Honda CBR 600RR (2008)

Tak už je to za námi... změna proběhla, karCOOLka má nové plasty, nové stupačky a blinkříky.. z červeno-bílo-černé má černý kabátek s jemnými plameny.. sluší jí to :-*
V úterý jsme si dali s KarCOOLkou takovou malou projížďku kolem komína...trasa vedla přes Rudnou a okolí, na konci jízdy jsme se zastavili na dlouhé nové asfaltce, kde jsem zkoušela kolečka kolem dokola v nízkých rychlostech.. pro ženskou žádný med.. každým centimetrem jsem měla pocit, že padnu.. a taky se stalo... štěstí, že byla jenom položená (no jo, když inteligentní brunetka zakápne brdu v náklonu ) Začátky jsou krušné.. jojo a bolej děvčata začátečníci bolej mj. myslela jsem si, že zvednout mašinu ze země je lehký jako facka, ale facka je mnohem lehčí.. neuvěřitelně kurevsky těžký, když ležíte pod motorkou bezbraně jsem tam ležela a kdyby hoši nepřiběhli, tak tam ležím dodnes takže závěr z úterní jízdy... NIC MOC
Ve středu jsme si dali tak nějak delší trasu s pár lidičkama.. měla jsem jednu dost prekérku, když jsem větší rychlostí vjela do pravotočivé 90st.zatáčky, byla jsem dlouhá a vyjela jsem do protisměru, nicméně hlava už si zaryla do paměti "DO ZATÁČKY NEBRZDIT!!" nebrzdila jsem, ustála a zařadila se zpět do svého směru... první a poslední prekérka. O pár kilometrů dál byl spolucestující rychlejší do zatáčky... asi tak o 150km/hod a zryl pole cca 50 metrů.. díky bohu se mu nic nestalo. Motorka sice nepřežila, ale on vyskočil jako rybička a značně hlasitě na sebe nadával v tu chvíli jsme věděli, že je v pořádku... nu, my jsme pokračovali v jízdě (kamarád byl dopraven směr domov a zjišťoval škody) dojeli jsme na Karlštejnsko.. a to byl kámen úrazu pro mě.. zatáčky utažený a dost úzká silnice, kdy v protisměru potkáváte autobusy nu, zvládla jsem to, sice značně vyklepaná a v duchu jsem si ukazovala na svodidla, která budou moje sice jsem dorazila asi půl hodiny po první skupině (tkzv. kudlařů :-D) ale spokojená, že jsem dojela.. na benzínce jsem se oklepala a začala jsem si sama pro sebe říkat, že se chovám jako naprostá slepice, tak jsem se vzmužila a začala jsem jezdit jako člověk.. cestou nazpět jsem si "sklopila" pár zatáček a byla jsem táááááááákhle moc spokojená.. také jsem projela svým prvním extra lijákem, který nás chytil kousek od domova, ale to jsem zvládla také úspěšně.. jedinné, co mě vážně štvalo bylo, že jsem měla trochu pootevřené hledí přilby a na nos mi padla jedna kapka, která se držela několik kilometrů :-D hrozně šimrala a já si nebyla jistá puštěním řidítka, tak se mi tam tak lehce pohupovala a šimrala a šimrala :-D :-D .. závěr po středě.. PARÁDA!!
A dnes... ráno jsem hupsla na karCOOLku a jako bych na tom seděla odjakživa :-D už abych skončila v práci... :-D