Z druhé ruky: Buell Ulysses XB12X

Poptávka po silničních cesťácích, které můžou i do terénu, začínala narůstat, a tak vedle BMW a jejich GS, Ducati Multistrada, ale i V-Stromu od Suzuki se přihlásil o slovo i Buell. Ulysses znamená řecky Odyssesus; tedy borec, o kterém byl napsán první cestopis. Takže jméno by i celkem pasovalo. Výrobce Buell byl ale do té doby známý hlavně díky krátkým naháčům na jízdy okolo komína. Proto byla ostražitost při odhalení tohoto cesťáku zcela na místě.

Jako základ byl použit celkem jednoduchý, vzduchem chlazený motor o objemu 1203 cm³ s výkonem 100 koní a krouťákem 110 Nm. Při suché hmotnosti 193 kg jde o podobný poměr hmotnosti/výkonu, jako nabízela například zmiňovaná dvojice BMW R 1200 GS či Ducati Multistrada. Vedle motoru byla použita i nová odlehčená zadní vidlice z modelu XB, která zároveň slouží jako zásobník oleje. Všechny modely Buell XB se od roku 2006 také mohly pochlubit inovovanou rychlejší a přesnější převodovkou a zesíleným řemenem, který u Buellů tradičně nahrazuje řetěz. Další technickou lahůdkou Buellů je uložení paliva v dutém hliníkovém rámu. Zde ovšem na cestování stále na pouhých 17 litrů.

Amík

Pořízení Bullíka s typovým označením XB12X Ulysses jsem neodolal v roce 2011, a to pro vylepšení komfortu na cestách a blbnutí po okolí nejen pro sebe, ale i spolujezdce. Do té doby jsem zažíval radosti z jízd pouze z XB12S Lightninga, kdy jsem pohodlí spolujezdce ani zavazadla nijak moc neřešil, stejně jako stav našich silnic. XB12S je pro mě i v současnosti designově nejpovedenější model a také nejprodávanější z modelové řady XB. To jsem ještě netušil, jak se po cestě domů po nákupu změní můj názor na tento model. Neprávem jsem mu přisuzoval vlastnosti jako "neohrabaný, škaredý" apod.. S předchozími modely XB12S jsem jezdil už 6 let a myslel jsem si, že mě nemůže "škaredý" Buell ničím překvapit. Jak jsem se mýlil. Ještě teď se musím za svůj názor Erikovi na dálku omluvit. Přesně tak hloupě, jak člověk soudí druhého jen podle vzhledu, učinil jsem to samé u modelu Ulysses. Po nasednutí do sedla jsem zjistil, že je motocykl podstatně vyšší a stojím pouze na špičkách. Měřím evropských 183 cm, váhu sdělovat raději nebudu, ale i přes zasednutí plnou váhou jsem šel dolů jen minimálně. Po zasednutí i spolujezdcem jsem získal opět malinko více jistoty, protože jsem stál už půlkou chodidel na zemi. Modely XB12X měly na výběr z několika sedadel, od hodně sníženého kusu až po nejvyšší (velmi pohodlné křeslo). Já měl štěstí na to nejmohutnější sedadlo, na které jsem následně po cestách nedal dopustit.

Po stránce designu jde na první pohled jasně o Buella, jen je tentokrát napasovaný na vysoký podvozek s výškou sedla 840 mm. Navíc má i obrácenou přední vidlicí, která je mimochodem plně nastavitelná. Na kolech jsme v prvovýrobě našli pneumatiky s hrubším vzorkem Dunlop D616 vyvinuté speciálně právě pro motocykl Ulysses. Stále se sice jedná o převážně silniční model, který vzbuzuje chuť jít se vyřádit po městě a zatáčkových silničkách, ale najednou láká i na delší cesty. S tím souvisí nabídka kufrů a speciální systém zadního madla Triple Tail, který lze sklopit do tří poloh. Může sloužit jako nosič zavazadel na sedle, madlo pro spolujezdce nebo zadní nosič.

Ulysses byl stvořen, aby splnil vše, co se od něj očekává. Konec konců je to i první Buell, kde se počítá s prachem, ale i blátem z klidně dalekých cest. Vzhled je už dopředu smířen s tím, že bude ošlehaný od hmyzu, ale i nějaké té větve a občas i upadne. Pozrazuje to i mohutnými bandážemi na nejexponovanějším místě rámu, kryty páček a rukojetí, ochranou přední vidlice a slušivou mřížkou světel. Ohebné blikače jsou dnes samozřejmostí a výfuk smotaný pod motorem při pádu jen tak nepoškodíte.

