Bunda Segura Jayzer: Jako ze Star Wars

Tenhle kousek od známé francouzské značky Segura, která patří do koncernu 2 Ride Holding Group se značkami Shark, Bering a Bagster, jsem testoval celou loňskou sezónu a jezdil jsem v něm suverénně nejčastěji. Cruisery, skútry, naháče, tam všude se hodí, snad akorát na vyloženě sportovní motorky typu Super Duke to nebude. Pro usedlejší klasiku mluví hnědá barva, ale na druhou stranu ten pruh skládané textilie dodává bundě takový trochu rebelantský nádech, vztyčený prostředníček na konvence, který říká, že její majitel to s pravidly nemyslí vždycky úplně vážně. Segura mívala dříve více divizí, momentálně z ní zbyla jediná, a to Metro, a ta má pro letošek čtyři podkategorie: Ikonic, Revival, Street a Replika. Jayzer patří do kolekce Revival, k níž Francouzi píší, že je určena pro mladší uživatele než Ikonic, kteří chtějí pěkný vintage vzhled, ale musí být s moderním nádechem a soudobými technologiemi. Ideálně prý pro věk 25-40 let. Jsem už trochu mimo rozmezí, ale duchem pořád spíše na jeho spodní hranici, takže se v Jayzeru cítím velmi dobře.

Segura není úplně klasickým výrobcem motocyklového oblečení. Jejím „životním“ číslem je 70, to vidíte na drucích, vnější kapse i na podšívce, a souvisí to s dobou jejího vzniku. Segura byla totiž založena v 70. letech, konkrétně v roce 1967, a na sedmdesátá léta je její sortiment orientován. Tedy svým designem, nikoli kvalitou a používanými materiály. Tam je naopak na velmi vysoké úrovni, však se také nejedná o pákistánskou konfekci za tři tisíce. Tedy, na štítku najdete napsáno Made in Vietnam, což teď může znít úsměvně, ovšem oni i velcí giganti motocyklového oblečení šijí na Východě a nepoznáte to. To samé platí pro Seguru, resp. tuhle mnou testovanou bundu Jayzer. Vezmete ji do ruky a doslova se opájíte tím, jak pěkně je udělaná. Nechci říct, že nenajdete ani trošku čouhající nitku, pár jich tam je, ale opravdu velice kratičkých a podezřívám výrobce, že je tam dal schválně, aby to mělo trochu tu sedmdesátkovou patinu. Jinak jeden šev jako druhý, krásně chodící zipy, a ty rovnoměrné sklady na tolikrát omílaném pruhu skládané textilie…

Bunda Jayzer je, tedy alespoň navenek, složena ze dvou materiálů. Tím prvním a důležitějším je hnědá buvolí kůže. Její tloušťku výrobce neudává, ale věřím, že bude dostatečná, to cítíte na první dotyk. Ale také cítíte, jak krásně jemná tahle kůže je. Některé (zejména ty levnější) bundy jsou tak tuhé, že je ráno postavíte do kouta a ony tam drží celou vaši pracovní dobu v nezměněné pozici. Jayzer ne, ten se zhroutí jak hysterická milenka poté, co jí řeknete, že se opravdu nehodláte rozvést jenom kvůli jejím modrým očím a neoddiskutovatelné fyzické šikovnosti. To je samozřejmě potom velké plus při nošení, s bundou se neperete, nedře vás. Zároveň ale nejde říct, že byste o ní vůbec nevěděli, slovíčkem „lehká“ ji určitě nepočastujete. Ale to jsme zase u toho, že tloušťky materiálů budou dostatečné… Já jsem měl jen trochu strach z té barvy, protože bunda má takovou lehkou patinu, působila už nová jako trochu ošoupaná (ne odřená), tak jsem se bál, aby se časem neošoupala ještě víc. Ale ne, zůstává ošoupaná pořád stejně. A z čeho jsem měl velký vítr, to byla voda, resp. její reakce na kůži. Cáknete na ni a vidíte, jak se vpíjí. No tě péro, tam budou fleky po prvním dešti! A jak ji budu mýt? Opět se ukázalo, že nejblbější smrt je z vyděšení, neboť nic jako fleky se po uschnutí nekoná. Mrtvým muškám poskytuji individuální péči (zaslouží si mou úctu, když zemřely na oltáři boha rychlosti mým prostřednictvím) a musím uznat, že jdou dolů až nezvykle snadno.

Stejnou obavu jsem měl i z toho, jak budu dostávat insekt z druhého materiálu vnější části, a tou je ten charakteristický pruh skládané textilie známé pod názvem Serica. Nebudu si hrát na oděvního odborníka, má to něco společného s bourcem morušovým a hedvábím a na mě to působí jako taková jemná džínovina. (Teď asi profesionálové z textilní výroby omdleli zděšením, ale nemůžu si pomoct, fakt mi to tak přijde.) Tady se musím na mouchy a spol. zaškaredit, protože se právě téhle oblasti celou sezónu úzkostlivě vyhýbaly a jestli jsem čistil dvě mrtvolky, je to hodně. Nicméně šlo to taky dobře. Ze Sericy je toho na bundě víc, vlastně celé vnitřní lemování, léga pod hlavním zipem a obě vnitřní kapsy – tedy vlastně čtyři, jak ty na klasické polyesterové podšívce, tak ty na zateplené vložce. Pokud vám to něco řekne, výrobce říká, že ta je 90g. Moje hodnocení – lehká zateplená vložka, žádný medvěd na Antarktidu. Ale je pěkně po celé ploše, i v rukávech, není to jen vestička.

