Jawa 50/21 Pionýr (1976)

Po okolí Plzně
Kamarád mě pozval na chatu. Neváhal jsem a zajel pro motorku na Bory. Nemám jí totiž na sídlišti kde parkovat, a tak jí mám u prarodičů. Křápovi se nějak nechtělo. Několikrát jsem se ho snažil roztlačit, ale pořád nic. Nakonec jsem úplně propocený zjistil, že není „zapnutý“ benzín. Nezbývalo nic jiného než se pousmát nad vlastní blbostí a vyrazit. Třetí hodina odstartovala mojí první delší vyjížďku. Mým cílem byla chatová oblast poblíž malé vesničky Předenice. Prvním cílem byly Radobyčice, kde jsem narazil na opravdu příšernou silnici. Co metr to díra, popřípadě „záplata.“ Za Radobyčicemi se kvalita silnice zlepšila, protože byla relativně nová. Při projíždění Útušicemi jsem si liboval nad krásným počasím. Dále pak Štěnovice, kde mně opět potkala nepěkná silnice – dlažba. Vydrncaný a šťastný, že už to mám za sebou, jsem pokračoval na Čižice, kde to nebylo o moc lepší. Silnice byla rozkopaná. Nakonec jsem se pomalu ale jistě dostal do Předenic. Při příjezdu do oné chatové oblasti jsem byl slyšet opravdu daleko. Čekal mě čekal pěkný kopec, takže jednička za plný plyn a jedem. Bez jakéhokoli problému táhnul. S kamarádem jsme prohodili pár slov a vyrazili na prohlídku okolních lesních a polních cest, na motorkách samozřejmě. Litoval jsem, že s sebou nemám foťák, protože se mi naskytl opravdu luxusní výhled. Poté jsme oba nasedli na Křápa a vyrazili po silnici někam do neznáma. Motorka táhla velmi pěkně. Průměrná rychlost ve dvou byla 40 – 50 km/h. Cestou zpět motorku čekal onen kopec, i když Křápovi v posledních chvílích rapidně klesali otáčky vyjel ho. Poté jsem zjistil jednu nemilou závadu. Utrhl se mi pant u sedla. Závada ale nebyla tak závažná, abych nemohl dojet domů. Odjezd byl naplánován trochu déle, ale z důvodu ženoucí se bouřky jsem s radostí odjel dříve. Nechytil jsem ani kapku, ale po příjezdu zpět domů začalo pršet. Ujel sem cca 54 km.