...ačlo to jako obvykle u piva, bavíme se, sdělujeme si představy o cestách, pijeme pivo, řešíme cíle, vzpomínáme kam jet, pijememe další piva, akceptujeme Krtkovu nelibost v zahraničí, pijeme víc piva..
Máme zvolen cíl, pojedem do jižních čech okukovat tamní krásy.. jenže...
opět u piva zjišťujem, že sehnat v čr ubytování je nepoměrně drahší než v zahraničí, služby horší, všeobecně nicmoc lákavé a na tyto dny vyprodané.
Měníme tedy plán, ještě u piva objednávám pokoje v Rakousku, název zajímavý "Idylka u Dunaje" a jen kousek za hranicema.. (inu, na mobilu to vypadalo blíž).
27. - 28.9.2015
Je ráno, je chladno, ale ono to půjde. Vyjeli jsme po deváté směrem na jih, těsně za Prahou proběhlo natankování a bez větších zdržení pokračovali přes Orlickou přehradu Temelínu, pár fotek a šup na jídlo do Hluboké k ZOO, kde jsme si dali oběd - jak již psal kolega, nedoporučuji, chudák čekal na polévku, mezitím co my už dojedli hlavní chod. Nebyla by to žádná tragédie, kdybychom v mezičase podobných případů neviděli hned několik a kdyby se obsluha místo hádky alespoň omluvila. No nic, najezíno, tak šup na stroje a jedem přes Krumlov na Lipno, tam dočerpáváme, přejíždíme hráz, zahýbáme doprava a po pár kilometrech vklouznem zapomenutym přejezdem do Rakous, kde nás k našemu překvapení uvítaly na tamní poměry dost špatné silnice. Vybrali jsme v bankáči éčka a s docházejícími silami dojeli do cíle, kde nás to všechny očarovalo.
Penzion byl na konci silnice, odkud se dalo dál pouze přívozem, který dle slov kapitána uveze i ruský tank, nevím sice kolik váží, ale víc jak 10 tun určitě... 
Uvítání personálem, předání pokojů, komfort a strava, to vše splnilo naše očekávání - a to už jsme s manželkou pár míst projeli..
Nejvíc mě však potěšil Krtek, který s cestováním do zahraničí moc zkušeností nemá, jelikož má, a dokonce bych to nazval i mírný odpor k překročení hranice ČR. Jemu se to totiž zjevně opravdu líbilo, tak snad i příště podobnou cestu absolvuje. 
Za první den jsme ujeli 317km, což vzhledem k našim dvěma prvojezdcům a né vždy jednoduchým cestám považuji za úspěch a gratuluji jim k výsledku.
Druhé ráno jsme navlečení sedli na stroje, nastartovali a, a... problém, Kyd píchnul, vyměnil tedy obratně duši, nasadil a, a... ve spěchu projebal novou duši montpákou.. zkoumali jsme tedy tu původní, která jen slabě unikala u ventilku, rozhodli jsme se tedy, nasadit ji zpět a dofouknout - kompresor byl k dispozici od kapitána, který se zdál být hodně podivný, nicméně milý a ochotný.
Se spožděním necelé hodiny tedy vyrážíme, po krátké cestě už jsme v DE a projíždíme Passau, který se ukázal být až překvapivě koukatelným městem. Dále už míjíme Regen a hopem jsme na Železné rudě, kde si dáváme pauzu. A to už jsme vlastně doma, šup na Klatovy a dál Plzeň, kde už vzhledem k únavě a časovému presu najíždíme na dálnici a mažem do Prahy. Cesta byla mrazivá, obzvlášť pro ty, co počasí podcenili.. ale, konec dobrý, všechno dobré. Najeto 300km.
Děkuji všem účastníkům, omlouvám se za drobné zajížďky, či změny tras od itineráře a už se těším na další výlet. 
-
konečně v cíli
-
pohodička
-
cestou necestou kolem nějaké teplárny ;-)
-
Železná Ruda
-
a jde se bydlet
-
zlaté bezdušovky..
-
Krtek
-
já a mé dvě milé :-)
-
Den 1
-
Den 2
Varan nemá chybu, jak se jezdí na těch špuntech ?
Koukám, že ses taky pěkně rozepsal - supr napsáno