globalmoto_listopad_slevy




V čem jezdí redakce: helma Arai Tour-X5

Japonský prémiový výrobce helem Arai pro letošní rok připravil velkou novinku nazvanou Tour-X5. Jde o nástupce populární, ovšem již neuvěřitelných 12 sezón prodávané „čtyřky“ a zároveň o jediný model helmy kategorie adventure, jaký Arai nabízí. Čili je jasné, že do „pětky“ bylo investováno spousta času a peněz, aby byla dokonalá. Je? To jsem zjišťoval celou letošní sezónu.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Detailní představení páté „túr-krosky“ jsme vám přinesli již na jaře, když jsem si helmu přivezl domů a započal s jejím testem. Takže tenhle článek bude hlavně o videu a o uživatelských zkušenostech. Mám s čím porovnávat, protože předchozí Tour-X4 jsem vozil na hlavě od roku 2013, tedy již od druhé sezóny, co se začala prodávat. A jelikož jsem v ní jezdil ještě do loňska, je vám asi jasné, že jsem s ní byl opravdu hodně spokojený. Dokonalá sice nebyla, hlavně to do ostré špičky udělané plexi, které trochu zkreslovalo obraz, ale v zásadě jsem neměl vůbec potřebu měnit. Když jsem o pětce četl, co všechno má jinak, byl jsem hodně zvědavý. Ta helma je vlastně celá jiná. Ale je i lepší? Jak v čem.

Když vedle sebe postavíte X4 a X5, vidíte jasně, že to jsou dvě úplně jiné helmy. Nicméně vidíte úplně jasně i to, že to jsou obě Arai. Na téhle značce mě odjakživa bavilo její až fanatické zaměření na bezpečnost, takže i „pětka“ má sklolaminátovou skořepinu nejnovější generace s kulatým tvarem, takže by helma v případě pádu měla dobře klouzat po povrchu a neměla by se nikde zaseknout, všechny plastové doplňky jsou dělané tak, aby v případě nárazu odletěly. Nenajdete tady žádnou sluneční clonu, která by logicky vyžadovala bezpečnostní kompromisy v čelní části, a také u zapínání se Arai striktně drží D-kroužků. Prodejci vám sice řeknou, že prodat dneska takovou helmu novému zákazníkovi je problém, já po bezmála čtvrt století používání D-kroužků bývám naopak nejistý u zapínání na mikropřezku. „Pětka“ samozřejmě plní novou normu ECE R22-06, která na helmy klade přísnější nároky a je celkem běžné, že helmy s touto normou jsou třeba o 100 gramů těžší než předchozí modely. Jenomže u Tour-X5 je to přesně naopak, tady Arai udává 1650 gramů, zatímco u X4 to bylo 1680 gramů, tam tedy ještě +/- 50. Že novinka je opravdu lehčí než předchozí model, jsem si ověřil na domácí kuchyňské váze, když jsem „pětce“ navážil 1648 gramů, takže prakticky přesně údaj výrobce, zatímco „čtyřka“ na displeji ukázala nepříliš lichotivých 1725 gramů. Oukej, pořád je to v té toleranci „plus 50 gramů“ a dlužno říci, že na téhle helmě mám navíc držáček na GoPro a v hledí Pinlock, který tam ve standardu nebýval, nicméně pro mě to jako uživatele znamená, že na hlavě nosím o nějakých 80 gramů méně. Jestli to poznám? Jasně že ne, ale těší mě to. Každopádně u Arai vždycky tvrdili, že víc než na absolutní hodnotě hmotnosti záleží na jejím rozložení a celkovém vyvážení helmy, a to platí i pro X5. Hlavu vám ani netlačí dopředu, ani netáhne dozadu, o nějakém bočním pohybu ani nemluvě. V tomhle je to prostě klasická Arai.

