Aprilia RSV 1000 (2003)

Vydali jsme se na 3 dny na Slovensko s agenturou Racetrack potrápit motorky na Slovakiaringu. Začátek Července však počasí nepřálo. Motorky jsme nakládali a kurtovali za prudkého lijáku a déšť nás provázel prakticky celou cestu na Slovensko. I po příjezdu na Slovakiaring hodně pršelo, takže nálada byla na bodě mrazu. Naštěstí druhý den ráno přestalo, vítr vysušil dráhu a po deváté hodině se mohlo začít s přehledem jezdit. Dojmy z okruhu- po prvních rozjížďkách jsem byla rozpačitá. Okruh mi připadal jako housenková dráha s centrifugou dohromady. Kombinace rychlých pasáží prostřídaná horizonty a záludnými, snad nekonečnými zatáčkami, které se v závěru zavřou. Technicky náročný okruh, ovšem nestačíte se nudit ani vteřinu. Po prvních jízdách jsem dojela do depa a bylo mi špatně od žaludku :D Pak už se to zlepšilo. V pátek jsem jela celkem 4 rozjížďky, v sobotu už jen dvě. Mimo ježdění jsme hlavně odpočívali a relaxovali. Slováč má vcelku pěkné zázemí i s restaurací a hotelem. Chtěli jsme vyzkoušet i wellness v hotelu, ale bohužel byl zrovna mimo provoz. Ale každopádně představa vířivky a sauny po náročném ježdění není špatná, viďte? V budoucnu to tak snad bude :) Luxusem je volný bezdrátový internet v celém prostoru Slovakiaringu, takže jsme mohli sledovat předpověď počasí či stahovat filmečky. Taky benzín se dá tankovat pohodlně přímo v depu. Stačí si koupit čip a nechat si tam nabít kredit. Cena za benál nebyla na slovenské poměry špatná (1.58 Eur/ l) V neděli jsme se pak přestěhovali do boxu a na pořadu dne byl závod 8 h endurance, který jsme měli absolvovat ve 4 lidech (Milek, Babynek, Puškin a já). Předpověď počasí byla špatná- cca od 12 h mělo začít pršet. Ale občas poprchávalo i ráno. Takže ještě před výjezdem byly zmatky, kdo na co přezuje a jak vlastně pojedeme. Nakonec počasí vydželo až cca do 14 hodiny. Střídali jsme se cca co půl hodiny. Můžu zodpovědně říct, že po půlhodinovém kroužení už bolí slušně celý člověk. Líbil se mi týmový duch závodu a to správné napětí. V boxu jsme si navzájem pomáhali zvedat motorky, nahazovat a sundávat nahříváky, přezouvat kola atd. -prostě správný týmový duch. Postupně jsme se z 32. místa prokousávali nahoru. Nejlepší čas byl u nás 2:32 (tuším, že ho zajel Babynek). Já jsem zajela decentních 2:41. Kolem 14. hod začalo pršet, takže jsme museli zvolnit. Kluci přezuli na mokré a zbytek závodu dojeli sami. Na mokrých jsme se posunuli rychle vzhůru, neboť spousta týmů neměla evidentně přezuto. Postupně jsme se prokousávali přes 20. místo na 18...17...až pěkné 16. místo. Když zbývalo posledních 35 minut do konce, vyjel na trať Babyn. Za poslední drobné si nakoupil půl nádrže benzínu. Bohužel ten den už došly peníze na čipech všem, tudíž jsme měli asi poslední 3 l v kanystru pro případ nouze. A případ nouze nastal asi 2 kola před koncem, kdy nám Babyn signalizoval, že už nemá benzín. Pořád ale kroužil na trati a už nemělo cenu střídat. Ve zbytku týmu nastal chaos- na mokré měl přezuté už jenom Milek, ale ten už byl převlečený v civilu a v motorce už taky nebyl benzín. Takže jsme narychlo dolívali benzín (samozřejmě jsme ho v tom zmatku půlku vylili) s tím, že pojede na Milkově motorce Puškin. Babyn pořád kroužil na okruhu, viditelně zpomalil. Nakonec už do boxu nezajel a rozhodnul se, že závod dokončí. V zatáčce před cílovkou mu došel benzín, pak naštěstí ještě motorka chytla poslední dech, takže setrvačností dojela krokem do cíle :D Kousek za cílovkou už chcípla :D Takže Babynka dovezli do boxu Safety Carem za burácejícího potlesku ostatních :) Nakonec jsme byli na 16. místě (z českých týmů na 3. místě), ale spokojenost byla obrovská. Nebýt jednoho pádu a jednoho vyjetí z dráhy, mohli jsme ostře konkurovat dalšímu českému týmu. Večer jsme se pak už jenom sbalili a domů dojeli totálně vyčerpaní ve 3 ráno...Ale ty zážitky jsou luxusní :) Příště zase!