ktm_srpen




Od ledvinky po hliníkové kufry. Vybíráme zavazadla na motorku

Kam s ním? Tuhle nerudovskou otázku řešíme my motorkáři neustále. Od telefonu a klíčů přes trenky, tričko a žabky na víkendovou akci až po spaní, vaření a oblečení na dvoutýdenní dovolenou, pořád s sebou něco taháme a přemýšlíme, jak to na motorce převézt. Potřebujeme zavazadla. Jaké jsou možnosti?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Snad s výjimkou motokrosařů a okruhářů s sebou všichni něco vozíme. Od dob, kdy ze silničních motorek vymizely úložné prostory pod sedlem, kam jste kdysi byli schopni dát lékárničku, doklady, klíče od baráku a menší svačinu, je ta potřeba externích úložných prostor intenzivní. Telefony se zvětšily do obludných rozměrů, takže mohou sloužit málem jako chrániče hrudníku, jenomže je ani do té náprsní kapsy kolikrát nedáte, a narvat tamtéž svazek klíčů, to smrdí v případě jinak nevinného pádu pořádným průšvihem. Láhev s pitím, sušenku na svačinu anebo tu povinnou, i když často opomíjenou lékárničku? Samý průšvih a doma pleníme skříně a hledáme všelijaké reklamní batohy nebo ledvinky z hypermarketu a – stop! Takhle prostě ne. Na nějaké nouzové použití možná, ale jinak je vždycky lepší, si pro jízdu na motorce vzít motocyklové zavazadlo. Proč? Kvůli konstrukci, protože jízda na motocyklu dává zavazadlům dost zabrat, nějaký šusťákový batůžek s ledabyle přišitými popruhy, na zádech vám zvesela nadskakující, už při stokilometrové rychlosti žadoní o slitování, a jak v něm věci dopadnou po nějaké dešťové přeháňce, asi netřeba rozebírat. Motocyklová zavazadla se dělají tak, aby si poradila s rozmary počasí (minimálně aby nekapitulovala při první kapce) a hlavně aby zvládla boj s větrem. Protože vítr, to je prevít. Jak se někam dostane, snaží se tam napáchat co největší zkázu. Škube a trhá, až něco povolí, nejčastěji nějaký zip – a pak buď pomaličku otevírá, anebo při vyšší rychlosti a „vhodně“ uzavřeném zavazadle přijde doslova exploze. Co se té odolnosti vůči vodě týče, tam samozřejmě záleží, jestli se bavíme o zavazadle z pevného materiálu (kufr), anebo z textilu, jako jsou různé batohy či brašny. Tam se to řeší různě, buď je nepromokavý celý materiál, nebo je třeba k zavazadlu pláštěnka, která opět musí být udělaná tak, aby vydržela boj s větrem. Velké nároky jsou kladeny také na pevnost použitých materiálů, zkrátka zavazadlo na motorku musí být festovní, mít promyšlené úchyty (ať jde o batoh nebo kufr), aby perfektně sedělo a neposkakovalo, a zvládat vítr a alespoň nějakou formou i déšť.

Dobrou zprávou je, že zavazadel pro motocyklové použití se dělá spousta. A to jak spousta druhů, tak především spousta jednotlivých modelů. Je logické, že v tomto našem přehledu budeme ukazovat jednotlivé produkty jenom jako modelové zástupce jednotlivých druhů, abyste věděli, jaké jsou zhruba možnosti – udělat seznam všech prodávaných motocyklových zavazadel na našem trhu pravděpodobně není v lidských silách. Jako figuranty jsme si na to vzali naši letošní redakční kámošku Matyldu, tedy CFMOTO 800MT, a Honzise, abyste to viděli hezky naživo. A hned si řekneme to základní rozdělení na dvě kategorie: na motorkáře a na motorku.