Vyvážené chování při jízdě souvisí hodně také s aerodynamikou, a tady se děly zásadní změny. Až do čtyřky byly všechny „túr-krosky“ odvozené z motokrosových modelů, čili s protáhlou štíhlou bradovou částí a hodně motokrosově řešeným kšiltem, X5 ale tvarem skořepiny daleko více připomíná klasické cestovní integrálky a kšilt má vůbec naprosto odlišný tvar. Za obě změny ode mě letí do Arai velké poděkování, hlavně za ten plošší čumák. Protože ten znamená i plošší plexi a tím pádem i normální obraz jako z kterékoli jiné helmy, zatímco u „čtyřky“ bylo plexi výrazně do špičky a trochu zkreslovalo. Asi jako když si nasadíte vypouklé sluneční brýle, třeba při koukání pod sebe, takže při nějakých pomalejších terénních hrátkách jsem jezdil vždycky raději s otevřeným plégem. Teď už je obraz jasný a bez deformací. A to i s nasazeným velkoplošným Pinlockem, který také občas dokáže zazlobit. Jak jste si asi všimli, u „pětky“ jsem poprvé dal vale černému plexi a sáhl po zrcadlovém – byla to taková z nouze ctnost způsobená jarní nedostupností toho černého, ale ve finále jsem za ni rád, protože za slunného dne je to zrcadlové plégo skoro stejně efektivní jako černé, ovšem dá se s ním jet i za tmy, což s tím černým fakt nelze. Asi přejdu na zrcadlová i u dalších helem.

U plexi ještě chvíli zůstaneme, než se dostaneme ke kšiltu, protože tyhle dva prvky spolu souvisí prostřednictvím uchycení. To u Tour-X4 platilo za jeden z největších „průšvihů“, protože ne že by nefungovalo, ale jeho řešení bylo už hodně archaické. V době, kdy se všichni výrobci pyšní rychlou výměnou plexi bez nutnosti použít vercajk a sama Arai byla vždy na čele se svým plexi, které se akorát vytrhlo zpod bočnic, tak u „čtyřky“ jste museli na každé straně odšroubovat dva velké plastové šrouby (naštěstí to šlo třeba mincí), abyste plexi mohli vyměnit, nebo případně úplně vyjmout, když jste si chtěli vzít motokrosové brýle. Pokud jste chtěli plexi úplně sundat a mít z helmy čistou integrálku, což jsem často dělal při dlouhých dálničních přesunech, tak jste s sebou museli mít pár jiných bočnic. „Pětka“ je řešena úplně jinak a zcela moderně – sundání kšiltu a přeměna na integrálku je rychlou záležitostí dvou kovových šroubů, a když se chcete dostat k mechanismu, stačí odklopit plexi, zmáčknout dvě páčky a bočnice vyháknout směrem dolů. Zpátky se jenom nacvakávají. Nejde to vždy napoprvé, musíte dostat do ruky grif, ale to asi u skoro všech mechanismů… Mimochodem když se podíváte na to, kde je plexi uchycené, vidíte, že je výrazně níž než u „čtyřky“, což přináší více bezpečnosti.

A co ten kšilt? Ten působí poměrně minimalisticky, rozhodně to není taková plachta jako na X4, ale je jednoznačně pevnější a aerodynamicky vychytanější. To opravdu pocítíte, není tady takový přenos malých vibrací do celé hlavy, nicméně překvapilo mě, že zatímco u „čtyřky“ jsem si štítek dával co nejníž a fungovalo to nejlépe, u „pětky“ jej mám naopak zvednutý až nahoru – když ho sklopím, vzduch mi začne tlačit shora a u cendur s velkými plexi se dostaví vibrace. Lepší aerodynamika helmy by se měla projevit i na hlučnosti, avšak tady jsem žádný extra rozdíl nepocítil.