Čímž se můžeme rovnou podívat na odolnost proti nepřízni počasí. Jayzer je bunda dle mého názoru od jara do podzimu s tím, že do vyloženě teplých letních dní je vhodné vzít něco vzdušnějšího (já používám od stejné značky mikinu Kurt), protože tady nejsou žádné větrací otvory. Na druhou stranu v ní vydržíte i za chladnějších podmínek a nevadí ani případné přepršky jako u kterékoli jiné kožené bundy. Z toho pásu skládané Sericy na rukávech nemusíte mít strach, je to samozřejmě materiál přidaný navrch, pod nímž je kůže. Takže když náhodou něco proteče dovnitř, je to skrz šev, nikoli skrz textil. Ono to má samozřejmě i bezpečnostní přesah, na vnější strany rukávů nemůžete dát takovouhle textilii, to byste v případě pádu byly v tu ránu bez bundy.

U bezpečnosti rovnou zůstaneme, Jayzer má samozřejmě potřebnou certifikaci a uvnitř najdete „gumové“ chrániče Safe Tech na ramenech a loktech. Sice „jen“ Level 1, ale T+ i T-, čili s konstantním chováním za všech teplot, což je podle mě důležitější. Co mě trochu mrzí, že ani při téhle ceně nedává Segura žádnou ochranu páteře, je tu jen připravená kapsa. Takže buď dokoupit, nebo mít velký páteřák na těle, což je z hlediska bezpečnosti vždy ta lepší varianta. Za co se Seguře musím veřejně omluvit, byla má prvotní kritika za to, že konce rukávů nejsou nijak zajištěné. Jsou tady jen zipy YKK (podložené jakousi polyamidovou černou légou, moc nerozumím tomu, proč tu není taky Serica), u nichž jsem neviděl žádný zajišťovací čudlík, jaký znám z běžného oblečení. Vždyť když havaruji, tak se musejí zákonitě rozepnout! Je vidět, že jsem ještě mladý a o světě toho mnoho nevím. Tyhle zipy, jak jsem až teď při psaní tohoto textu seznal, mají totiž v jezdcích schovaný takový fikaný zamykací systém, který umožňuje zip posunem jezdce zapnout, ovšem na rozepnutí je třeba zatáhnout za táhlo, aby se uvnitř nadzdvihl zámeček. Na co člověk při psaní testu bundy nepřijde…

Tahle charakteristika se netýká jen zipů na rukávech a hlavního zipu, ale i všech ostatních. Je jich tady docela dost, protože Jayzer doslova přetéká kapsami. O dvou vnitřních (ty jsou na sucháč) už byla řeč, zvenčí máte dvě klasické a přiměřeně hluboké na ruce a potom hned čtyři na prsou – dvě větší našité na bundě (jedna na druky, do té si nejčastěji schovávám veškeré příslušenství ke kameře, když natáčíme onboard) a dvě dovnitř bundy. A vlastně ještě je jedna malá vnitřní kapsa na levé straně u hlavního zipu, ta je taky na zip, ale obyčejný – tady nepotřebujete nic blokovat. Z dalších možností zapínátek a upravovátek (joj to budou komentáře od čtenářů alergických už na „šásko“ :-D) je tady ještě druk nahoře, aby vám netáhlo za krk, přičemž límec jako takový má obrubu z neoprénu, takže vás vůbec nedře, druky na stáhnutí konců rukávů a dole na bocích je možné si bundu trochu přitáhnout klasickým páskovým způsobem.

Jayzer se vyrábí v šesti čistě pánských velikostech od S po XXXL, český dovozce Inter Cars jej nabízí od M (nikdo hubenější než já neexistuje a já mám M). Důležité je říct, že Jayzer je ušitý jako Body Fit, což znamená ve zúženém střihu pro atletické postavy s užším pasem a širším hrudníkem. Pokud jste postavy spíše podsadité a pivo už za ta léta udělalo vaší postavě svou medvědí službu, nebudete na Jayzer ta pravá zákaznická skupina. Na druhou stranu, pokud vám příroda nadělila hlavně ten užší pas a na hrudník zůstala skoupá, můžete v téhle bundě jenom získat. Visačka na podšívce hlásá, že velikost M, kterou mám, je určena pro postavy s výškou 170-176 cm (jsem zhruba v půlce, takže ideál) a hrudníkem s obvodem 104-108 cm, což je hodnota, které se i s nasazeným páteřovým chráničem mohu jen zasmát. A přesto se v Jayzeru cítím dobře. Snad jen délka bundy by na mou postavu mohla být trochu kratší, mám delší nohy a kratší tělo, a když se na nějaké sportovní motorce ohnu, hrne se mi předek.

Na závěr cena. Jak již bylo řečeno, Segura není značka, která by se podbízela a chtěla soupeřit s produkty za tři tisíce. Jayzer stojí 11 690 Kč, což není žádná láce. Ale také to není nic smrtelného, co by tuhle bundu, potažmo Seguru jako takovou odsuzovalo do role nedostupného luxusu pro pár vyvolených. Přes desítku dáte za pěkné kožené bundy u každé „lepší“ značky. Pokud máte rádi 70. léta, kvalitní design i zpracování a můžete si dovolit tyhle peníze za bundu dát, budete z Jayzeru mít radost. Jo a teda ještě jedno omezení ‑ ten případný pivní pupík.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Barbora Ramešová - (Odebírat články autora)