13.-15.5.2022 - 1. Jarní sraz MotoRoute BMW R 100 GS

Vlastník	hofi01
Vloženo	21.8.2020
Aktualizováno	10.5.2024
Zobrazeno	5 010x

Na uplynulý víkend jsme měli v plánu účast na 1. Jarním srazu příznivců časopisu MotoRoute. Původně jsem měl v plánu jet na Advíkovi, nakonec jsem ale sáhl opět po Stovce.
V pátek jsme vyrazili kolem 13 hodiny k Rudovi do Kubšic. Roman už byl též na místě a tak jsme společně vyrazili pěkně spodem přes Kyjov a Uherské Hradiště do rekreačního střediska Revika ve Vizovicích. Tady už bylo přítomno spoustu známých tváří, takže jsme se nahlásili, dali si večeři, postavili stan a pak už jen užívali čas s kamarády.
V sobotu po snídani jsme se při procházení a okukování strojů zde prezentovaných a zároveň zkušebních zvládli nahlásit na testy, já jsem zvládl 4 stroje, Alča 3. Začal jsem s Moto Guzzi V 85 TT, na Guzzi jsem dosud neměl možnost se svézt, dnes tedy premiéra. Částečně mi to přišlo jak na R 100 GS, motor s válci do stran a kardanem, ovšem v moderním hávu. Pár drobností mi nevyhovovalo, například když jsem dal špičky nohou na stupačky, paty se už dotýkaly odlitků stupaček spolujezdce. Měl jsem na svezení jen půl hodiny a v ní jsem chtěl udělat i pár fotek, tak jsem si tu krátkou jízdu chtěl užít a ne špekulovat, co nefunguje. Takže Guzzi se mi v zásadě líbila.. ovšem jen do chvíle, kdy jsem přesedl na Aprilii Tuareg.. to už jsme vyrazili společně s Alčou.. jí se svezení s Moto Guzzi líbilo a bylo to pro ní zpestření po přesednutí z BMW F 650/800 GS.. já jsem se od okamžiku nasednutí na Tuarega cítil jako bych na něm jezdil už pár let, vše bylo tak nějak intuitivní, vyhovovala mi jak pozice v sedě, tak ještě víc ve stoje.. parádní točivý motor, který ve vyšších otáčkách vyluzoval zvuk, který prostě chcete poslouchat, takže pořád 6k+.. možná to byl jen pocit (o ten mi na motorce jde především), ale zdálo se mi, že to jede jak píchlá svině.. motorka lehká, obratná, lákající k vyjetí mimo asfalt, nenechal bych se přemlouvat.. takže po návratu jsem byl opravdu nadšený (beru čistě z pohledu svezení a zážitku jezdce z řízení motorky).. po krátké pauze jsme si už přebírali Royal Enfield Himalayan a Interceptor, domluvili jsme si je na hodinu s tím, že se pak prohodíme.. já jsem začal na Himalayanovi ( interní přezdívka Plkač ).. motorečka slabá, úzká, pozice jezdce mi taky příliš nevyhovovala, ale to by se snadno dalo pořešit, cestou do kopce za ostrou pravotočivou zatáčkou dávám plný plyn a nic.. přesto se tlemím do helmy.. člověk si musel uvědomit, že už nesedí na Tuaregovi za 320 tisíc.. přesto mě Plkač bavil, to je prostě motorka na kochání, kdy si člověk užívá to prdlání krajinou a nebojí se kamkoliv z cesty odbočit.. vyjeli jsme si na krásnou vyhlídku, nafotili pár fotek a prohodili si motorky.. Alča z Interceptora přesedá na Plkače, Interceptor jí bavil, prý jí přišel podobný jak R 100 GS, asi tím nezáludným motorem a absencí funkčního plexi.. já už jsem jednou na Interceptorovi jel, na podzimním srazu MotoRoute, ovšem v té době byla zima jak prase a já si jízdu na naháči neužíval ani málo, tentokrát jsem si jízdu na něm vychutnal, jediné na co jsem si za tu chvilku nemohl zvyknout bylo zavírání řidítek v zatáčkách.. a to co beru jako super bonus, že za 180-190 tisíc člověk koupí dvouválcovou kultivovanou motorku, se kterou dojede třeba na kafe, sedne vedle ní a kochá se, je prostě moc hezká (což se třeba u produkce tragédie, která si nechá říkat Jawa absolutně nemůže stát).. Po návratu vracíme s díky motorky, bereme naše pincky a jedeme asi do 2km vzdáleného Valašského šenku. Už včera, když jsme projížděli poprvé kolem, mě ta restaurace bouchla do očí a vzpomněl jsem si, že jsem zde byl na jídle asi před 14 lety a bylo to vynikající. O to větší překvapení bylo, že kvalita zůstala ! Zbytek odpoledne už trávíme s kamarády v areálu srazu - kecáme, posloucháme přednášky, očumujeme motorky a dění kolem nich..
V neděli ráno po snídani balíme stan a míříme do blízkých Luhačovic, kde máme v plánu načerpat si trochu vody z pramenu Ottovka. Nakonec jde Alča s Milanem a Libou, které jsme zde potkali, a já zůstávám u motorek. V Buchlovských kopcích musíme zastavit v Bistru Tramp, vzhledem k blížícímu se poledni si dopřáváme aspoň polévku. Podjíždíme Brno a děláme si zastávku na Mohyle míru v Pracích a u Ivančic zastavujeme u Tří templářů. Výlet jsme zakončili letos poprvé, jinak již tradiční, zmrzlinou ve Slavonicích. Naprosto úžasných 500 slunečných kilometrů je za námi, strávili jsme čas s kamarády, svezli se na nových strojích, spali ve stanu. Ten víkend prostě neměl chybu !

Kompletní fotogalerie zde :
https://hofi01.rajce...arni_sraz_MotoRoute/