 

Přes aerodynamiku se plynule přesuneme k větrání. S tím jsem byl na X4 velice spokojený, má větráčků víc než dost a líbil se mi i přísun vzduchu malými uzavíratelnými kanálky přes zamřížované otvory do prostoru brady. V terénu při pomalé jízdě to samozřejmě nebyl luft jako u čistě motokrosové helmy, ale pořád to bylo hodně v pohodě. Tour-X5 má větrání řešené úplně jinak, vše se ovládá jednotně posuvnými zavíráčky a zejména na vršku hlavy cítím o dost větší průvan. To proto, že zde Arai opět (poprvé to bylo u integrálky Quantic) použila 3D logo v čelní části, a tím dovnitř vstupuje opravdu hodně vzduchu. Tohle větrání zřejmě nahrazuje to tradiční araiácké prostřednictvím průduchů v plexi, které já ale u své „čtyřky“ používat nemohl, protože moje plexi pocházelo ještě z předchozího modelu X3, které jimi nedisponovalo. Takže možná i proto mi X5 přijde o tolik lepší. Na druhou stranu, v přístupu vzduchu k obličejové části mi možná X4 přišla výkonnější, přestože měla menší vstup na čumáku, ale své dokázaly přidat ty již zmiňované kanálky po stranách. „Pětka“ má jednoznačně větší průduchy vpředu, ovšem vnitřní zavírání už je omezenější (spousta vzduchu je namířena zespodu na plexi) a hlavně jak má ten placatější čumák ve stylu běžných integrálek, tak před obličejem nemáte tolik prostoru jako u motokrosově tvarované X4. Méně prostoru, méně vzduchu. Nijak dramaticky, ale trochu znát to je.

Na rozdíl od integrálek s velkými textilními deflektory, které by v adventure helmě hodně omezovaly přísun vzduchu, mají obě „túr-krosky“ deflektory vytahovací, a tím se opět ladně přesuneme dále, a sice do interiéru. Ten byl velice dobrý už u X4, a to nemluvím jenom o materiálu a bezpečnostních lícnicích, ale i o možnostech přizpůsobení. Arai coby prémiový výrobce nabízí veškeré náhradní díly, čili i interiéry, a vy si tak můžete poskládat vnitřek helmy podle svojí hlavy – já konkrétně již tradičně používám nejmenší ze tří skořepin a do ní čepičku velikosti S a lícnice XS. Už „čtyřka“ měla možnost lehkého doladění pomocí sloupnutelné 5mm vrstvy molitanu na lícnicích, to když má někdo nafouknutější pusu, a „pětka“ přidává ještě možnost doladění čepičky. Zaprvé máte tři polohy na pásku jdoucím přes temenu, kterým si doladíte, jak vysoko budete mít helmu, a zadruhé i tady si na bocích můžete odloupnout slabé molitanové kousky a tím si udělat více prostoru. Čehož jsem také využil, protože tohle je vůbec první Araika po bezmála čtvrt století, co tuhle značku používám, která mi na hlavu nesedla na první dobrou. A ani po maximální personalizaci nemůžu říct, že bych se v ní cítil jako v pokojíčku, protože je prostě udělaná na trochu jinou hlavu. Jezdit v ní můžu, ale na dvoutýdenní dovolenou bych si ji nevzal. Tohle je fakt výrazná změna a mám ji potvrzenou jak z Yshopu, který k nám helmy Arai dováží, tak od různých novinářů, s nimiž se potkávám na zahraničních prezentacích a tuhle helmu mají. Většinou nadšeně vyprávějí o tom, že doposud jim Araiky neseděly, ale Tour-X5 je úplně jiná a na hlavu padne jako ulitá. Japonci se tak zřejmě pokusili oslovit širší zákaznickou skupinu, což se jim podařilo.

Dlužno říci, že ta zákaznická skupina nikdy nebude kdovíjak obrovská, protože Arai Tour-X5 patří do té nejužší špičky adventure helem a s cenami v rozmezí zhruba 20-25 tisíc korun podle barevného provedení je to prostě drahé luxusní zboží. Vy ale víte, že za své peníze dostáváte to nejlepší, ať už se jedná o bezpečnost, technologie nebo zpracování. Ale to u Arai platilo vždycky, vždyť i ta moje Tour-X4 z roku 2013 je pořád v cajku, i když zvenčí už má pár šrámů. Tak uvidíme, jestli i Tour-X5 bude tak povedená a u zákazníků oblíbená, že ji Arai bude nabízet dalších 12 let...

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist