Paulo Gonçalves: Na Dakaru musím být silnější než jindy

Temné dny pro Paula Gonçalvesa skončily a ještě před odletem do Jižní Ameriky poskytl během procházky po březích řeky Douro rozhovor webu HRC.
Po zmeškaném Dakaru 2018 z důvodu zranění a návratu do akce v březnu, kdy jste ještě nebyl úplně zdravotně fit, je zásadní otázkou: Jak je na tom dnes fyzicky Paulo Gonçalves?
Cítím se být plně zotavený, mám za sebou tvrdou přípravu na závody, které odjedeme v srpnu v Jižní Americe. To, co se stalo v prosinci minulého roku, bylo pro mě velmi těžké. Byl jsem na Dakar skvěle připravený a měl jsem takový dobrý pocit, že bych mohl uspět ... ale během tréninku jsem trefil auto, zranil jsem si koleno a rameno. Kvůli tomu jsem na poslední chvíli musel odříct Dakar - závod, na který jsem se prakticky celý rok s týmem připravoval. Bylo to opravdu těžké jak pro mě, tak i pro tým. Ale všichni víme, že v tomto sportu se takové nehody mohou stát. Děláme vše, co je v našich silách, abychom se takovým nebezpečím vyhnuli. Tentokrát to byla moje chyba.

Na konci března jste byl v akci na Desert Challenge v Abu Dhabi. Jak jste se tam cítil?

Byl to první závod po zranění a přes všechny obtíže si myslím, že to bylo celkem dobré. Dokončil jsem pátý ze všech účastníků, přitom na startovce byla prakticky všechna velká jména. Byl jsem docela spokojen, i když jsem věděl, že jsem schopný jet tak na 30 procent svých schopností a sil.

O dva týdny později jste absolvoval Merzouga Rally ...

Hned první den se mi zbláznil roadbook a ztratil jsem spoustu času, a tak jsem se rozhodl, že zbytek závodu dojedu alespoň jako ten nejkvalitnější trénink. Navíc včetně soubojů s dalšími jezdci, což bylo pro mne hodně důležité. A nebylo to tak špatné.

Pak byla několikatýdenní přestávka před Atacama Rally, která startuje 12. srpna. Co jste celou tu dobu dělal?
Hlavně jsem doháněl fyzickou sílu, kterou jsem zraněním ztratil. Právě teď se cítím docela dobře na to, abych čelil nadcházejícím závodům. A hlavně, abych se dostal na Dakar 2019 v co nejlepší formě. To je můj jediný cíl. Po tom, co se stalo v prosinci minulého roku, nemohu přemýšlet o ničem jiném. Musím být silnější víc než kdy jindy. Potřebuji to pro sebe a můj tým.

Před Dakarem 2018 jste už byl dokonce v peruánské Limě, abyste dokázal, jak na tom zdravotně jste. Až do poslední chvíle jste o svou účast bojoval!

Tu nehodu jsem měl 18. prosince a administrativní přejímka Dakaru byla 4. ledna. Pokoušel jsem se co nejrychleji zotavit. Věděl jsem, že potřebuju zázrak, abych se dostal do závodu. Mohlo se to povést, ale nepovedlo. Musel jsem si nakonec uvědomit, že kdykoli bych zapadl do písku, tak skončím, protože bych nebyl schopen vytáhnout motorku ven. Začátek Dakaru byl přitom mnohem tvrdší než předchozí roky, takže to bylo nakonec poměrně jasné rozhodnutí. Naštěstí HRC měla na můj stroj připraveného náhradního jezdce. Buďme realisty, na Dakaru bych nedokončil ani jeden den, navíc bych zaměstnal spoustu lidí. A já se musel taky starat o zájmy týmu.

Nyní přicházejí další dva závody mistrovství světa: Atacama v Chile a Ruta 40 v Argentině. Jaké jsou vaše pocity při návratu do mistrovství světa?

Přijdu si být v dobrém stavu, jak z fyzického, tak z psychického, tak ze závodnického hlediska. Je mi ale jasné, že v Jižní Americe nemohu moc bláznit a musím se vyvarovat chyb, které by mohly skončit dalším zraněním nebo obnovením toho starého. To by silně ohrozilo pracovní plán, který máme připravený na Dakar 2019. A já si už nemůžu dovolit vynechat další Dakar kvůli zranění. Bude důležité najít si na Atacamě to svoje tempo, dostatečně rychlé, ale ne zase příliš riskantní.

Do startu Dakaru zbývá ještě pár měsíců. Jak vypadá váš trénink právě teď?

Pracuji s osobním trenérem, se který jsem spolupracoval, když jsem vyhrál mistrovství světa v letech 2013 a 2014, a když jsem skončil na druhém místě na Dakaru 2015. Tělocvična, jízda na kole, plavání a také něco na motocyklu. Kdykoli mohu, trénuji na uzavřeném okruhu, protože je to bezpečnější.

Jaká je Honda CRF450 RALLY z hlediska konkurence?
Naš motocykl, to je záruka spolehlivosti. V mnoha závodech jsme neměli jediný mechanický problém. Jsme technicky na skvělé úrovni, ale v našem týmu, v HRC, se neustále zlepšujeme. Nedávno jsme zkoušeli ve Spojených státech další nové věci, abychom motorku ještě vylepšili. Konkurence je v našem sportu velmi vysoká. Ale tento motocykl je velmi dobře vyvážený: má hodně síly, stabilitu a skvělý podvozek.

Letošní Dakar proběhne pouze v Peru. Bude tam spousta písku a navigace ...
Nevím, jestli to bude lepší nebo horší, bude to ale každopádně jiné, to jistě. Bude to poprvé, kdy se Dakar koná v jediné zemi: bude to výzva pro všechny, nejen pro jezdce, ale i pro organizátory. A nebude to snadné. V minulosti zaznamenal Dakar mnoho změn, ale i ten další bude stejně tvrdý jako vždy. Písek bude hlavním povrchem, takže se budeme muset přizpůsobit tomuto typu podmínek. Jak to všechno bude, zjistíme až v lednu. Určitě ale očekávám, že šest dní se pojede 100procentně v dunách. Doufám, že nás čekají i nějaké horské etapy.

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)