Amík

Nastartování motocyklu nebylo nic zvláštního, co by mě do té doby mohlo nějak překvapit. Za ty roky ježdění na Lightningu jsem si už na nádherný zvuk s laďákem zvykl, stejně jako na horký vzduch od větráku za zadním válcem. Vzpomínám si však velmi živě ještě dnes, jak jsem při první koupi Bullíka Lightninga zůstal s otevřenou pusou dokořán, když jsem uslyšel z "minibiku" takový hřmot. Navíc se pohupoval na bočním stojánku ve stálém rytmu dopředu a dozadu, po přidání plynu se dokonce roztančil na stojánku, že jsem očekával pád na bok. Nic takové se nestalo. Tehdy jsem si odnesl virus zvaný Buell a nemoc přetrvává stále. Po najetí pár kilometrů se zakoupeným ikskem jsem se přistihl, že se raduji z toho, že ho mám. A to dost nahlas. Normální Vánoce v létě. Jízdní vlastnosti oproti Lightningovi podstatně lepší. Nerovnosti, díry až skoro bazény v silnici i zpomalovací prahy pobral hned Ulysses jako samozřejmost. To samé časem i při plné náloži (3 kufry) se spolujezdcem. Výkon motoru plně dostačující a spotřeba vždy max do 6 litrů při opravdu svižné jízdě a plné náloži. Při ježdění "kadla kadla okolo komína" je spotřeba možná i kolem 5 litrů.

Motor je zde velké téma. Starý známý, původem Sportster, vzduchem chlazený čtyřdobý vidlicový dvouválec 1203 cm³ s úhlem válců 45 stupňů. Příčně uložená kliková hřídel, čtyři dole uložené, ozubenými koly poháněné vačkové hřídele a dva ventily na válec. Hydraulická zdvihátka, rozvodové tyčky, vahadla a mazání se suchou klikovou skříní. Vstřikování má průměr 49 mm, alternátor výkon hodně pěkných 520 W, baterie 12V/12AH a mechanicky ovládaná vícekotoučová spojka v olejové lázni spolupracuje s pětistupňovou převodovkou a ozubeným řemenem. Vrtání x zdvih - 88,9 x 96,8 mm a jmenovitý výkon - 74,6kW (100 koníků) při 6600 otáčkách. Na cestování to nejsou vůbec špatné parametry a o spolehlivosti nemusíme příliš spekulovat. Jde spíš o to, jestli jako cesťák Ulysses vůbec obstojí a dostane od svého majitele prostor ukázat, že na to má.

Amík

Při cestování jsem hodně ocenil odnímatelné kufry, do kterých se vše potřebné s přehledem vešlo. U Lightninga jsem to dříve řešil nákupem slušivých textilních báglů od Buellu, kam se vešly akorát trencle, ponožky a jedna z rukavic na motorku. Na osvěžení k vodě se s tím dalo vyjet, ale na delší cestování bych rozesmál všechny potkané motorkáře po cestě. Pro jistotu jsem do kufrů vždy na delší cestu přibalil něco z nářadí a náhradní řemen. Postupně jsem z přibaleného nářadí vždy něco ubral, neboť jsem získával jistotu, že je Bullík XB12X držák. Když už jsem nevozil téměř nic, tak mě jednoho výletního dne na Šumavě ukázal vztyčený prostředník v podobě totálně vylágrovaného ložiska v zadním kole. Bohužel v pátek po pracovní době, kdy se nedalo sehnat nikde ani ložisko, ani servis, natož ochotný místní člověk pomoci. Příznaky začínající nemoci ložiska jsem tehdy přehlédnul, takže nejtěžší nemoc Ulyssese za celou dobu užívání jsem během chvilky až doma, po potupné cestě zpět na vozíku, vyléčil. Toto byla jediná nemoc, kterou iksko dostalo. Navíc způsobená přetažením momentu při dotahování kola, kdy se deformoval mírně kryt ložiska a po zahřátí vylétalo ven mazivo a následně i půlka osazených deformovaných kuliček. Nic, za co by mohl stroj, ale kutil Tim. Další cestování i po prašných a nezpevněných polních cestách již dopadlo vždy na jedničku.

