Honda SLR 650 (1999)

10 A tím končí pohoda a vlastě i dovolená. Takřka devět kilometrů za Koločavou na díravé a kamením poseté cestě z kopce pád.
A je z toho dost rozseklé koleno - chce to zašít. Zastavuji auto a prosím o pomoc, žáden problem. Manželka mizí ve starším oplu.
První pomoc v ustavu pro postižené děti - šít nemůžou (asi 3km). O klilometr dál to doktor ošetří, ale šít nemůže nemá sterilní prostředí. Jen injekce proti bolesti.
Já zatím sám v půli kopce s dvěma motorkama. Svážím jednu motorku k řečenému ustavu.
Kde se vzal, tu se vzal kluk na motorce a za chvíli další čtyři. Hoši byli z Krnova a okolí. Svezl jsem s jejich pomocí i moji motorku a rozloučili jsme se. Tak tu fajn pětku zdravím . . . .
Jednu motorku a zavazadla nechávám v ústavu a vezu ženu asi 10km do obce Dragavo. Sanyťák volá doktora, který zrovna má dovolenou. Během 15 minut je zde pan doktor Burkalo.
Během šití nohy jsem nechal svařit ulomenou řadičku. Chlapík ji vzal do kapsy a odjel na kole za 10minut byl zpět - nabídnul jsem mu 30 hriven a s poděkováním je vzal. Řadička je O.K.
Manželka vypajdává z nemocnice, doktor v zápětí vychází.
Co jsme dlužni? Nic vůbec nic . . . .
Po velkém přemlouváním jsem vytáh dvacet euro a nutil je doktorovi. Z ruky si sebral 10eu a že to stačí. Divný svět . . .nebo lidskost?
Proč mě to udivuje, když na hranici slovákovi nedáte min. 5eu tak vás dusí, asi na uniji nehrají. Ukrajinci zase dusi ty svoje ovečky.
Pardon, to jsem odbočil . .
A jedem pro mororku. Ja beru všechny vaky na svoji a manželka, sedíc na zadním sedle jede na svoji (aby koleno nebylo ohnuté).
Jsme na hlavní cestě asi 9km od Chustu a máme nocleh.