Smutné Hořice

Veškeré sportovní dění a nádherné zážitky totiž přerušila nehoda, ke které došlo v posledním kole závodu sajdkár. Abychom předešli různým spekulacím a dohadům, poskytujeme vyjádření tiskového mluvčího hořického autoklubu:

„Nehodu viděli pouze traťoví komisaři, kteří stáli v oné zatáčce, ani oni ale nemohli přesně popsat příčinu. Zřejmě vše proběhlo asi takto:
Zachovalovi mají side na pravé straně, zatáčka na výjezdu ze Stašova esíčka je vpravo a Maruška tedy vyrovnávala průjezd. Po této zatáčce následuje rovina a ona se zřejmě brzy přemístila z vozíku do pozice směrem na motorku, protože tom momentu se sajdka postavila na dvě kola a pokračovala ze silnice směrem k ochranné barieře, která i tam je z velkých jutových pytlů, které jsou naplněny měkkým materiálem a pytle jsou opřeny ještě o oplotenky před stromy. Ilja se zřejmě snažil vyhnout barieře, ale zachytil ji vlastně až na samém jejím konci. Tedy první kontakt posádky byl do bariery, i když jen částečný, jako by si o ní "škrtli." Odtud pak byl sidecar i s posádkou katapultován už mimo barieru a oba jezdci se zastavili o OBLOŽENÝ strom. Bohužel náraz obou byl do míst, kde je lidské tělo nejvíce zranitelné. Pokud se stane takováto tragedie na nějakém podniku jakéhokoliv druhu, prst "spravedlnosti" ukazuje na pořadatele. Už se taky rozviřují dohady o pochybení pořadatelů... dokonce i lékařské služby. U toho zásahu byla hlavní lékařka závodu osobně a pak i lékář, který měl poblíž službu. Oba patří ke kapacitám ve svém oboru a bojovali hlavě o život Ilji, jelikož tam byla ještě šance. Boj ale nakonec prohráli i lékaři.

Pro veteránský sport, pro závody v Hořicích je to obrovská tragedie, je velmi těžké zde psát, že i toto se při závodech motocyklů „může stát.“ Jen těžce se mluví o tom, kdo nebo co bylo hlavně na vině…

Pro mě osobně bylo i velmi zdrcující, jakým způsobem se u této tragedie „prezentovala“ naše média. Bylo neuvěřitelné, co všechno jsou schopni udělat, jen aby se napili krve a plivli ji mezi posluchače a čtenáře. Informaci ano, ale pravdivou a ne polopravdivou a neúplnou a ne si ji získávat způsobem, jakým oni předvedli."

Ano, bohužel s podobnými událostmi se musí v motoristickém sportu počítat. A vlastně nejenom v tom motoristickém, ale silniční mašiny patří určitě k těm nejrizikovějším. Dohady, nakolik tato událost byla způsobena tím, že se závod jel na přírodní trati, asi neutiším, ale tragické nehody za sebou mají například i naše autodromy. Pokud tedy někdo vykřikuje, že se závoděním na podobných okruzích by se mělo skoncovat, jde spíš jen o neinformovanost. Spousta lidí totiž miluje právě prostředí lesa, zakroucených zatáček, bezprostřední kontakt mezi jezdci a diváky a autodromům se co možná nejvíce vyhýbají. Pokud jde o hořický okruh, je jasné, že právě ten je zdaleka nejkrásnější (nejen) u nás svojí tratí, okolím i nádhernou atmosférou a diváckou kulisou. A tamní pořadatelé vynakládají strašně moc úsilí k tomu, aby byly jejich závody co možná nejbezpečnější. Kolem tratě je tolik bariér, sítí a pneumatik, že víc už pro bezpečnost závodníků fakt udělat nejde.
Pokud tedy někdo v neděli mluvil o tom, že by se měli pořadatelé v Hořicích zamyslet nad dalším pořádáním těchto závodů (jako pan Weiner na ČT), měl by se zamyslet hlavně sám nad sebou. Zrušení obou hořických závodů by byla veliká rána pro stovky závodníků a tisíce fanoušků, kteří jejich závod doslova milují. Určitě i Maruška s Iljou budou tam nahoře radši, když se na ně bude každoročně vzpomínat při dalších pokračováních těchto nádherných sportovních klání a oni si při nich budou moci poslechnout čtyřtaktní staccato, které tolik milovali.....

Redakce Motorkáři.cz vyjadřuje upřímnou soustrast všem pozůstalým.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)