Honda CJ 250 T (1978)

Vychytání dětských nemocí, sehnání zánovních originálních karbů, ojetí první pneumatiky, nová brzdová pumpa atd... Když se něco objevilo, tak to byly veskrze maličkosti, které už jsou za námi. Kupa práce se dle mého oplatila, ta motorka má duši, ale přitom není tvrdohlavá, má krásný hlas, ale neřve... Je neobvyklá, lidé na ní hledí jako by snad nepatřila na silnice, řidiči se zastavují na beznínkách když tankuju jenom aby se na ni podívali... upřímně vám povím, to jsem rozohodně nečekal. Kdyby šlo o nějakou Jawku, divil bych se tomu méně, poněvadž ta je vrytá do vzpomínek spousty lidí a při pohledu na ně vzpomínají, ale toto se do ČSSR nedostávalo, očekával jsem spíše, že zapadne mezi nachromované malorážky z číny.

A hlavně, chci ukázat, že tato motorka nepatří mezi "veterány", patří na cesty, na klikaté asfaltky, ne na dálnici... nenechává se dlouho přemlouvat do vracáku a když se do toho člověk dostane, tak z té zatáčky i vcelku rychle zmizí, a už zase šup, podřadit a další, to je ono, tohle jí pasuje.

Za sezonu jsem na ní nakroutil 6000 km (dle mého solid na čtvrtlitra, který byl na prodejně před 35 lety ). 360 km za den na ní nebyl sebemenší problém, ikdyž mám 183 cm, tak mě nic nebolelo, nemusel jsem se nijak extra protahovat, vždycky jenom natankovat, dát si kafčo a jet dál. A den na to dalších 340 km jinou cestou zpátky, krásně jsem si na ní užil cestičky v Beskydech, Jeseníkách, Orličkách i Krkonoších. A co se týče tankování: jsem student, takže mě občas napadne si spotřebu změřit, nemám neomezený přístup financí, ale můžu říct, že minimum, za které se mi na tom podařilo jet bylo asi 3,5 litru na sto! U 35 let staré motorky, jinak běžně se to pohybuje tak kolem 4,4 litru. Co se týče jízdních výkonů: po nějaké době se mi to ani nezdálo nějak extra rychlejší než ybr, pak jsem ale jednou sednul zpátky na ybr 125 a došlo mi, že jsem se mýlil I do šternberského kopce Ecce Homo si to na rovinkách fičelo kolem kila. Kilíčko-kilodeset se dá považovat i za jakousi cestovní rychlost, která se dá držet krom nějakých větších kopců všude a člověk slyší, že se ta motorka ještě nějak extra netrápí.

Co se týče mimovyjížďkového vyžití: Oldtimer festival slavkov, Březský vrch konice (viz video), Cross country veteran Trojanovice a zmiňované Ecce Homo Historic. Velmi se mi zalíbil ten způsob užívání motorky, že když chci, tak sednu a jedu kam si pomyslím a zároveň se mohu účastnit akcí určených pro "veterány", kde je fajn hlavně to, že se člověk pěkně sveze na uzavřené trati a po závodě bez sebenších obav dojede dom.

Někteří lidé říkají, že motorky 60.-70. let mají charakter, protože nejsou dokonalé - teče z nich olej, občas se na vyjížďce něco pokazí, občas to tím spáleným olejem zasmrdí, jsou nepohodlné a tak - berou to jako součást charakteru. Vlastně žádnou z těchto neřestí jsem naštěstí neměl možnost pozorovat a nedá se říct, že bych je postrádal Přece jen je to má "jediná" motorka - myšleno tak, že ji nemám na vyjížďky 2x do roka a jinak bych jezil na nějaké moderně, byť neříkám, že si nějaku modernu někdy nepořídím, poněvadž spousta z nich jsou vskutku vynikající stroje a upřímně mě láká svezení na nich.

Omlouvám se za tento sloh, mě to vždycky tak nějak přepadne A co závěrem? Snad jen že se těším na další společné výlety.

• 

  bohužel, nepodařilo se zachytit zrovna ideálně, ale i tak dí

•