Na motorkáře

Tohle jsou zavazadla, která máme připevněná na sobě, čili různé kapsičky, ledvinky nebo batohy. Ty v motocyklovém provedení končí na nějaké střední velikosti, žádné krosny se na motorky nedělají a má to svůj důvod – vliv na jízdní vlastnosti. Vy byste o tom zavazadle na sobě neměli ani vědět. Zavazadla „na motorkáře“ tak jsou hlavně na osobní věci (doklady, telefon, klíče) a případně něco lehčího na převlečení. Těžké, neforemné věci byste měli dát na motorku. Vždy si zkuste představit, jak to asi dopadne, když spadnete – sami pak zjistíte, že v batohu ten vařič vlastně vézt nechcete… Klíčové je dobré usazení na těle, taštička nebo batoh by neměly mít možnost se někam moc hýbat, aby se zaprvé působením větru časem neutrhly a zadruhé aby vás nerozhazovaly při jízdě. Těžký batoh, který vám vyletí až nad helmu, když vymetete velkou díru, je nejlepší cesta k dopravní nehodě. Zároveň ale daná věc nesmí být utažená „na krev“, protože vlastně o tu krev jde taky – když si zaškrtíte stehno pořádně utaženou kapsičkou, nebo se vám zaříznou příliš krátké popruhy od batohu do ramen, není to jenom nepříjemné, ale také zdravotně nebezpečné. To zavazadlo zkrátka musí být s vámi jedno tělo.

Kapsička na stehno

Tohle je v poslední době velký hit mezi malými zavazadly na doklady. Kapsička má popruh kolem pasu, stejně jako třeba ledvinka, a potom druhý na spodní straně, který obtočíte kolem stehna. Zapínání je většinou na plastové rychlospony. Výhodou je, že máte všechno při ruce a zároveň vám kapsička v ničem nepřekáží (ledvinka dokáže být někdy otravná), nevýhodou, že je to opravdu jen na drobnější věci. Jako třeba kapsička Dainese D-Leg, ta má rozměry cca 20x15x5 cm, takže tam telefon a další potřebnosti nacpete bez problémů. Má na to uvnitř různé kapsičky, nechybí ani kroužek na klíče. Zvenčí máte reflexní prvky a voděodolný zip, materiál samotný ale delší přeháňku nezvládne. Pokud řešíte nepromokavost, mohla by vám dobře posloužit kapsička Held Lap Bag. Ta je řešena hodně podobně, také má vnitřní kapsy, reflexní prvky a nepromokavý zip (plus trochu jiný střih a díru na sluchátka), ovšem dokážete v ní ochránit věci i při velké průtrži. Má totiž vnitřní nepromokavý obal, do něhož si věci můžete zabalit. Pláštěnku zvenčí totiž na kapsičku na nohu uděláte stěží. Za tyhle kapsičky dáte většinou kolem tisícikoruny, plus mínus nějaká ta stokoruna.

Ledvinka

Podobně na tom jsou cenově i ledvinky. Ty jsou pro spoustu motorkářů otravné, neboť se dávají až přes bundu a nikdy je neutáhnete tak, aby pořádně držely (a když, tak už to zase nebývá moc příjemné pro břicho), navíc když z nich cokoli potřebujete vyndat, musíte je povolit nebo rovnou sundat. A pak je tady druhá sorta uživatelů, která na ně nedá dopustit. Proti kapsám na noze dokáží nabídnout větší objem, vlastně můžete mít od malé po velkou enduráckou, která má kapsy i na popruhu a nacpete do ní vercajk, pití a kdeco. Ty už ale za tisícovku těžko seženete. I tady se odolnost proti vodě dá řešit vložením nepromokavého obalu.

