Rozhovor s „otravným“ Aigarem Leokem
Text: Petr Šour | Foto: enduro-abc.com | Zveřejněno: 19.6.2012 | Zobrazeno: 2 373x
Endurové mistrovství světa má za sebou polovinu z osmi závodů, jezdci mají nyní krátkou přestávku, a opět na start se postaví 30. června v italském Castiglion Fiorentino. Jedním z největších překvapení této sezony je bývalý motokrosař Aigar Leok z Estonska, který v sedle tovární TM drží průběžně třetí místo v třídě E3. Představíme si ho v krátkém rozhovoru.
Nikdo neočekával, že tento rok pojedeš na takové úrovni a budeš po polovině MS nejprestižnějsí třídy E3 na třetím místě. Jaká byla příprava na tak úspěšnou sezonu?
„Moje výsledky jsou velkým překvapením i pro mě samotného. Myslím, že největší změnou bylo, že jsem se naučil porozumět nastavení svého motocyklu. Teď už vím, co od něj chci a co potřebuju. Loni jsem podepsal smlouvu s TM, ale bylo to dost krátce před započetím MS, takže jsem neměl tušení, co mohu očekávat. Teď už znám pravidla a systém. S továrním týmem TM jsme stihli udělat pár skvělých testů v Itálii a poté jsem cestoval do Španělska zajezdit si s takovými esy, jako jsou Matti Seistola, Eero Remes, Juha Salminen, Marko Tarkkala nebo Lorenzo Santolino.”
Jako bývalý motokrosař, jako jsou tvoje slabiny a silné stránky v enduru?
„Myslím, že v tomto roce jsem zatím docela dobrý ve všech činnostech, ale potřebuju se zlepšit na kamenech a vylepšit časy na Enduro testech. Ale musím se toho ještě hodně učit a osobně věřím, že příští rok budu ještě lepší.”
Jaké jsou tvé oblíbené terény a povrchy?
„Nemám žádné oblíbené terény a povrchy. Mám rád, když jsou testy s hodně vyjetými kolejemi a jsou tam boule a skoky. Rozdíly v rychlosti mezi nejlepšími nejsou příliš velké, v čem je hlavní rozdíl, to je hlava – přemýšlení. Pokud si myslíš, že nemáš na to jet dobře, tak ani dobře jet nemůžeš.“
Dvoutakty, nebo čtyřtakty?
„Mám rád oba typy motocyklů. Na svém letošním dvoutaktu se cítím spokojeně a vím, že to byla pro mě výhodná změna. Když mě u TM požádali, abych toho dvoutakta jel, řekl jsem ‘ok, vraťme se k dvoutaktům’. Můj TM 300 je skvělý motocykl, dvoutakty dnes zkrátka vládnou!”
Proč si vloni zamířil k enduru, zatímco tvůj bratranec Tanel Leok zůstal u motokrosu?
„V roce 2010 jsem si vážně zranil záda, to mě docela zlomilo. Přišel jsem o rok závodění. Zkoušel jsem se vrátit zpět k motokrosu, ale moc jsem si to neužíval. Taky jsem měl trochu strach. Myslím, že kluci u TM to viděli a proto přišli s nabídkou na enduro. Když ta nabídka přišla, týden jsem o tom rozmýšlel, a pak jsem se rozhodl do toho jít. Miluju jezdit terény a teď u TM mohu pokračovat ve své kariéře, jenže už je to enduro.”
Ty jsi velmi známý v depu pro svoje, řekněme žoviální chování. Je to způsob, jakým upouštíš páru a zbavuješ se tlaku nebo jsi takový i v normáním životě?
„Kluci mi z legrace říkají Otravný Leok, protože nikdy nevydržím na jednom místě, ale v depu obcházím stany a s každým se dávám do řeči. Ale takový jsem i v normáním životě, rád kecám s lidmi. I když jsou to závody mistrovství světa a jde o hodně, nějaká sranda přece vždycky musí být.”
Jak jsou na tom enduro a jiné motosporty v Estonsku?
„Motosporty jsou tam velmi populární. Nejvíc asi motokros, ale od té doby, co jsem začal jezdit enduro, lidí se taky zajímají o tento sport. Věřím, že s pokračujícími roky bude fanoušků ještě přibývat.”
