Letos jsem se vydal trochu poznat Podkarpatskou Rus, část naší první republiky, kterou mnozí znají hlavně díky Ivanu Olbrachtovi a loupežníka Nikoly Šuhaje.
tam jsme jeli tři, dva dny jsme strávili projížďkami po SK (Orava, Nízké Tatry, východní Slovensko). Spali jsme tam v horách pod stanem. U Spíše jsem měl menší problém, prasklo mi plynové lanko, naštěstí to bylo u baráku jednoho slovenského motorkáře, takže mi to pomohl dát do kupy a za hodinu jsem mohl pokračovat. Díky!
Ukrajinské hranice jsme projeli naprosto bez problému(Ubla). v Tuři Remety jsme si dali žabí stehýnka(znám to díky objektivu na čt1) a první boršč, pak jsme jeli do Užhorodu a Mukačeva. Tam jsem se s kolegy rozdělil (jeli zpět na SK) a já pokračoval na Poloninu Runa a poté do Koločavy. Dále jsem si zajel na nejvýchodnější bod mé cesty do Jasinje, kde měla být nejvýchodnější vlaková zastávka první republiky (byla i píseň "od Jasinje do Aše, republika je naše" )
Pak jsem se ještě trochu projel po Koločavě, navštívil hrob Nikola Šuhaje, prohlédl si památník Koločavských vojáků z Afghánistánu, vyfotil bustu Ivana Olbrachta...
Jinak je pravda co se o Ukrajině říká, cesty jsou opravdu strašné, kdo nezažil nepochopí, šašlík, pirohy, boršč i kvas chutná skvěle, lidi v pohodě.
S policajty i s celníky nebyl žádný problém.
Najeto něco přes 2000km
více fotek v dalším zápisu
-
-
-
Telgart
-
Dargovský průsmyk
-
-
trocha offroadu
-
spaní na východě SK
-
tankování na UA
-
-
-
žabí restaurace Tuři Remety
-
Mukačevo
-
-
ukrajinské cesty
-
Suprovní dovča