Aprilia RSV 1000 (2002)

Tak, paráda.
Ráno konečně přezuto na čerstvý Racetecy RR a hurá do Brna na večerní.
Bereme dvě jízdy v šest a sedm. Všechno šlape jak hodinky, první jízda celkem paráda, podaří se nám tam poslat slušných 11 kol a dostat se na 2:25 vysokých. Cíl dostat se pod 2:25 už tam skoro je, takže u mě vládne celkem spokojenost.

Druhá jízda pro nás bohužel končí ve čtvrtém kole. Tentokrát vyrážíme ostřeji a co nejdřív úplně do předu. Podaří se nám stlačit čas o hodně malý kousíček níž. Následující kolo začínáme ještě krapet přitápět, všichni za náma a dráha volná.
Zkoušíme pomaličku posouvat brzdné body a vypadá to hodně nadějně. Až do doby, než se dostaneme do esíčka na eFku.
Nejspíš přehlížím žlutou vlajku a posílám tu svoji rozvášněnou holku na plno na výjezd.
Slunko, slunko a zase slunko, vidím totální hovno a najednou se pár metrů přede mnou objevuje na zemi žluté S1000RR - do hajzlu, tak tohle nestihnu.
Dělám co můžu abych se vyhnul a trefuji ho na hranu zadní kola.
Kopačka jak sviň a už plachtím asi kilem 1,5 m nad asfaltem. Celkem fajnový saltíčko. Motka bohužel můj grif opakuje...

Paráda, Báwo z toho vychazí z minimem škod a my jsme na hadry.

Tak tohle už zpravovat nebudu, zvlášť, když jsem se s ní chtěl letos loučit.

Lepší smrt si nemohla přát, přesně při tom, co měla ráda. Odešla z tohohle světa se ctí a s vědomím, že dala na prdel dvěma zbrusu novým ZX-10R, co se dost snažily.
(No co, musím se trocha poplácat po rameni).

Best lap - 2:25.840