Dakarské jezdce čekají belénské písky a fiambalské peklo

• Týmy tak věnovaly volný den práci na svých závodních speciálech, které po maratónských etapách nebyly právě v nejlepší kondici. „Do Salty jsme přijeli ve čtyři ráno. Vyspali jsme se asi tři hodinky a kluci mechanici se hned pustili do oprav. Je trochu znát únava. Přeci jen, ve včerejší etapě jsme absolvovali 670 km a dalších 500 km měřil přejezd do Salty,“ vypráví Martin Macík, pilot týmu Big Shock Racing, který se se svou posádkou probojoval na výborné třetí místo mezi kamiony. „Snažíme si připravit všechno potřebné pro zbytek závodu. Je dost možné, že největší peklo máme teprve před sebou. A také doufáme, že další etapy už se nebudou rušit ani zkracovat,“ doplňuje navigátor František Tomášek. Jen motorkář Jan Brabec, který už se po úvodní dvouhodinové penalizaci probil do první čtyřicítky průběžného pořadí, ocenil další nečekanou příležitost trochu se vyspat před pěti zbývajícími etapami.

A co teď na závodníky čeká? „Dostáváme do velmi teplých částí provincie Catamarca, kde budou kombinované tratě, hory, kamení. Čekají nás obávané belénské a fiambalské písky. Což je peklo na zemi, kde je v poušti 55 stupňů. Motorkáři mívají problémy, protože se jim vaří benzín v nádržích. Je to velmi náročný písečný terén jak pro posádku, tak pro techniku,“ vysvětluje Martin Pabiška, manažer týmu Big Shock Racing a bratr motorkáře Davida Pabišky. V dnešní desáté etapě se jezdci dostanou ze Salty právě do obávaného Belénu. Celková délka etapy je 795 km,
délka měřeného úseku 372 km. Duny, kterým budu muset závodnici čelit už v první části této etapy, pro ně budou budou novinkou. Během cesty se budou míjet s asistenčními vozidly, která budou mířit do Belénu, a poprvé tak budou mít asisteční týmy možnost servisovat i během rychlostní zkoušky.

Dá se tedy předpokládat, že průjezd následující částí závodu opět proseje závodní pole. Tento odhad potvrzuje i Martin Macík, který má ještě v živé paměti zážitky, které se svou posádkou získal, když v předešlých ročnících v rozžhavené poušti musel měnit pneumatiku. „To bych nikomu nepřál. Když máte v 50 stupních, navlečený do kombinézy, měnit kolo, které váží přes 100 kilo, dost se zapotíte,“ vzpomíná Macík. I přes neplánované změny v závodu však v týmu Big Shock Racing panuje dobrá nálada, všichni jsou spokojeni s aktuálním vývojem závodu a těší se na nové zážitky, které přinesou následující dny.

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)