Vyhřívaná vesta WARM-VEST

Základem je lehká černá prošívaná vesta. Ta má vzadu na ledvinách a vepředu na prsou vložená tělesa s vyhřívací fólií a v náprsní kapse zastrčenou baterii s ovládacím panelem. Vše je propojené kabely, ale poměrně chytře, takže se do nich nikdy nezamotáte a nic neutrhnete. Všechny komponenty lze přitom snadno vyndat a vestu strčit do pračky. Vyhřívací panely jsou z tenké fólie a baterie s displejem má rozměry přibližně jako krabička audiokazety. Vesta je navíc poměrně tenká, takže není problém si vše obléct i pod koženou kombinézu.


Jak to celé funguje? Z náprsní kapsy vytáhnete baterii s ovládacím panelem, odpojíte kabel vedoucí k topným panelům a připojíte baterii na pár hodin k nabíječce (jako u mobilu). Pak vše připojíte zpět, oblečete vestu, dlouhým stiskem tlačítka zapnete topení a na jednociferném displeji nastavíte intenzitu 1-5. Můžete se těšit na několik hodin v teple - podle údajů výrobce vydrží baterie hřát na plný výkon (stupeň 5) přes 4 hodiny, na nejnižší výkon (stupeň 1) dokonce 14 hodin. Během testu jsme většinou využívali rozmezí stupni 2-3 a výdrž byla okolo 8-9 hodin. Zbývající výdrž se navíc neustále zobrazuje na displeji (ve stupních 1-10). Vlastní zkušenost - baterie na jedno nabití vydrží zhruba dva podzimní víkendy na motorce. Jak moc to hřeje? Podle technických údajů by člověk řekl, že to nebude nic moc - maximální výstup je zdánlivě směšných 15 wattů. V praxi ale maximální výkon využijete možná v mrazech, ale teď na podzim i v dešti vždy stačilo střední nastavení. Pětku jsem využil jen jednou v noci, kdy bylo jen pár stupňů nad nulou a měl jsem v plánu sto kilometrů po dálnici značně nelegální rychlostí. Zdroje tepla jsou umístěny v těch nejdůležitějších zónách - jeden větší vzadu na ledvinách a dva menší na prsou.

Co se samotné vesty týče, je docela hezká, kvalitně šitá, má příjemný fleecový nákrčník a navíc dva chytré oboustranné zipy po stranách. Ty umožňují zvětšit nebo zmenšit celkový rozměr vesty, takže vesta padne i mohutnějšímu jezdci či drobnější spolujezdkyni. Tyto zipy také umožňují vestu dotvarovat podle postavy - povolit dole pro pivní pupky, případně nahoře pro přírodou bohatěji obdařené slečny...
Po měsíci používání můžu odpovědně prohlásit, že tahle vesta je super nápad. Je poměrně skladná, takže zabere asi polovinu místa co svetr, a můžete se spolehnout, že vám zima nebude - leda na ruce a nohy. Ještě větší přínos než pro jezdce má možná pro spolujezdkyni. Řidič vynakládá při ovládání motorky docela dost energie, zato spolujezdkyně sedí mnohem pasivněji a navíc bývá o něco choulostivější a remcavější než zocelený řidič-motorkář. Pokud ji obléknete do vesty, máte záruku, že dorazí do místa určení v příjemně vyhřáté náladě.
To, že vesta má vlastní zdroj napájení, je velkou výhodou. Nejste k motorce vázáni žádnými elektrickými kabely, jako je to u některých konkurenčních produktů. Také díky tomu nejde o jednoúčelovou investici a vestu můžete používat i jinde než na motorce.
Při hodnocení jsem objevil jen dva mínusy. První téměř nepodstatný - kapsička na baterii. V rukavicích se tam baterie špatně zastrkuje, navíc by pro motorkáře bylo příjemnější nějaké řešení, které by umožňovalo zapínání a regulaci bez nutnosti rozepínání vesty a vytahování baterie z kapsy.

Druhý a hlavní problém je celková cena - vesta i s vyhříváním stojí téměř 4 tisíce korun. V porovnání třeba s vyhřívanými ruklojeťmi je to více než dvojnásobná investice. Tady už bude záležet na zvážení každého zájemce a na velikosti víru, který mu taková investice udělá v peněžence. Jestli tento článek čtete v teple domova, dost možná si řeknete, že se bez takové změkčilosti přece obejdete a že trocha toho mrznutí a revmatismu k motorkaření prostě patří. Pokud si ale promrzlí a utahaní při deštivém návratu z víkendu od kámoše půjčíte k vyzkoušení vyhřívanou vestičku, dost možná zjistíte, že byste za ni ty peníze docela dali.

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Filip Tichý - (Odebírat články autora)