Mají tě ve tvé vlasti za hvězdu?
„No to snad ani ne, lidé spíš znají moje jméno než moji tvář…třeba je to i tím, že mám pořád na hlavě helmu.”
Myslíš, že je to nevýhoda v motorismu pocházet z malé země a ne z takové velké, jako jsou Francie nebo Itálie?
„Je to těžké. Abych se někam do světa dostal, musel jsem prokázat mnohem víc talentu, píle a dobrých výsledků, než kdybych pocházel z takzvaných silných zemí. Musel jsem pořád dokazovat, že na to mám. Ale jsem hrdý na to, kde jsme se narodil a kdo jsem. Estonsko miluju a stejně tak miluju motorky, to je to, co se počítá a co je pro mne důležité.”
Musíš teď mít velké cíle poté, co jsi tak skvěle rozjel světový šampionát...
„Musím vědět, že jsem udělal vše, co jen jde a že jsem tomu dal 100 procent. Potom budu šťastný a spokojený. Musím jít krok za krokem a pořád se učit. Teď na Velké ceně Španělska jsem moc chtěl ukázat lidem, jak jsem dobrý a nakonec jsem byl víc na zemi než v sedle. Poučil jse se z toho, a pak v Portugalsku už jsem zase jel podle plánu. Zafungovalo to a byl jsem zase na podiu!”
Jméno: Aigar LEOK
Datum narození: 09/08/1985
Místo narození: Võru (Estonsko)
Přezdívky: Aix, Otravný Leok
Bydliště: Tartu (Estonsko)
Motoklub: Eestis Somerpalu Motoklubi
Motocykl: TM 300 2T (třída E3)
Startovní číslo: 85
Stav: ženatý, má osmiměsíčního syna Lucase
Na motocyklu jezdí od svých čtyř let.
1999: mistr Evropy 80 ccm, mistr baltických zemí 80 ccm
2000: mistr baltických zemí 80 ccm
2001: 7. v juniorském MS 125 ccm, mistr Estonska 125 ccm, mistr Lotyšska 125 ccm
2002: 6. celkově v mistrovství Evropy MX 125 ccm, mistr Německa 125 ccm
2004: mistr Belgie 125 ccm
2005: 17. celkově v mistrovství světa MX2
2006: mistr Nizozemska MX2, 15, celkově v mistrovství světa MX2
2007: 19. celkově v mistrovství světa MX1
2008: mistr Nizozemska MX1, 14. v mistrovství světa MX1
2009: 12. v mistrovství světa MX1
2011: 10. celkově v mistrovství světa Enduro 2
„Moje výsledky jsou velkým překvapením i pro mě samotného. Myslím, že největší změnou bylo, že jsem se naučil porozumět nastavení svého motocyklu. Teď už vím, co od něj chci a co potřebuju. Loni jsem podepsal smlouvu s TM, ale bylo to dost krátce před započetím MS, takže jsem neměl tušení, co mohu očekávat. Teď už znám pravidla a systém. S továrním týmem TM jsme stihli udělat pár skvělých testů v Itálii a poté jsem cestoval do Španělska zajezdit si s takovými esy, jako jsou Matti Seistola, Eero Remes, Juha Salminen, Marko Tarkkala nebo Lorenzo Santolino.”
Jako bývalý motokrosař, jako jsou tvoje slabiny a silné stránky v enduru?
„Myslím, že v tomto roce jsem zatím docela dobrý ve všech činnostech, ale potřebuju se zlepšit na kamenech a vylepšit časy na Enduro testech. Ale musím se toho ještě hodně učit a osobně věřím, že příští rok budu ještě lepší.”
Jaké jsou tvé oblíbené terény a povrchy?
„Nemám žádné oblíbené terény a povrchy. Mám rád, když jsou testy s hodně vyjetými kolejemi a jsou tam boule a skoky. Rozdíly v rychlosti mezi nejlepšími nejsou příliš velké, v čem je hlavní rozdíl, to je hlava – přemýšlení. Pokud si myslíš, že nemáš na to jet dobře, tak ani dobře jet nemůžeš.“
Dvoutakty, nebo čtyřtakty?
„Mám rád oba typy motocyklů. Na svém letošním dvoutaktu se cítím spokojeně a vím, že to byla pro mě výhodná změna. Když mě u TM požádali, abych toho dvoutakta jel, řekl jsem ‘ok, vraťme se k dvoutaktům’. Můj TM 300 je skvělý motocykl, dvoutakty dnes zkrátka vládnou!”
Proč si vloni zamířil k enduru, zatímco tvůj bratranec Tanel Leok zůstal u motokrosu?
„V roce 2010 jsem si vážně zranil záda, to mě docela zlomilo. Přišel jsem o rok závodění. Zkoušel jsem se vrátit zpět k motokrosu, ale moc jsem si to neužíval. Taky jsem měl trochu strach. Myslím, že kluci u TM to viděli a proto přišli s nabídkou na enduro. Když ta nabídka přišla, týden jsem o tom rozmýšlel, a pak jsem se rozhodl do toho jít. Miluju jezdit terény a teď u TM mohu pokračovat ve své kariéře, jenže už je to enduro.”
Ty jsi velmi známý v depu pro svoje, řekněme žoviální chování. Je to způsob, jakým upouštíš páru a zbavuješ se tlaku nebo jsi takový i v normáním životě?
„Kluci mi z legrace říkají Otravný Leok, protože nikdy nevydržím na jednom místě, ale v depu obcházím stany a s každým se dávám do řeči. Ale takový jsem i v normáním životě, rád kecám s lidmi. I když jsou to závody mistrovství světa a jde o hodně, nějaká sranda přece vždycky musí být.”
Jak jsou na tom enduro a jiné motosporty v Estonsku?
„Motosporty jsou tam velmi populární. Nejvíc asi motokros, ale od té doby, co jsem začal jezdit enduro, lidí se taky zajímají o tento sport. Věřím, že s pokračujícími roky bude fanoušků ještě přibývat.”
Mají tě ve tvé vlasti za hvězdu?
„No to snad ani ne, lidé spíš znají moje jméno než moji tvář…třeba je to i tím, že mám pořád na hlavě helmu.”
Myslíš, že je to nevýhoda v motorismu pocházet z malé země a ne z takové velké, jako jsou Francie nebo Itálie?
„Je to těžké. Abych se někam do světa dostal, musel jsem prokázat mnohem víc talentu, píle a dobrých výsledků, než kdybych pocházel z takzvaných silných zemí. Musel jsem pořád dokazovat, že na to mám. Ale jsem hrdý na to, kde jsme se narodil a kdo jsem. Estonsko miluju a stejně tak miluju motorky, to je to, co se počítá a co je pro mne důležité.”
Musíš teď mít velké cíle poté, co jsi tak skvěle rozjel světový šampionát...
„Musím vědět, že jsem udělal vše, co jen jde a že jsem tomu dal 100 procent. Potom budu šťastný a spokojený. Musím jít krok za krokem a pořád se učit. Teď na Velké ceně Španělska jsem moc chtěl ukázat lidem, jak jsem dobrý a nakonec jsem byl víc na zemi než v sedle. Poučil jse se z toho, a pak v Portugalsku už jsem zase jel podle plánu. Zafungovalo to a byl jsem zase na podiu!”
Jméno: Aigar LEOK
Datum narození: 09/08/1985
Místo narození: Võru (Estonsko)
Přezdívky: Aix, Otravný Leok
Bydliště: Tartu (Estonsko)
Motoklub: Eestis Somerpalu Motoklubi
Motocykl: TM 300 2T (třída E3)
Startovní číslo: 85
Stav: ženatý, má osmiměsíčního syna Lucase
Na motocyklu jezdí od svých čtyř let.
1999: mistr Evropy 80 ccm, mistr baltických zemí 80 ccm
2000: mistr baltických zemí 80 ccm
2001: 7. v juniorském MS 125 ccm, mistr Estonska 125 ccm, mistr Lotyšska 125 ccm
2002: 6. celkově v mistrovství Evropy MX 125 ccm, mistr Německa 125 ccm
2004: mistr Belgie 125 ccm
2005: 17. celkově v mistrovství světa MX2
2006: mistr Nizozemska MX2, 15, celkově v mistrovství světa MX2
2007: 19. celkově v mistrovství světa MX1
2008: mistr Nizozemska MX1, 14. v mistrovství světa MX1
2009: 12. v mistrovství světa MX1
2011: 10. celkově v mistrovství světa Enduro 2
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?