Ohlasy závodníků po Rallye Dakar

Vítěz soutěže quadů, Argentinec Marcos Patronelli, zaznamenal po čtyřleté přestávce svůj třetí triumf. Jeho vítězství jistil na druhé pozici jeho bratr Alejandro, rovněž dvojnásobný dakarský šampion. „Jsem extrémně šťastný, máme za sebou famózní Dakar. Hodně jsem se tentokrát nadřel. Na začátku jsem měl smůlu, ale pak se vše zlepšilo. Byl jsem dost vyrovnaný, a to mohlo rozhodnout o mém vítězství. Teď se mnou lomcují emoce, byl to těžký závod. Měl jsem takový dojem, jako by se letos jely dva závody v jednom: jedna část byla taková normální rallye a druhá klasický Dakar. V té první, která byla extrémně rychlá, jsem se necítil až tak moc dobře, ale v té druhé jsem byl schopný si vytvořit i nějaký náskok,“ uvedl Marcos Patronelli (Yamaha).

Vítězný Toby Price: „Nevím, co říct, nevím, co si myslet. Jsem v šoku, vítězství je skvělé. Nikdy bych si nepomyslel, že už při svém druhém startu dokážu Dakar vyhrát. Je to neskutečné pro mne, mou rodinu, přátele a fanoušky doma v Austrálii. To, že tady stojím jako první australský vítěz, je prostě šílené. Ještě před dvěma roky bych si to vůbec nedokázal představit. Myslím, že jsem dokázal útočit, když to bylo potřeba, a pořád jsem hlídal motorku, hlavně při důležitých maratonských etapách .Dařila se mi i navigace. Prošel jsem tím těžkým závodem v pravém australském stylu. Věřím, že to je jenom začátek, chci tady vyhrát zase, i když vím, že to nebude snadné.“

Nizozemec Jurgen van den Goorbergh býval docela velkou silničářskou hvězdou, má na svém kontě dvě pole-position ve třídě MotoGP a vyhrál jeden závod mistrovství světa supersportů. Ale nic z toho, čeho dosáhl ve své 15leté profesionální kariéře na silnici, by nevyměnil za vítězství, které letos získal na Dakaru v kategorii malles-motos, tj, jezdců bez asistence (doslova s sebou vozí jen kudr s nářadím a pár náhradních dílů). Celkově skončil 31. Tento Dakar byl jeho třetí na motorce, podruhé jel právě kategorii malles-motos. Taky si už vyzkoušel buggy a jednou dokonce jel jako spolujezdec v trucku. "Ale samozřejmě jsem hlavně biker. Jízdu na motorce miluju nade vše. Vyhrát Dakar ve třídě malles-motos je ta nejtěžší věc, jaké jsem kdy dosáhl, a proto jsem na to vítězství tak hrdý. Ten druhý týden už byl fakt těžký, etapy byly moc dlouhé. Až příliš. Za poslední tři noci jsem naspal tak 8 nebo 9 hodin."

Starý známý z Dakaru, Francouz David Casteu, je z ročníku 2016 trochu frustrovaný. Jednačtyřicetilý veterán z města Nice jezdí Dakar už od roku 1999, takže lze říct, že už musel zažít všechno. Vloni byl sedmý celkově, letos na startu si věřil na první pětku. Dojel ale až 18., jedno místo před dalším veteránem, Nizozemcem Fransem Verhoevenem (Yamaha). "Byl to moc obtížný závod, ale trasy byly na můj vkus moc rychlé a málo technické. Někdy jsem si připadal, jako bych jel na sudu s dynamitem. Jako etapa z Riojy do San Juanu, to se jelo naplno po zablácených a kluzkých cestách, všude nebezpečné kameny. První týden to bylo zase málo náročné, žádná navigace, takže mi to ani nepřipadalo moc zajímavé. Pořadatelé asi museli s trasami hodně improvizovat, když z Dakaru vycouvalo Peru." 

Honza Veselý (Moto Racing Group) : „Jsem v cíli svého sedmého Dakaru. Byl zase úplně jiný než všechny předchozí. Těžký. Zima, které jsem se obával, nebyla tak strašná. Měl jsem ale velké technické problémy s motorkou, což mě srazilo spolu s havárií v Bolívii hluboko pod pozice, kde jsem chtěl být. Měl jsem ale i štěstí, že jsem pád v Bolívii, kdy jsem v prachu přehlédl zatáčku v aktuální rychlosti kolem 150 km/h, přežil v podstatě bez závažných následků. Štěstí, že jsem motorku mohl provázat kurtami a dojel. Měl jsem také štěstí na tým, který je plný skvělých lidí. Děkuji jim všem a všem, kteří sledovali a fandili."

Chilan Pablo Quintanilla, tovární jezdec Husqvarny. Vítěz poslední etapy a třetí jezdec konečného pořadí soutěže motorkářů: „Poslední etapa byla extrémně těžká. Všude vládlo velké napětí a nervozita. Všechno z celého závodu jako by se nakonec nakoncentrovalo do tohoto jediného dne. Začal jsem měřený úsek opravdu rychle a díky tomu a práci celého týmu se nám podařilo udržet výborné třetí místo celkově. Jsem nadšený. Jindy je poslední etapa dojíždějící a spíš odpočinková, ale dnes jsem musel tvrdě bojovat o podium. Bylo to nervydrásající. Před letošním Dakarem jsem se zranil a jen díky profesionálním fyzioterapeutům jsem mohl startovat. Dnes se celá ta dřina vyplatila. Už se těším na zaslouženou dovolenou."

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)