KTM EXC 250 (2005)

Vzhledem k tomu, že jsem si motku dovezl ve středu a čtvrtek, pátek sobota jsem byl od ráno do večera v hókně, tak jsem si zatím ježdění moc neužil. Jasný, něco tam bylo, ale to bylo vždycky tak na půl hoďky - hoďku před spaním. Takže fakt nic extra, žádný pořádný ježdění...
Tož jsme se se sósedem a jeho bráchem, který nám dělal testovacího jezdce a videonahrávače domluvili a ve středu z lehka po obědě jsme vyrazili přes naše lesy, luky, pole a háje do pohořelic k Benzině, abych měl za co jezdit. Hold ještě to nemám tak dobře vošéfoný jak sósed, že jenom ráno nachystá love a kanystr a odpoledne je plné 98 nebo 100 oktanovýho benálku
Jak sme se z Pohořek vraceli, tak sme to vzali do zadu k ASE a dali sme si na chvilu voraz u takovýho pěknýho dvojkopečka.
Samozřejmě to tomu bláznovi nedalo, objel kopec, navrchu zastavil a začal sešlapávat asi metrový až dvoumetrový bodláky, kterýma byl porostlé celé kopec, aby sme to mohli někudma sjíždět a vyjíždět.
Já si dal mezi tím pár kondičních koleček, vyjezdil pěknou mini trasu a pak jsem mu šel pomoct. Po chvilce sme na to skočili a začli dračit.
Nejdřív jsme si párkrát vyjeli ten menší kopeček, pak párkrát sjeli ten velkej, dali voraz no a pak, plní adrenalinu, jsme tomu šli troche voroštovat a začli jezdit rychlejc ten menší kopec, takže se tam ukázalo pár menších skoků. Sice to bylo vesměs tak kolem dvou metrů, ale na to, že to byla v podstatě moje první vyjížďka (a ne jednou sem byl posrané až za ušima, že todle přece nemůžu ani náhodou vyjet ), tak si myslím, že celkem v poho
Nejvíc mě dostal jeden jump, kdy sem dopadl na zadní a pak po něm jel ještě pěknou chvilku. Sice sem netušil, jak sem to udělal, ale pocit to byl brutální O A jako zlatý hřeb odpoledne mě sósed s bráchou vyburcovali k mímu prvnímu opravdovímu víjezdu (tak cca 15metrů při celkem slušným stoupání). Asi třikrát jsem si zvopákl všechny jejich instrukce a ... PODAŘILO SE! Sice jsem to vyjel troche křivo, ale vyjel a hned na poprvní, takže jsem logicky musel znova a znova, až sem musel zase přepnout na rezervu a tak jsme se vydali na piankovou cestu domů
Když to shrnu, tak euforie upe maximální, teď jen přežít zbytek dovolené u známých v Dalmácii a hned jak dojedu, tak musíme dat repete!!!

Bahnu zdar 8-)