Batoh

Obrovsky nabitá kategorie zavazadel. Ovšem pozor, vybrat dobrý batoh na motorku, aby vám sedl, je docela kumšt. Někdo to moc neřeší a dokáže jezdit s čímkoli, někdo (jako třeba já) je ultra citlivka, a když nechce každou jízdu s báglem na zádech zakončit lahodnou pilulkou Ibalginu na třeštící hlavu z dobitých trapézových svalů a krční páteře, musí vybírat. U batohu obzvláště platí, že byste o něm neměli ani vědět. Široké popruhy, které se vám nezařezávají do ramen (nezapomínejte, že máte ruce dopředu), musí doplňovat ještě hrudní stahování těch popruhů k sobě – nevěřili byste, jak moc tohle stáhnutí udělá, tlak se krásně rozloží. Pás přes břicho není nutný, ale rozhodně s ním nic nezkazíte, aspoň vám batoh za žádných okolností nenadskočí nad hlavu. Po stránce usazení na záda se mi hodně líbí batoh Dainese Alligator, za který zaplatíte 3790 Kč. To je hodně vychytaný motorkářský batoh, který je vysloveně dělaný tak, že si ty ramenní popruhy sepnete na hrudníku velkou sponou. Co určitě nepřehlédnete, je modrá hadička vedoucí zevnitř, na zádech totiž máte dvoulitrový hydrovak na vodu – netaháte s sebou tedy žádné PET lahve kdesi v síťkách na bocích. Na motorku jednoznačně skvělá věc, zejména když je ten hydrovak v izolačním potahu, abyste po dvou hodinách letní jízdy nepili teplý čaj namísto chladivé vody. Batoh je lehoučký se spoustou kapes zapínaných na zip, u čehož se musíme zastavit. U batohu patří zipy vždy na stranu, rozhodně ne doprostřed! Jsme opět u toho větru. Těch příběhů už jste určitě slyšeli sami dost, já jednu takovou demonstraci toho, co dokáže vítr v kombinaci s batohem zapnutým zipy nahoře uprostřed, zažil před lety na vlastní kůži. Kamarád se na dálnici na supersportu předklonil, přidal plyn, a v tu chvíli mu batoh doslova explodoval. Vylítané věci jsme hledali na desetikilometrovém úseku. Prostě zipy vždy na stranu a klidně i proplést provázky od jezdců.

Anebo si můžete pořídit batoh, který zvenčí zipy nemá. Zatímco Alligator vypadá celkem civilně (až na tu hadičku), model Dainese D-Mach je od pohledu motorkářská záležitost. Aerodynamicky tvarovaný bágl s cenovkou 4740 Kč využijí hlavně sportovně zaměření jezdci, kterým díky tvaru polstrování zad nebude vadit ani hrb na kombinéze. D-Mach je zajímavý tím, že je to pevná skořepina, do níž se dostáváte zipem z vnitřní strany, tedy od zad. Odklopíte celou zádovou část a věci naskládáte dovnitř, na těch zádech máte samozřejmě kapsy na drobnosti i třeba počítač. Zajímavostí jsou takové elastické síťky ve skořepině, do kterých zapíchnete boty, aby vám v batohu nelítaly, nebo zvláštní řemínek na připevnění helmy, když někam jdete. K batohu dostanete i pláštěnku, ta by u těch motorkářských neměla chybět. Ovšem nemůže to být jen tak nějaký přehoz, to by vám uletěla. Výrobci tohle mívají zmáknuté, pláštěnky se chytají různě za rohy apod.

Anebo si můžete pořídit batoh, který je celý nepromokavý a žádnou pláštěnku už neřešíte. Vlastně je to takový lodní vak v provedení s ramenními popruhy, jako třeba Held Zaino s nastavitelným objemem od 20 do 30 litrů, prodávaný v různých barvách za 1899 Kč. Konstrukce je hrozně jednoduchá, tedy vnější obal PVC, zapínání rolováním a přezkou, po bocích máte i malé kapsy s nepromokavými zipy plus je ještě jedna síťovaná uprostřed. I tady najdete polstrovaná záda a široké popruhy s hrudním stahováním, ale je to všechno takové měkké, takže batoh případně můžete i zarolovat a uchytit třeba na sedlo spolujezdce pomocí síťky či kurtů. Vždyť je to ten lodní vak…

Na motocykl

Pojďme na druhou skupinu zavazadel. Tahle už mohou být objemnější. Na motorku se dá připevnit leccos a leckam, ale platí tady to samé jako u zavazadel na člověka – pozor na dobré uchycení! Tady to musí být opravdu napevno, aby vítr, vibrace a případné jízdní situace neznamenaly, že vás zavazadlo buď rozhodí, nebo rovnou opustí. Při nakládání motorky na dovolenou, kdy máte stroj ověšený jako vánoční stromeček, je také záhodno dbát základní poučky, že těžké věci patří dolů a lehké nahoru kvůli těžišti (a tím pádem ovladatelnosti stroje), ať už pakujete cokoli. My si motorku projdeme od čumáku k zádi a podíváme se, co na ni lze navěsit.

