Již třetí rok za sebou trávíme Velikonoční svátky v Rumunsku s přáteli z Enduroparku MK, podruhé v Banátu, v obci Svatá Helena, u našich krajanů, kteří sem přišli před 201 lety.
Letos jsme si zopakovali scénář z prvního ročníku a vyrazili na noc, my s Alčou ještě o pár hodin dříve, protože v 18. hodin končím v práci kousek od Vídně a hnát se domů, pobrat pár věcí a pak cestovat stejnou trasou směrem na Rumunsko by byl holý nesmysl. Ve středu po šichtě mě tedy Alča vyzvedává, s již naloženou dodávkou, v práci a míříme do Budapešti. Před dvěma lety, když jsme jeli také na noc, jsme si tam zajeli vyfotit budovu parlamentu. Tenkrát jsme zastavili pár set metrů dříve, něco jsem cvakl a poté jsme přejeli na určené místo. Chystal jsem si stativ a foťák, když v tom bylo najednou jakoby méně světla. Alča : "Ty vole, oni to zhasli !". Tentokrát ovšem dojíždíme do Budapešti před 22 hodinou, máme tedy času víc. Nemíříme rovnou k parlamentu, ale zastavujeme u působivého mostu Széchenyi Lánchíd. Je příjemné teplo, vytahuji si propriety k focení, chystám stativ, cvaknu tak 3-4 snímky a... Co myslíte ? No ty woe, oni zase zhasli. Prý takto ušetří asi 18 milionů Euro. I tak se ještě zdržujeme, jdeme se projít po nábřeží a nasát atmosféru noční Budapešti, Procházíme si i vedlejší Várkert Bazár, v každém případě by stálo za to strávit zde více času !
Do Svaté Heleny dorážíme poměrně unaveni, ubytováváme se ve dvou chalupách po 6 a 8 lidech. Jdeme si chvíli odpočinout. Druhá parta, bydlící na druhém konci vesnice, je netrpělivá a vyráží na vyjížďku po okolí. My sedáme na motorky kolem 3 hodiny a jedeme se jen tak "seznámit" s okolím. Počasí přeje a tak to je fakt paráda. Stejně jako domácí kuchyně od našich domácích. Večerním pivkem v hospodě zakončujeme den.
V pátek už jdeme v plném počtu 14 kusů na celodenní vyjížďku, přes hory a doly do Gerníku a následně do Rovenska. Brody, výjezdy, sjezdy, kamenité cesty i blátivé koleje (vše po cestách uvedených v mapách, nebo vyjetých místními - jen info pro prudiče a ekoteroristy). Na motorce jsme přes 8 hodin a zdoláváme 85 kilometrů. Totálně zničení ale nesmírně spokojení se svými výkony se vracíme tak akorát na večeři. Večer v hospodě má však málokdo z nás energii na více než jedno pivko.
Sobota probíhala ve stejném duchu, jen těch kilometrů už bylo o něco málo míň, přeci jen nejsme na takový zápřah zvyklí. Zbyl ale čas vyzkoušet pár výjezdů, které tady u nás nemáme a tak to pro několik z nás byla vlastně premiéra. Vše dobře dopadlo a přes pár drobných pádů nikdo nezaznamenal větších škod na zdraví či majetku.
Neděle byla už taková volnější, mrkli jsme do bývalého měděného dolu, podívali se po pár vyhlídkách. Nafotili pár dalších cvaků z jízdy a po obědě jsme se rozhodli, že zkusíme jet domů na noc a strávit tak Velikonoční pondělí doma. Cesta byla úmorná a fakt jsem bojoval s únavou, ale dobře to dopadlo a v půl 6 ráno jsme dorazili ve zdraví domů.
V Banátu jsem nahrkal nějakých 9 mth, počasí vyšlo neskutečně, bylo nádherné jaro s teplotami přes 20 stupňů Celsia, což už je teda na jízdu v terénu trochu moc. Pohostinnost místních je obrovská, jazyková bariéra žádná. Popravdě se zde cítíme jako doma.
Alča se za ten rok zase neskutečně posunula a spoustu težkých úseků jela úplně na pána, sice bylo pár drobných pádů, ale nic velkého. To samé kamarád Milan Prustoměrský, který všechny tyhle nástrahy a pasti jel s námi, my na moderních závodních endrurech, on na ČZ 988.2 - 46 let starém veteránu !
Jedna drobná kaňka, ne že by nám to zkazilo náladu, ale k zamyšlení to je ! Když někde jedete, tak místní se na vás smějí, mávají, zdraví, policie si vás nevšímá. Ale pak potkáte v lese ekoteroristickou vymaštěnou turistku z Čech, která vás tam kádruje a nadává, jak ničíte přírodu, přesto, že jedete po šotolinové cestě. Papežštější než papež. Typická vlastnost našeho obyvatelstva 
Kompletní fotogalerie zde : https://rajce.net/h...velikonocni-rumunsko
-
Budapešť
-
Budapešť
-
Budapešť
-
Nad Coroninou
-
Dorážíme "domů"
-
Nad Svatou Helenou
-
V tomhle údolí jsme se vloni dost natrápili.
-
Alča brodí kolejí,
-
Moje jediná fotka z mého foťáku.
-
První den jen v 5 lidech.
-
Večerní posezení v hospůdce.
-
za chvíli vyrážíme
-
Alča jde na to
-
Milda s Čízou
-
krásné Rumunsko
-
Rovensko - nejvzdálenějsí místo na trase
-
Pauza v Rovensku
-
Cestou zpět pořádný výjezd
-
Filip letí nahoru
-
Výmluvné gesto.
-
Znovu Gerník
-
Spokojená Alča.
-
Milda jak ho známe.
-
ranní výhled
-
též ranní výhled
-
focení u Turecké díry
-
příroda
-
směrem k vodopádu
-
Alča
-
dobrá nálada v týmu
-
ostrý výjezd
-
měl tak půl kilometru a byl to hang
-
ale dolů to bylo horší
-
ten si ale dalo jen pár kluků
-
domácí berou Velikonoční svátky vážně a dodržují tradice
-
sobotní procesí
-
naši domácí
-
v neděli opět jiné šaty do kostela
-
a my vyrážíme do lomu
-
prej super
-
moje Betka
-
u Tondy dobrý
-
jedna portrétní
-
jedna téměř společná - 2 chybíme
-
a míříme dál..
-
hledej Alču !
-
vyhlídka nad Helenou
-
Milda u Heleny
-
zvláštní mrak se saharským pískem
-
a jedeme domů
Vypadá to na pěkné a povedené poježdění. Nejsem bahnomil, ale trochu mě láká něco takového zkusit. pěkné fotky. mimochodem, ta copatá slečna vypadá líbezně.
Ta česká ekotoeroristka, tu jste potkali tam v Banátu?
1 reakce
Ahoj, jestli tě to láká, tak neváhej ! Je to strašně návykový.. ano, turistka jako my, ale měla potřebu moralizovat v cizí zemi.. zajímalo by mě, jestli by šla i do skupiny Rumunů na motorkách v jejich zemi..