KTM LC8 950 Adventure S (2004)

patři dlouho mezi moje oblíbené kratochvíle a využívám k tomu cest všeho typu. Pohraničí bylo v minulém století hodně třaskavým územím se spoustou zajímavých a krásných míst, ale také pohnutých příběhů a osudů. Když o tom člověk něco málo ví, případně mu informace doplní místní, je návštěva konkrétního místa vždycky výrazně zajímavější a bohatší . Teda alespoň pro mě.
Tentokrát přišla na řadu část naší západní hranice. Pocitově to mám rozdělené na dvě části. Ta první, řekněme Šumavská nebo taky od Aše dolů, vznikla z předem domluvené objížďky vodní nádrže Lipno. Vodiče jsem měl snad toho nejpovolanějšího Clint je nejen ochotný průvodce, ale také znamenitý besedník takže nám čas utíkal rychleji než bychom chtěli. Jediná vada na kráse Lipna bylo počasí. Podle předpovědi mělo být zataženo s teplotou kolem 13/14 °C, realita na Šumavě byla ovšem úplně jinde. Lipno mě přivítalo teplotou sotva poloviční, celé kolečko se odehrálo v teplotním rozmezí 6-8°C. Nevadí, pustím si vyhřívání paciček a odpoledne to bude určitě lepší, říkám si. Ani náhodou. Odpoledne, když jsem pauzíroval nad posledním obydlím ve Filipově Huti mi už bylo jasné, že se dneska žádné vyhlídkové orgie konat nebudou. Podle informací osoby drtící za chalupou jablka /pravděpodobně na mošt / bylo těch stupňů Celsiových cekem čtyři, pořád trochu mlžno, sem tam takové divné mrholení. Počasí, že by člověk ani pašeráka ven nevyhnal Prostě jsem se netrefil Šumavě do dobré nálady a v Kašperkách jsem byl rád i za teplý apfelstrudel. Na mé přání ho ohřáli o trochu víc
Celkově shrnuto. Šumava je krásná, o tom není pochyb. Jenže jsem typ člověka, který více upřednostňuje prostor před počtem turistů, tudíž jsem uznal hlavní turistickou sezónu pro mé motací účely za zcela nevhodnou. Nebyl jsem na Šumavě poprvé. Množství lidí, na které jsem tam ovšem narazil letos v létě, bylo na mě už jednoduše moc. Není to jen můj názor. Zděšení z toho začínají být i místní. Dalším novým a neveselým poznatkem je rozsah a druh výstavby v některých lokalitách, o způsobu těžby dřeva raději ani nemluvě. Jestli někdo z "odpovědných" pustí do CHKO nebo NP harvestory a na úzké, členité šumavské cestičky kamióny s návěsem /oboje jsem nejednou na vlastní oči viděl / může mi o udržitelnosti rozvoje a ochraně přírody vykládat co chce. Hlavně, že jsem měl za zadkem dvakrát auto správy NP. Z hradlového mostu se pomalu stává divadelní kulisa Mrzí mě to. Přesto všechno ještě nějaký pokus o zdařilejší repete v brzké době určitě učiním, protože mám neblahý pocit, že to co dělá v mých očích Šumavu Šumavou docela rychle mizí.
Od Aše nahoru-část Krušnohorská, je výškovým profilem, vlastně i počasím, té první hodně podobná /Boží Dar také hlásil pěkných 5°C /, ale charakterem krajiny úplně jiná. Tady byl klid, tady jsem si přišel na své. Najdete si to svoje místečko a můžete v tichosti nasávat atmosféru a přemýšlet o tom, jaké to tady asi bylo před sedmdesáti, sto lety. Ono to občas bývá i prospěšné pro dnešní dobu. Páč nám těch příkazů, zákazů i "oslavných tabulek", to všechno jedině pro naše dobro a bez kterých bychom se určitě neobešli, neustále přibývá.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

  nejsem si jist, že to stále platí

• 

  státní hranice prochází prostředkem budovy

• 

  i dveřmi

• 

• 

• 

• 

• 

• 

  po válce opuštěná továrna

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•