Držáky telefonů

Na řídítka nic těžkého nepatří, to vám řekne každý, kdo něco ví o fyzice. Telefon vám ale do řízení určitě kecat nebude (myšleno svou hmotností) a v dnešní době, kdy ve smartphonu má kromě telefonního spojení každý také navigaci, hudbu bůhvíco ještě, má nějaký držák na mobil na motorce skoro každý. Možností je opravdu spousta, dříve byly oblíbené uzavřené kapsičky se slídou a slušnou voděodolností, ale co se mobily zvětšily na úroveň pingpongových pálek, frčí spíš jednoduché držáky typu X-grip, tedy dvě napružené, do kříže uspořádané nožičky s měkkými konci, mezi něž vložíte telefon. Anebo můžete mít třeba plastový držák, který vám telefon drží v rozích za packy nastavitelné ráčnovým systémem. Dobrý držák nabídne i nabíjení, a to buď přes USB, nebo ty drahé i indukční, znamená to ovšem, že musíte natáhnout kabely k baterce. Různě se řeší uchycení, na trubkových řídítkách je nejjednodušší řešení podkova, ale chytají se držáky i pod zrcátka apod. U motorek s řídítky jiného než trubkového formátu bývají držáky uchyceny třeba v krku řízení. V každém případě počítejte s investicí v řádu stokorun, u těch nejlepších třeba až k tisícovce.

Ovšem držák na telefon může vypadat i jinak, čímž se dostáváme k další kategorii. Existují totiž i maličké kapsy s vrchní slídou, které mají magnety a připnete si je před sebe na nádrž. Takový je i Held Tiny XXL za 1250 Kč, vlastně takový maličký nádržbágl s litrovým objemem, horní kapsou se slídou na telefon a poté jednou hlavní a dvěma menšími kapsami. Vlastně je to něco jako kapsička na nohu, akorát že na telefon vidíte a můžete využívat jeho funkce.

Tankvaky alias nádržbágly

Milované i zatracované, záleží hlavně na tom, co máte za stroj a jak se vám na nádrž ten bágl vejde. Některé bandasky jej vřele přijmou jako součást stroje, u jiných bojujete (hlavně s jejich tvarováním). Fajn u tankbagů je, že máte náklad v centru stroje, čili plus pro jízdní vlastnosti, naopak proti nim mluví to, že vás přeci jen trochu omezují v řízení. U naháčů až tolik ne (navíc se na tankvak můžete třeba na dálnici pohodlně položit), u supersportů docela výrazně. Většina tankvaků má variabilní objem, zvětšují se pomocí zipu, kdy vám před nosem dokáže vyrůst o pěkných pár centimetrů větší komín. Běžná je slída na vrchní části, ta je zde ještě z dob, kdy se nejčastěji jezdilo podle map, stejně jako poutka na popruh, kterým tankbag poutáte k řízení a při odchodu od stroje si jej za něj přehodíte přes rameno. Nepromokavost často řeší externí pláštěnka, pevný tvar je zase daný vnitřními výztuhami.

Tankvaky se dají rozdělit na tři druhy podle uchycení ke stroji. Nejnovější (a také asi nejdražší) způsob je, že si na víčko nádrže přišroubujete jakousi kovovou podkovu, a do ní zacvaknete většinou malý tankbag. Je to jisté a komfortní, ale také poměrně nákladné řešení, které dokážete dát na jakoukoli nádrž. Právě materiál nádrže nám rozděluje tankvaky na další dvě skupiny, a sice na ty magnetické, které dáte na plechové nádrže, a potom ty, které musíte k motocyklu připoutat popruhy, protože je nádrž plastová. Zástupcem magnetických tankbagů může být třeba Held Carry 2 za 2190 Kč s velkou základnou vybavenou sedmi magnety. Ten má úplně klasický tvar kvádru, jednu velikánskou vnitřní kapsu, dvě malé postranní, nahoře kapsu se slídou a vzadu zpevněnou kapsičku na brýle. Jeho základní objem 13 litrů se dá jednoduše zvětšit na 20. Reflexní prvky, pláštěnka, popruh i ucho na nošení, prostě vše, co od nádržbáglu očekáváte.