Tohle nezní špatně ale zájemce by měl vědět i několik základních věcí. Po nastartování se studený Buell musí nechat chvíli zahřát. Je dobré, aby stroj stál na rovině a vibracemi neodpochodoval o několik desítek centimetrů dál. Jakmile se válce prohřejí, vibrace skoro vymizí, motor je uložen pružně. Neznamená to však, že jste o tuto slast připraveni úplně. Motor je za jízdy cítit, ale jen tak, jak se sluší a patří. Škoda, že není moc slyšet, ale to není problém vyřešit laďeným výfukem Jardine. Posez je celkem typický, ale třeba stupačky jsou víc vzadu než u klasického endura. Nicméně jsou i relativně nízko, takže ani dlouhé nohy se neodkrví. K tomu vyšší řidítka, zkrátka posez přirozený.

Amík

Na cestách se mi osvědčilo obutí Pirelli Diablo Strada, plně vyhovovalo a dovolovalo mi až neskutečné náklony v zatáčkách. Od té doby jsem si na tuto značku pneumatik zvykl. Tím netvrdím, že jsou ostatní obutí horší. Předtím jsem jezdil na Dunlopech i Metzelerech a nikde jsem se nevyválel. Pocitově se mi zdály Pirellky lepší a navíc "zvyk je železná košile", jak se říká. Mám-li hodnotit komfort na XB12X oproti XB12S, tak je to nesrovnatelný kočár, kde člověk i usíná pohodlím. Samozřejmě, kdybych ho měl hodnotit například s BMW R 1200 GS, tak bych musel majitele rozesmát, protože oni za řídítky spí po celou dobu jízdy a probudí se až na místě navedeni autopilotem podle GPS souřadnic. Komfort je na X plně dostačující, až překvapivě příjemný.

Nečekaně silné lupnutí jedničky prozradí, že převodovka je z pořádné oceli a Buell se rozjede bublajícím stylem ne nepodobným velkému americkému autu. Spojka jde překvapivě lehce, i když je ovládána mechanicky. Na malé otáčky motor reaguje s mírnou prodlevou, ale krouťák je znát. Do 4000 otáček se motor trochu nudí, jako by čekal, až prásknete plynem, nebo je spíš naštvaný na různé emisní a hlukové normy. Pak se najednou změn, jako když pustíte uzdu, a s těžko popsatelným krásným zvukem se vyloženě hebce roztočí do 7000, kdy ho přes prsty klepne omezovač, zkrátka každá oblast otáček má svoje kouzlo a využití. Faktem je, že při prudké akceleraci vám mohou lomcovat řidítka, není to ale tím, že přední kolo ztrácí kontakt s vozovkou, na vině jste vy, resp. ledabylý posaz, zkrátka silný kůň chce pevnou ruku. Při intenzivním brždění se přední vidlice kroutí a vychyluje stroj ze stopy. Když budete velice tvrdě brzdit až na hranici stoppie, pneumatika dokonce zanechá stopu olíznutím malého spojleru pod motorem.

O.N.E.

Já koupil Buella s 8000 km od prvního majitele, přední pneu bylo ještě původní a zadní byla uplně nová. Hned, jak jsem ho přivezl, udělal jsem oleje a filtry. Olej používám Motor Factory SAE 20W50, určen speciálně pro motory Harley Davidson, 4 litry stojí někde v rozmezí 800-1000 Kč. Liju ho jak do motoru, tak do převodovky. O tomhle tématu se toho dost píše a každý říká něco jiného. Mně to funguje. Poradil mi to člověk, co dělá od komárů jen H-D a pak i Buelly. Poruchy? Motorku jsem koupil v únoru, dlouho stála, cca 3 roky, a jakmile jsem na jaře vyjel, tak mi začala téct přední vidle, pak někde asi tak na 14 000 km se vysypalo ložisko (je tam obyč 60XX) v zadním kole a posléze mi shořel větrák na dochlazování. Někde v 180 kmh při míjení protijedoucího nákladního auta mi ulítl ten větrný štít. Buella jezdím na drapákách, takže jízdní vlastnosti se malinko zhoršily, je to takové nervozní, ale jinak na silničním pneu to je super. Spotřeba je super, jo mně to vyhovuje jako celek. Předtím jsem měl BMW R 1150 GS a to bylo taky dobrý, ale asi zbytečně moc dobrý... Jediné mínus podle mě je absence hlavního stojanu a že se to nedá zvednout na klasických zvedákách, co jsem měl. Musel jsem si vyrobit speciál pro Buella.

