Nedalo mi to, a tak jsem si dneska zase trochu hrál.
Koukám se na berušku zezadu a říkám si co mi tam vadí. AHA už vím. TY DEBILNÍ STUPAČKY SPOLUJEZDCE 
. Kouknu se ze spoda a je mi to jasné. Chudinka malá tolik matroše na takovej nesmysl. Vidím dva šrouby, ale již letmým ohledáním je mi jasné, že tudy cesta nepovede. A tak sundavám sedlo, sedlo spolujezdce, vyndavám baterku. No co, stejně jsem jí chtěl dát do tepla. Koukám, koukám kde jsou ty čtyři šrouby co to drží? No foto dodám zítra. Jen ve zkratce pro zvědavé. Fór je v tom, že ty šrouby jsou pod kastlĺkem na baterku. Jenomže ten musí ven a to znamená demontáž vrchní části zadního plastu spolu s kryty laufů a asi deseti dalšíma hovadinama včetně rozpojení lanka zámku sedla spolujezdce (taky půjde do kytek) a menší části elektroinstalace. Pak už jen dva šroubečky a kastlík je venku. HURÁ. Čtyři masivnější imbusy zatažené barvou na závitech a hoj celý ten těžký duralový monument letí do bedny. Zbývá jen nahradit delší původní osmičky kratšími a POZOR ze spodu je nutné dát velké podložky, neboť spodní krycí plast má větší vodící otvory pro ten stupačkový masiv.
A hotovo. Hovadina na tři hodiny, ale stálo to za to. Je teď taková ladnější a navíc chci dát místo sedla spolujezdce plast, tak na co stupačky že?
Jo a jinak velmi kladně hodnotím dělený zadní plast na horní a dolní moc dobré při demontáži oproti Hornetkovi, kde to bylo v celku. Ale jinak to ostatní je na Chocholouška popř. na velmi silné nervy. V tomto zlatý naked 
.
-
Rozhozený humus
-
Rozhozený humus 2
-
Šrouby pod kastlíkem
-
Vodící otvory ve spodním plastu
-
Vše zpět
-
Úchytka na nádržku dural vlastní výroba