S uchycením tankvaku na plastovou nádrž to je vždycky trochu složitější a vůbec problematické to mají majitelé cendur s komínkovou nádrží, jako to má třeba naše Matylda. Sem byste žádný plochý tankvak nedali. Naštěstí třeba takový Held Traffic je těmto nádržím uzpůsobený, když má prohnutou základnu a pasuje tedy i na nádrže cendurového typu. Pokud nemáte vyloženě placatou bandasku, je vždycky dobré si k nákupu vzít i svůj motocykl, abyste se pak doma nedivili, že není vlastně kam tankvak dát. Tento Held se v přední části chytá za řemínek s plastovými přezkami ke krku řízení, v zadní části potom máte suchý zip. Musíte sundat sedlo řidiče, za rámové trubky chytíte koženými řemínky jednu část sucháče a její protikus je na tankvaku. Není to samozřejmě tak operativní řešení jako u magnetického nádržbáglu, ale pořád dost rychlé a komfortní na to, abyste si i tenhle tankvak kdykoli mohli z motorky sundat a odnést. Aby to neudělal někdo za vás…

Brašny pod nádrž

Velmi specifická záležitost, týkající se snad výhradně cestovních endur. Nemusíte mít zavazadla jenom nahoře na nádrži, dělají se i malé brašny pod nádrž, resp. na její strany, nejčastěji k uchycené někde za padák. Opravdu si musíte být jistí, že vám na stroj ta brašna bude pasovat, většinou se dělají přímo na daný model. Ale pak máte zase nějaký úložný prostor k dobru.

Lodní vaky a další zavazadla na sedlo spolujezdce

Přesouváme se do zadní části stroje. Tam se toho vejde spousta a začneme na sedátku spolujezdce, kterého vyměníme za batožinu. Kromě toho, že sem můžete přidělat síťkou, pavoukem nebo kurty prakticky jakýkoli batoh, existují i speciální zavazadla na tuto aplikaci. A některá jsou i poměrně univerzální, jako třeba brašna Held Tenda za 1650 Kč. Ta má tvar aerodynamické krovky, takže víc než naší Matyldě by slušela třeba Zajochovu Monsteru – a pozor, mohl by si ji dát i na nádrž! Brašna má totiž ve své základně připravené kapsy na magnety, takže ji můžete použít i jako magnetický tankbag. Primárně je ale určena dozadu, takže tu základnu připevníte prostřednictvím popruhů na sedlo spolujezdce a brašnu k ní připnete zipem. Další zip slouží na zvětšení objemu ze čtyř na šest litrů. Samozřejmostí jsou reflexní prvky, pláštěnka nebo popruh na nošení přes rameno.

Tohle je dobrá věcička na odpolední výlety, ale když jedete někam na víkend, nebo třeba na dva týdny, není nad pořádný lodní vak. Tedy, ta zavazadla se tak nazývají, ale jinak jde o motocyklová zavazadla s připravenými úchyty, abyste je dokázali dobře přikurtovat. Tady zapomeňte na nějakého slabého pavoučka nebo síťku, lodní vak chce opravdu pořádné popruhy a dobře zvolit místo, za které jej poutáte, aby váš stroj nepřišel k úhoně. Princip všech loďáků je vlastně stejný, je to válec vyrobený z nepromokavého PVC, který se zavírá rolováním. Opět jsme koukli na produkty značky Held, ta má lodních vaků v nabídce hned několik druhů v různých velikostech a barvách, ale liší se i samotné provedení. Pod názvem Carry Bag najdete 60litrový vak za 1499 Kč, který má rolování po své delší straně a je to taková „sportovní taška přes rameno“, čili jeho pozice pro nošení je horizontální a jsou tady uši i popruh přes rameno. S délkou 60 a průměrem 35 cm takové střední zavazadlo. To 90litrový Roll Bag za 1370 Kč už je pořádné zavazadlo, kam by se možná zvládla zabalit i rozmarná manželka na dva dny (teď to schytám…) a chlap na měsíc. Válec o rozměrech 80x40 cm už chce při kurtování trochu fištrónu a zejména malé motorky s ním budou širší než delší. Ale sbalíte sem opravdu leccos.