Přední brzda je navzdory velkému poloměru a šestipístkovému třmenu dobře čitelná a nezákeřná. Brzdí nekompromisně, i když malinko jinak než jiné konstrukce. Vyžaduje i pevnější stisk. Jedinou nevýhodou je, že se přední kolo hůř umývá a leští. Zato zadní brzda je co do ovládání dost zoufalá. Na pedál musíte zatlačit velkou silou, teprve pak si dá říct a probudí se. O nějakém dávkování nemůže být řeč, na silnici vám moc nepomůže. Vadí to zejména v dešti ve městě. Když ji ale nenecháte zahálet, po pár tisícovkách kilometrů si destičky sednou a trochu se probere. Odměnou budiž špinavé zadní kolo, za což může krapet i vyústění výfuku.

Amík

Po celou dobu, až na jednu výjimku hned na úvod po koupi, si servisuji Bullíky sám a pro človíčky, odchované domácím servisem na Jawkách a Čízách, je to hodně podobné. Nejdůležitější ze všeho je pravidelná výměna motorového a převodového oleje (2,5 + 1 litr) s olejovým filtrem HF177, kterou dělám vždy 1x ročně bez ohledu na počet najetých kilometrů, občas mrknu na správné napnutí primár řetězu, občas preventivně ložiska v kladce a kolech, vyprání K&N filtru + nástřik, občas nová kabeláž svíček, svíčky samotné, brzdové destičky atd. Prostě standard. Musím zmínit horší přístup ke svíčkám, zejména zadní, kdy je potřeba kloubový klíč, jinak dostane závit svíčky pěkně zabrat při demontáži přes rám - vlastní zkušenost s nákupem moto od kutila Tima a strženým závitem svíčky. Nářadí se dá v pohodě v ČR pořídit slušné, osobně používám Made in Germany a za 14 let stálého používání není nic poškozeno ani na motocyklu, ani v nářadí.

Co se týká náhradních dílů, je to dnes kapitola sama o sobě. Dílů je v ČR v nabídkách hodně málo, protože jsem je všechny vykoupil. Byly pouze dva :D. V ČR je to v současnosti se sehnáním potřebných originál dílů horší, dříve byl větší dostatek. Spoustu věcí se dá stále pořídit na zahraničních aukcích, např. eBay, některé jsou k dostání v Holandsku, ale cena se díky exkluzivitě stroje a vyprodaným zásobám v USA + navýšení cla podstatně zvedla. V ČR je navíc cena dílů zatížena vysokohorskou českou přirážkou, která dělá mnohdy i trojnásobek běžné ceny použitých dílů v zahraničí. Bohužel, někdy člověk nemá jinou možnost, pokud chce opět co nejdříve jezdit, například po drobné nehodě. S nákupem nějakého dílu se musí v budoucnu také počítat. Je to jen stroj a nějaký díl se časem vždy unaví. Zakoupení brzdových destiček, olejů, filtrů, trubek do vidlic apod. není v ČR v současnosti žádný problém, stejně tak i některých doplňků a dílů z karbonu.

S Odyseem zažijete skvělou zábavu od asfaltových náklonů přes odlétávání kamínků po šotolinových cestách, skoky třeba na železničním přejezdu po balancování mezi auty v hustém provozu. Má duši a pomaleji stárne. Není to stroj pro každého, ale za ty peníze dostanete americkou legendu v dobrém slova smyslu. Buell je jiný.

Amík

Mám-li závěrem jedním slovem ohodnotit XB12X, tak je to "dříč". Za málo peněz (provozní náklady včetně spotřeby, servis) dává hodně muziky, a to i doslova, včetně krásného zvuku. Pokud se o něj staráš, tak slouží jako opravdový sluha, na kterého je spolehnutí. Navíc, jako bonus, stále budí pozornost všude, kam se s ním rozhodneš vydat. Kdybych měl více místa a nepřišel dlouho očekávaný potomek, stále by zaujímal u mě čestné místo, přestože je "trošku škaredší" než Lightning. Je to návykový stroj a hračka pro dospělé.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE