rrss> Začnu od druhého odstavce. Přesně tohle dělení na podnikatel = "ten co dělá na sebe, riskuje, neplatí šéfa, když dře má více" vs zaměstnanec = "ten co se fláká, má kuř pauzy, zašívá" je zjednodušující generalizace typu komunismus x antikomunismus, rozkrádání x vlastnění, špatný x dobrý atd. o kterém píše Bělohradský. Přemýšlíš v těchto kategoriích. Přesně tak jako může být parchant zaměstnanec, může být parchant i podnikatel. Není určeno kdo je lepší, kdo horší. Je to naprosto individuální záležitost.

První odstavec. Ty chceš srovnávat společenské třídy s nějakým příkladem pomoci člověku v nouzi? To už je ale úplně mimo a, když navážu na tvoji poslední větu, nedělá mi problém najít protiargument.
A)Každý kolemjdoucí by měl zastavit a zavolat doktora. Neměl by, ale musí, je to jeho zákonná povinost.
B)Každý doktor by měl pomoct. Ne "měl" ale opět musí, je tomu zavázán přísahou.
C) Každý bez rozdílu má nárok na základní lidskou účast a slušnost. S tímhle souhlasím, ale nevidím zde spojitost se společenskými třídami. A věř mi, nebo ne, ještě před takovými 100 lety měl chudám rozhodně menší šanci být uzdraven, než někdo kdo měl za sebou finanční kapitál. Dnes je to po této stránce obdobné. Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme rovnější.
D) Dělení podle majetku je naprosto rozdílné, než dělení podle barvy kůže. Když tedy nerozděluješ lidi podle majetku a také podle kůže, tím pádem smýváš rozdílnosti v jednotlivých etnických skupinách, které jsou podmíněny gografickými, kulturními a jinými podmínkami. Rozdílnost je zde přínosná, ne negativní. Další příklad, použiji tvoji logiku. Když nerozděluješ lidi na soc.skupiny, tak by asi stejní lidé byli např. otroci vs otrokáři. Je jedno jaké mají vůči sobě postavení, v jakém systému žijí, jsou si asi rovni.
----------------------------

Nečiní mi problém citovat druhého, když vím, že za to stojí. Kdyby jsme šli naprosto do hloubky, tak nikdo nemá své vlastní myšlenky, ale vždy převzaté a upravené k obrazu svému (a jenž by měly být stále se vyvíjející). Nepokouším se do nikoho kopat (a proč kopat? Z psych.hlediska zajímavý termín, který u tebe ledasco odhaluje), jen možná odkrývám slabiny ve tvém slovníku, toť vše. Má je každý, i já. Bělohradský může popřít sám sebe (to je progresivní úděl filozofa), neznamená to však, že nestojí za to ho číst. Možná si to nevydržel, protože jednoduše problematizuje u mnoha lidí jejich pohledy na svět. Neřeší politický náhled kom vs anti-kom ale celospolečenský. Je to jen úryvek, přečti si celý článek "proč nejsem antikomunistou".
Nevím o jakém udávání píšeš?
Nerozlišuji lidi,nebo sociální skupiny, podle tvého hlediska, na tzv. negativní vs pozitivní. Beru to jako fakt, a dokonce někdy i přínosný, protože různost obohacuje (např. v tebou zmíněných rasách), ale na druhou stranu, např. nerovnoměrná různost v přístupu k: přírodním zdrojům, vzdělání, životní úrovně, to považuji za negativní faktor.

"Podle mě lidi není nutno rozlišovat, každý má možnost ukázat, co v něm je." Zde jsi jen vyslovil onu kouzelnou falešnou představu, že všichni lidé mají v naší společnosti stejnou startovní čáru. Není tomu tak. Pokud však člověk postižený bojuje se svým údělem, je to jenom dobré a chvályhodné! Věř mi, ale ve fabrikách, na úřadech, i na UP ve většině případu nejsou jenom lidé co si řeknou "ono to nejde".

Ulv. píše: Z psych.hlediska zajímavý termín

Mlžení.
A řeči, že všichni mají/nemají stejnou start. čáru (podle tebe ne) - podle mě mají - když je někdo slepý, ještě může být skvělým houslistou, simultánním tlumočníkem atd., když je bez rukou, ještě může malovat nohama.