Postranní brašny

A jdeme do finále, což znamená odvěké dilema každého, kdo vyráží na motorce na delší než jednodenní výlety: brašny nebo kufry? Každé řešení má svá pro i proti. Pro brašny hovoří jejich menší finanční náročnost, skladnost a třeba i to, že nepotřebují žádnou konstrukci. Prostě sundáte sedlo spolujezdce, pomocí spojovacího segmentu (sucháč, řemínky, cokoli) nastavíte správný rozestup obou brašen podle šířky podsedlové části, vrátíte sedlo a máte hotovo. Mezi nevýhody zase patří to, že se jedná o měkká zavazadla, čili náchylnější k poškození převážených věcí, a také se vám snáze někdo nezvaný podívá dovnitř, ať si na zip navěšíte zámečků, kolik chcete. A samozřejmě je tady zase nutnost řešit nepromokavost.

Pěknými zástupci své kategorie jsou boční brašny Dainese D-Saddle za 4740 Kč. Ty mají vyztužený tvar, není to nějaký zvadlý hadr, a leze se do nich širokým, dvojicí zipů ovládaným otvorem, takže si uvnitř pěkně udržíte pořádek. Tyto brašny mají velice slušný objem 22 litrů, který lze ovšem zvětšit (opět zipem) na 30 litrů, to už odvezete podstatně víc věcí než dvoje trenky a kartáček na zuby. Brašny mají pláštěnky proti dešti, teplu odolný povrch ze strany k motorce (takže by nemusel být velký problém ani lauf pod sedlem) a připínací řemínky, jimiž je dokážete ještě pevněji uchytit třeba k nosičům nebo stupačkám spolujezdce. Pro snadné přenášení si jejich madla můžete spojit do jediného, navíc je tu i popruh přes rameno. Pro víkendové výlety naprosto ideální.

Kufry plastové a hliníkové

Pokud se přeci jen rozhodnete dát vale brašnám a jít do kufrů, čeká vás další volba – plastové nebo hliníkové? Ať se rozhodnete pro kterékoli, vždycky dostanete pevně uzavřený zavazadlový prostor se zámkem, čili řešení, u kterého nemusíte trnout, když někde motorku opustíte. Věci uvnitř máte podstatně lépe chráněné v případě nějakého karambolu, a když nevezmete zrovna to nejlevnější provedení, měli byste mít i velmi dobrou až absolutní ochranu proti vodě shora (když s motorkou hupnete do rybníka, tak do kufrů nateče, ale to bude asi to poslední, co vás bude trápit). Na druhou stranu znamenají kufry výrazně těžší řešení a je záhodno při jejich nasazení srovnat jízdní vlastnosti vašeho stroje minimálně úpravou předpětí zadní pružiny, také zůstávají pořád stejně velké, ať jsou plné, nebo v nich vezete akorát krabičku cigaret, do ovladatelnosti stroje vám kecají ze všech zavazadel nejvíce a zejména u velkých bočních si musíte dávat majzla, když projíždíte úzkými prostory, ať už v garáži nebo v koloně aut – prostě jste širocí.

A jsou tedy lepší plastové nebo hliníkové? Na to odpověď neexistuje, záleží na motocyklu a způsobu používání. Nevýhodou plastu je především jeho křehkost, při nehodě často praskne, stejně tak nevydrží věčně kvůli působení slunce i rozdílných teplot. Plastové kufry jsou ale ze své podstaty lehčí, dokážete také vyrobit prakticky jakýkoli tvar, což znamená, že se zvenčí dělají pěkně zakulacené aerodynamické a z vnitřních stran zase bývají protažené více ke středu motocyklu, resp. zadnímu kolu, což opět zvětšuje jejich vnitřní objem. Tedy to platí hlavně pro kufry, které připravují výrobci motocyklů na své modely, které mají už integrované úchyty, kam jen kufry zacvaknete a nemusíte montovat žádné lešení. To vás naopak čeká, když vezmete nějaký aftermarket, tam se bez trubek neobejdete. U vrchních kufrů alias topcasů zase počítejte s tím, že potřebujete mít na motocyklu nosič, na který přijde přimontovat plotna, tedy základna, kam kufr zacvaknete. Tím, jak se plastové kufry dají udělat zaoblené, dostáváte se na podstatně větší objemy než u hliníkových, takže do bočních (minimálně těch, které nejsou na straně s výfukem) často dáte helmu a do těch vrchních nezřídka i dvě, jako do zde vyfoceného topcasu S-Line o bohatýrském objemu 52 litrů. Přitom i s plotnou a montážním materiálem tenhle kufr stojí 1750 Kč.

