Mototrip střední Evropou Honda CBF 600N

Vlastník	Mefistofel
Vloženo	3.3.2013
Aktualizováno	2.4.2021
Zobrazeno	7 814x

Podobných zápisů a cestopisů je na Motorkari.cz hafo, tak to vemu stručně...
Splněný dlouholetý sen - vyrazit s motorkou na Orlí hnízdo (Hitlerův bejvák). Což neni až taková výzva, takže fakt, že jsme jeli ve dvou na byť pohodlné, ale přesto pouze nahaté motorce, dělá výlet mnohem zajímavějším. Skutečnost, že jsme se chtěli také podívat k moři a za kamarádem do Švýcarska udělal výlet ještě více zajímavým a hlavně delším Česká republika, Německo, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Švýcarsko, Lichtenštejnsko. Cca 2200 km v devíti dnech. Musím pochválit svou drahou polovičku, že do toho šla, že se snažila být disciplinovaný spolujezdec a že to celou dobu vydržela s velkym batohen za zády. Backpack with the backpack

První den. Vyrazili jsme z Plzně přes Domažlice směr do Reichu přes Horní Folmavu. Dále po okreskách a předpisově až do Berchtesgadenu (ubytování, Königssee a Orlí hnízdo). Z města se vyjede kousek víš na parkoviště, kde neni problém někde nechat motorku (parkování pro motorky je lacinější) a na nádraží, kde se přestupuje na autobus (až nahoru na Kehlsteinhaus to jde jen busem nebo pěšky) jsou k dispozici uzamykatelné skříňky.
Druhý den jsme to vzali nějakým noname průsmykem po hodně úzkých okreskách do Rakouska a tudy jsme valili mimo dálnici (super zatáčky, ale taky hustý stoupání a klesání přes lyžařská střediska) až dolu na Villach, kde jsme uhnuli a přejeli do Slovinska, kde jsme si dali pauzu na benzínce v Ratečích. Dál přes Tarvisio (tady nás chytila bouřka, ze který jsme vyjeli až někde u Udine) až do Bibione k moři. Zde jsme zůstali tři noci.
Pokračovali jsme do Milána. S malou pauzou na kraji centra Benátek (hustej provoz, mraky lidí, prostě blázinec ). Dále kolem Verony se zastávkou a smočením nohou v jezeru Lago di Garda. Stále mimo dálnici. Nakonec jedna noc v Milánu. Naprosto jiná Itálie, než kterou jsem znal doposud. Místo letoviska narvaného cizinci, opravdu pěkné město s historií. Provoz byl ale skutečně Italský. Zejména v dopravní špičce
Další část naší cesty se ubírala rovnou na sever (spousta zajímavých a sympatických míst a úseky se zatáčkama), kde jsme přejeli hranici Itálie a Švýcarska průsmykem Passo della Spluga (Splužský průsmyk). Super zatáčky z Itálské strany - plná prdel srandy. Z té Švýcarské už jsem si to tak neužil. Raději klopím motorku, když jedu do kopce a navíc se silnice v jednom úseku kompletně předělávala. Omylem jsme najeli na dálnici v domnění, že neni placená. Asi po padesáti kilometrech jsme u Churu konečně sjeli a přes okresky se jeli podívat do Lichtenštějského knížectví, což je opravdu hodně malý stát Přes Vaduz zpátky do Švýcarska směr na Curych. Doporučuju cestu přes Wildhaus. Super zatáčky do kopce. Člověk se snadno zapomene a rád tam zatahá za heft Nakonec šťastné shledání s naším kamarádem a švýcarské pivka...
Po dvou nocích jsme si zabalili do cestou zničených bočních brašen a na jeden zátah to vzali rovnou do Plzně (asi 600 kiláků). V Německu jsme to už valili po dálnici, jak rychle to jen šlo. Pauzy zhruba po 180 km na tankování (benzín do mašiny a voda do nás - bylo fakt šílený vedro).

Poznámky:
Mimo dálnici jsme se drželi ze dvou prostých důvodů Kategoricky odmítám platit dálniční poplatek za používání dálnic, když jedu na motorce, na kterou pomalu neni známka kam přilepit a která silnici svými směšnými kilogramy neničí. A k druhému důvodu - na dálnici je to zkrátka nuda
Švýcarsko není v unii, datový balík z Čech, který jsem používal pro navigaci v mobilu všude jinde v rámci EU mi tam byl prostě na prd. Což nakonec nebyl takovej problém, občas kouknout do offline mapy a udělat to po staru. Jen to sem píšu, protože mě to netrklo Člověk je už zhejčkanej, že mu všude stačí mobil s domacím tarifem a občanka