdy je, když se to sejde, ale vždy dělám maximum pro to, abych se věnoval co nejvíc rodině a dětem.“

Pokud to není tajné, co by sis letos přál k narozeninám?

„Kromě dobrých výsledků asi jen to, aby jsem měl zdravé děti a zdravou rodinu. Dárek už jsem si vybral dávno, takže ten mi snad brzy dorazí. Mým koníčkem a zároveň součástí tréninku je běh, takže potřebuji nové hodinky Garmin Fénix 5 :-) “

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)
Petr Czyž - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist