Suzuki SFV 650 Gladius (2009)

Tak první motodovolená je za mnou. Bylo to krátké, krásné a výživné!
Na motodovolenou jsme se s manželem chystali už rok. Původně to mělo Chorvatsko, ale nakonec to vyhrálo Slovensko a Dukla.

Využili jsme prodloužený víkend a v neděli 4.7. jsme vyrazili směr Beskydy. První noc byla plánovaná v Ostravici (v plánu bylo i kafčo u Klekipetry, ale minuly jsme se s dovolenou), kde jsme narazili na moc prima penzion Hamr. Měli volno, za slušný peníz (600na osobu se snídaní) a i jídlo bylo dobré a do 100 kč bezva výběr a porce!! Takže první den najeto cca 350 km, krásné počasí a příjemná pohodová cesta. V Beskydech nádherné opravené silnice, paráda!

Druhý den 5.7. jsme po snídani vyrazili na Slovač. Cesta přes Bílou na Čadcu, Žilinu, krásnýma vesničkama v kopcích, silnicí vedoucí zatáčkama kolem Váhu až skoro do Ružomberoku. Tam už začalo lehce pršet a z hor nebyly vidět ani špičky. Na oběd jsme udělali zastávku v Demänovské Dolině, kde byla s přítelem na dovolené moje kolegyně. Mezitím se vybralo počasí a my jsme vyrazili směr Poprad.
Menší přeháňky nás chytly v Kežmaroku, ale dali jsme si u Lidlu pod střechou pauzu a v pohodě to zvládli. Nocleh byl zamluven v Bardejově, v penzionu Ivana za 25 Euro za pokoj, tentokrát bez snídaně, ale jinak OK. Dalších cca 320km za námi!

V úterý 6.7. jsme zabalili, (už od rána bylo vedro až hrůza) a já jsem se zajela ještě pokochat na Bardejovské náměstí, které je, jako u nás Telč, památkou Unesco. Po deváté ráno už to řádně připalovalo, takže jen pár fotek a na motorky! Cestou do Svidníku jsme viděli i nefalšovanou cikánskou pevnost (fotit jsem raději nebyla), ale i vesničky v kterých se zastavil čas..Cedule se jmény byly už i ukrajinsky, v každé vesničce byly dva kostely a před staveními seděly babičky v zástěrách a krojích..fakt jiný svět.
No a pak už Svidník, město kdeje památník vojákům padlým ve válce, ale i vojenská technika jako přírodní muzeum přímo na sídlišti. Celkem zajímavé, nikde nic zničeného, posprejovaného a pod..Na Duklu už to pak bylo jen pár km. Celkem zklamání - obrovský památník, spousta pomníků, ale to zajímavější je opravdu rozeseto po okolí..Vesnička Hunkovice, kde je hřbitov německých vojáků, Údolí smrti, kde se mezi tanky a děly zbylými v lesích a polích pasou krávy, a pod.
Počasí nám i nadále přálo, takže jsme jeli podle plánu směr Prešov a Banská Bystrica. Cestou jsme míjeli Spišský Hrad, kde jsme se také zastavili. Byl tam téměř mininálet motorkářů z čech. Tou dobou už se začaly honit černé mraky, takže jsme u oběda popřemýšleli a protože naše cesta měla vést přímo do bouřky, rozhodli jsme se, že se vrátíme už zpět do Ostravice, kde strávíme zbytek dovolené.
Bohuel cesta přes střední Slovensko byla opět vdešti, který ale neustával..naopak. Návrat do Beskyd byl vážně náročný a řiznávám, že jsme měla vážně krizi, chytli kolony (končil prodloužený víkend), nepromokavé oblečení už bylo promokavé, začala být zima a postupně i tma. Zpočátku romantické vesničky mi v tu chvíli připadaly jedna jako druhá a nekonečně dlouhé. Koukala jsem po všech hotelích podél cesty a vážně už to chtěla zapíchnout..ve finále, když jsme tankovali, sem u pupmy vlítla do hluboké louže a přestalo mi jít řadit. Do Hamru to v tu chvíli bylo tak 80km.. no v horách už byla mlha, plno vody a mě už bylo všechno jedno, viděla jsem se v teplé sprše a v peřinách! Gláďa jel statečně (nebo já?) a cíle jsme dosáhli po devaté večer. Ještě nám udělali obří večeři a pak jsem padla za vlast. Ten den to bylo něco přes 500km!

7.7. - odpočinkový den. Všechno jsme dali sušit a den jsme prolenošili, já spala skoro celý den. Mezitím vylezlo sluníčko a Tom se mrknul na tu mojí spojku. Jakž takž to udělal že se dalo řadit, ale i tak jsme radši sháněli servis. Gláďa je ještě v záruce..

Ve čtvrtek 8.7. se mi podařilo dovolat do Suzuki v Paskově (od nás asi 20km), takže jsme vyrazili. Musím říct, že tam byli moc ochotný, já sebou neměla ani servisku, ani asistenční kartu takže mě mohli klidně poslat do háje, ale koukli na to a že si ho tam budou muset nechat. No, co se dalo dělat, vzala jsem za vděk být baťůžkem a vyrazili jsme na výlet! Mrkli jsme do Kopřivnické Tatrovky a pak do skanzenu v Rožnově. K obědu nám hrála cimbálovka a uzený žebra byly vynikající..mňam! Jako baťoh sem si mohla dát i pivo, to se mi zalíbilo..ale zpět.. V šest volali ze Suzuki, prý to v pátek dopoledne bude hotové. Byli jsme jak na trní co se vlastně stalo..

Ráno 8.7. jsme zabalili, vyklidili pokoj a dali si v klídku snídani. Po desáté jsme vyrazili do Paskova, kde už na mě Gláďa čekal venku. Šlo "jen" o výměnu spojkového lanka!! Chlapci rozebrali motorku, tři hodiny práce a pak toto.. museli mě milovat. Ale aspoň to mám zkontrolované. Navíc takto vytažené a roztřepané lanko prý ještě neviděli, takže někde chybka byla. Každopádně pocit z řazení naprosto odlišný než předtím.
No a pak už jen pro věci a hurá domů!
Vzali jsme to na Olomouc, do Pardubic (přes Dašice) a zmrzlinku v Rohovládové Bělé a pak už po dálnici až domů. Návrat kolem 19 hodiny a najeto znovu cca 350 km.

Shrnutí? U mě dobrý

I když jsem chvíli proklínala počasí, bylo to SUPER!!!