Jawa 350/640 (1995)

I když se nám moc nechtělo, po čtvrté hodině odpolední nám bylo jasné, že Jawa jízda je definitivně za námi a my se musíme vypravit k domovu. Začalo se zase ochlazovat a tak vidina horkého grogu a rozpáleného krbu o osmé večer byla vcelku lákavá. Společně s Hansem jsme vyrazili po okreskách a po krátké zastávce na Velké Americe se rozloučili, dál jsme pokračovali už jen ve dvou strojích. Za Městečkem mě Končíto upozornil na to, co jsem už chvíli registroval v zrcátku - Deawe zmizel. Chvíle čekání nebyla k ničemu, museli jsme zpátky a našli ho nedaleko bezradného nad nepojízdnou panelkou. Příjezd domů se tak o víc než tři hodiny posunul a díky tomu i zkomplikoval, protože kvůli večernímu chladu padla mlha a nebylo vidět na víc než na pár metrů. Jízda s otevřeným plexi při teplotě na hranici nuly byla řádným adrenalinem a vysněný grog v cíli kýženou medicínou.
Za to, že ještě teď netrčíme s nepojízdným strojem u silnice, vděčíme výhradně dobrotivosti a velkomyslnosti Jeho Samozvanosti Hanse, který během několika desítek minut přijel a přivezl nám náhradní díl nezbytný ke zprovoznění motorky. Budiž veleben až do konce Jawích dní.