Honda CBR 125R (2005)

Tak už jsem ji pokřtila, tedy já ne, ale nějaký šikula soused.
Jela jsem v neděli 6. května, to bylo ještě krásné počasí, provětrat se, užít si sluníčka a krásného dne. Cestou jsem si naplánovala navštívit mamču a sestru a pomoci jim sníst oběd :o). Vše bylo ideální, počasí, nálada, na silnicích ještě klídek, výletníci ještě nevyrazily na zpáteční cestu domů. Do Hořovic jsem dorazila na oběd dost pozdě, kolem třetí hodiny. Zaparkovala motorku před domem, v jednosměrné ulici, pěší zóně a vyrazila na návštěvu.
Ani ne za půl druhé hodiny jsem našla mojí berušku uprostřed cesty, postavenou tak, že se nedalo okolo ani projet s odřeným výfukem, brzdící páčkou a řidítkem. Asi si umíte představit kolik sprostých slov zaznělo. Po chvíli co se mnou přestal lomcovat vztek jsem šla přeparkovat. V tom odpadl pravý blinkr :o(. To mě dorazilo!
Samozřejmě, že půl ulice bylo venku, ale nikdo nic neviděl a o ničem neví. U nás projede jedno auto za hodinu a opravdu jediná motorka v jinak prázdné ulici není vidět…. Nenávidím maloměsto.
Původně jsem si myslela, že to způsobila banda výrostků, co se schází na rohu. Že se chtěli posadit a zamčená vidlice je překvapila, ale jelikož jsem měla částečně vypadlou a také promáčklou a odřenou SPZku :o(, typuji to na souseda šikulu. Dospěláka srabáka.
Naštěstí tím výčet mého neštěstí končí. Značku jsem narovnala, dokreslila číslíčka a drží jako přibitá. Zamázla jsem i odřeninu na řídítkách, přilepila odpadlý plast ze směrovky. Výfuk holt zkusím rozleštit, ale není to nic hrozného a laku kupodivu nic není. Nic prasklého ani zkřiveného, žádná kapalina neteče a vše funguje. Uf.
Do Prahy jsem tem večer nedorazila. Otevřeli jsme víno a udělali si pěkný večer.