Zatímco plastové kufry budou vzhledem k jejich výhodám volbou hlavně silničních jezdců, ti, kdo míří i mimo asfalt a civilizaci, sáhnou spíše po hliníkových. Důvod je jasný, a tím je odolnost. Plast praskne, plech se většinou jenom promáčkne. Ke všem hliníkovým kufrům potřebujete lešení a nepamatuji si žádný boční, do něhož byste dokázali schovat helmu, protože to už by musel mít rozměry malé ledničky, nicméně jako se vším v životě, je to něco za něco a tady prostě odolnost hraje prim. Jednoduché zavírání, bezvýhradně víko shora a ne z boku i u bočních kufrů, což pomáhá řešit i ochranu proti vodě. Spousta kufrů má na sobě úchyty na pavouka či kurty, abyste si na ně mohli připevnit ještě další vybavení. V tomhle případě vám žádný tip nedáme, neboť kufry, na které se díváte na fotkách, má Matylda už od výrobce.

Choppery, cruisery a stylovky

Zavazadla, která jsme si ukázali výše, byla určena pro použití na běžných sportovních a cestovních strojích. Na jejich demonstraci se naše Matylda hodila skvěle. Ovšem dokážete si představit, namontovat tři hliníkové kufry na cruiser a na kafáče nasadit textilní tankvak? Jsou zkrátka věci, přes které nejede vlak, a proto se spousta z výše jmenovaných prvků dělá také ve variantách, které stylově odpovídají motocyklům, kde je zrovna styl na prvním místě. Čopráci si také mohou vybrat batůžky a brašny, jen prostě vypadají jinak než ty na cendura. Hlavním materiálem je tady kůže, nebo alespoň to, co jako kůže vypadá, jako v případě brašen Highway Hawk Chicago za 5560 Kč, které jsou z tzv. TEK kůže, tedy textilie opticky vypadající jako kůže, ale s vyšší odolnosti. Všechny takovéto brašny mají vnitřní výztuhy, jinak by v případě prvního velkého deště a nasáknutí došlo k jejich zhroucení, to by se z nich potom stal doslova hadr. Dělají se i vyloženě velké brašny, které jsou spíš už kufry, jako jsou Highway Hawk Flame za 16 799 Kč, k nimž už potřebujete podpěry. Tyhle brašny mají vlastní zámky na velké, shora zavírané víko, a vzhledem k rozměrům 66x37x19 cm do nich není problém dát třeba i spacák.

Pro stylaře na kafáčích, scramblerech a jim podobných strojích potom v poslední době vzniká také spousta speciálních produktů, Held dělá moc hezkou řadu Urban, což jsou hnědé kožené batohy a tašky ve vintage stylu s luxusním zpracováním. Cena tomu odpovídá, za kapsičku na nohu dáte bezmála pět tisíc, za velkou 25litrovou brašnu na zadní sedlo dvojnásobek a brašna přes rameno/na bok stroje za necelých osm a půl tisíce doplňuje program, ale za své peníze dostáváte opravdu moc hezké věci. Navíc si za nějakých dvanáct stovek koupíte montážní základnu (opět koženou), na kterou dokážete ty brašny rychle a jednoduše nacvaknout. Zkrátka možností, jak na motorce převézt cokoli od mobilu po půlku bytu, je spousta. Vše má svá pro i proti a my doufáme, že jsme vám v tom tímto přehledem udělali jasno.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 180 Kč od 6 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist