kdyby to byla pravda tak je to super ale na to radši nespoléhat...

No já sem myslel že tak to funguje odjakživa prostě neni tam značka tam tak můžu. Když sem jen po polňačce a vedle mě jeli policajti tak nic neříkali.

Čoveče, tím si nesjem jistej,...myslím, že ani na lesní cestě v lese nemáš na motorce co dělat.Ale nevím,...počkáme, až sem dorazí někdo, kdo tomu rozumí a ví jak to přesně je.

to pochybuju,,tady Kluci Drapáci maj furt problémi,u z posraný cesty k lesu, když vidím,jak je tady furně někdo nahaní.jemi to k smíchu a nejlepší sou ty ocelový lanka mezi stropama napříč cestě a navíc tady je to KRNAP .takže to hlídaj o stošest ale příde mi to přehnaný....

nedavno se mne pokousel zastavit nejakej dobrodruh (asi lesnik) na lesni ceste v aute. Jel v protismeru. Nevenoval jsem mu napred pozornost, myslel jsem, ze se jen mineme, ale ten zmrd mi to na posledni chvili stocil ke kraji, hnapl jsem na brzdu, (ale vsichni vime, jak jawa brzdi)a malem navstivil jeho naraznik. Rikam si kurna vo co mu de, dedovi. Couvam, ze ho objedu teda zleva, on se mi tam zase nasral. Tak cekam, az vyleze z konzervy a v tom okamziku jsem se prosmykl v mezere, kterou tam nechal. Ve spiglu jsem jen videl, jak se shyba pro sutr, kterej po mne jebnul. Sice se trefil, ale jen do nohy. Uvazoval jsem, jestli mam zastavit a vyrikat si to rucne a nozne. Mel jsem chut na jedno mawashi geri na hlavu. Pak jsem si to rozmyslel. Deda by to neprezil. A proc to pisu?....

.... zadna znacka zakaz vjezdu

No jezdit někde v KRNAPU nebo na Šumavě....toho nejsem zastáncem.Ono by ti chtělo při tom řešení a nahánění klidnou hlavu z obou stran jak motorkářů tak lesníků či strážců...

Značky zákazy vjezdu jsou všude na vjezdech do lesa, ne?

italka69>Značky zákazy vjezdu jsou všude na vjezdech do lesa, ne?

...všude ne.

jo jo pravdu mají ti co tvrdí že je to povoleno odjakživa...
1) co není zakázano je povoleno... (i když to neradi někteří slyší)
2) vjezd ti může zakázat pouze dopravní značka. (například tolik diskutované závory u vjezdů do lesa zůtavají často otevřené a nahoře tudíž nelze předpokládat že tam nesmíš..)
3) a to je můj nejpádnější argument - silniční zákon je nadřazen lesnímu - neboli: pokud jedu po nějaké cestě jak mam rozlišit jestli ještě jedu po špatné silnici nebo už po lesní cestě...
to že vede cesta lesem přece není neobvyklé a pokud by přítomnost stromů po obou stranách cesty automaticky znamenal zákaz vězdu tak nesmíš ani po dálnici Brno - Praha, nebo silnici šebrov - Blansko nebo chceš-li nesmíš jet ani do kohoutovic zadem přes Farinovu zatáčku....

Značek je čím dál víc a tady v okolí jsou i závory, ale všechny otevřený

Matess727x>...všude ne.

Hmmm, tak já na ně mám štěstí

Značka je svinstvo... ta jasně vymezuje pravidla... Závory jsem taky potkal zatím vždycky dokořán..

italka69> Přijeď k nám a budeš hóóódně dlouho nějakou hledat ...

Listiná základních práv a svobod. Ustavní zákon č.2/1993 sb. Hlava 1, čl. 2 :
(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

neřešte, jezděte s rozumem, nedělejte bordel a možná, když do motorkářů přestanou rýt media, bude to s endurem vypadat lépe...

Štemby>No já sem myslel že tak to funguje odjakživa prostě neni tam značka tam tak můžu. Když sem jen po polňačce a vedle mě jeli policajti tak nic neříkali.

Jenom houkali,blikaly jim majáčky a svítila jim stopka

Lubos92>italka69> Přijeď k nám a budeš hóóódně dlouho nějakou hledat ...

To být mooooc daleko

storeman>Značek je čím dál víc a tady v okolí jsou i závory, ale všechny otevřený

...a kdyžtak se daj objet.

No nedávno jsem viděl v televizi nějákej pořad o čtyřkolkách a tam vyloženě říkaly, že ježdění na lesních cestách je zakázáno a je úplně fuk, jestli tam je nebo není značka. O polňačkách se nikdo nezmiňoval, takže když tě tam nechytěj nasraný jezeďáci je to třeba OK.

Jen obecně a trocha paragrafů!

V praxi občas bývá problém s právní kvalifikací lesních cest. Spor je o to, zda lesní cesty jsou či nejsou účelovými ko$munikacemi. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou totiž pozemky určenými k plnění funkcí lesa mimo jiné zpevněné lesní cesty. Neměly by tedy být považovány za účelové komunikace, čímž by se na ně mj. nevztahovalo obecné užívání účelových komunikací dle § 19 zákona, zastává názor část teoretiků. Tento názor ovšem odmítl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. února 2006. Soud v rozsudku judikuje, že zákon se podle předmětu úpravy, jak je vymezen v § 1, vztahuje na veškeré pozemní komunikace, které naplňují znaky uvedené v dalších ustanoveních zákona, a neobsahuje žádné ustanovení, které by z této úpravy některé komunikace vylučovalo. Lesní zákon pak vůbec neupravuje problematiku provozu na komunikacích, které se nacházejí na lesních pozemcích.

1) Jezdit po účelových komunikacích mimo les i v lese a lesní cestě, je možné bez omezení pokud tam není zákaz vjezdu t.j polní, luční a podobné.
2) Dle definice zákona je "les" soubor porostu a pozemků tvořících funkci lesa. Do těchto pozemků patří opravdu i nezpevněné lesní cesty a průseky užší než 4m.
3) Do těchto pozemků patří i zpevněné komunikace(všechny!!!) mimo zastavěných ploch a k nim vedoucím komunikacím (což je logické protože i běžná silnice je zpevněná komunikace a jinak by přes les nemohla žádná silnice vést)

1) Z toho plyne jedu-li po cestě zpevněné které spojuje nebo vede k zastavěné ploše jedu po ní i v lese legálně.
2) Jedu li po nezpevněné cestě nebo průseku širším než 4m mohu považovat za účelovou komunikaci,když není zřetelně označená dopravní značkou (je to většina cest protože to je rozchod kol lesních strojů a nákladních vozidel.
3) Jezdím-li mimo cesty nebo v ochranném pásmu vodních zdrojů jedu tam nelegálně.

Mimochodem pokud by to bylo jinak nikdo by si nedával práci s umisťováním značek zákazu vjedzu motorových vozidel na lesní cesty.

--------------------------------------------------------------------------------------------
1) Polní cesty bez zákazu = legální
2) Ostatní pozemky mimo les t.j. pole, louky, lomy, pískovny, pouště mají následující režim:
- Pokud tam nevjedete přes zákaz vjezdu netýká se vás silniční zákon.
- Každopádně ježděním po cizím pozemku užíváte cizí majetek a záleží na dohodě s vlastníkem a pokud dohoda není tak pak na tom jestli pojížděním spácháte škodu.
- Za samotnou jízdu vám nikdo nic neudělá. Není totiž rozdíl jestli jdete po louce pěšky nebo jedete na motorce. Pokud půjdete a pojedete jako člověk bude vše OK a i případná stížnost půjde k ledu.
- Jestli někdo používá motorku jak pluh k orání a přeorá někomu pozemek (louku, zaseté pole) pak dojde ke škodě kterou bude pokud bude dopaden platit.

----------------------------------------------------------------------------------------
1.Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné území obcí není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.
2.Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30)
3.Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavebnípozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)

Naposledy editováno 11.04.2010 18:31:07

Vyloženo právně!

Definice účelových komunikací

Co to vlastně je ona “účelová komunikace”? Definici podává zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”). Účelová komunikace je v prvé řadě jednou ze čtyř kategorií pozemních komunikací, které zákon v § 2 odst. 1 vymezuje (2). Pohledem právní teorie jde o svým způsobem zvláštní druh pozemní komunikace; jestliže u dálnic, silnic a místních komunikací není sporu o jejich veřejnoprávní povaze, soubor práv a povinností k účelové komunikaci se téměř cele vztahuje k soukromoprávní oblasti, což někdy může být svým způsobem komplikovaný stav činící v praxi větší či menší obtíže, neboť účelové komunikaci vzhledem k její soukromoprávní povaze zákon neposkytuje takovou právní ochranu, jakou mají ostatní kategorie pozemních komunikací (3). Zákon je k účelové komunikaci poměrně stručný, jak již bylo uvedeno, právní vztahy k ní jsou až na výjimky obecně upraveny právem soukromým (především občanským zákoníkem: institut vlastnictví, institut věci a dispozice s ní apod.). Záměrem zákonodárce bylo tuto oblast záměrně ponechat v soukromoprávní oblasti, neboť účelová komunikace není tzv. veřejným statkem (kde vlastník je veřejnoprávní korporací), soukromoprávní vztahy ke komunikaci jsou ovšem výrazně omezeny institutem veřejného užívání účelové komunikace a s tím spojený veřejný zájem na nezasahování či neomezování tohoto veřejného práva. Jedinou celistvější pasáž zákona věnující se právnímu statusu účelové komunikace lze nalézt v § 7, kde se mj. podává definice účelové komunikace. Ta se zdá být zřejmá a bezproblémová. Účelová komunikace je pozemní komunikace (4), která:

slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí;

slouží ke spojení těchto nemovitostí (ad a) s ostatními pozemními komunikacemi;

slouží k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

ad a) Typickým příkladem je polní cesta, vedoucí kupříkladu od areálu zemědělské farmy k poli, které patří farmě a jež zaměstnanci farmy obhospodařují. Zde účelová komunikace slouží vlastníku nemovitostí k jejich spojení (pole x areál farmy), což je přirozeně potřebou vlastníka. Pokud je takováto účelová komunikace veřejně přístupná, což bývá pravidlem, potom ji – možná paradoxně – může užívat kdokoli, byť účel komunikace je a priori pro potřeby vlastníka.

ad b) Námi uváděná zemědělská farma je napojena účelovou komunikací kupříkladu na místní komunikaci v obci. Aby bylo možno nemovitost užívat, je pochopitelně nutné (u staveb dokonce vždy), aby byly napojeny na ostatní pozemní komunikace. Zákon zde počítá s tím, že onou “spojkou” je účelová komunikace, toto však nemusí být pravidlem, v konkrétních případech se nemusí jednat o účelovou komunikaci, ale o sjezd (nájezd) z nemovitosti na pozemní komunikaci, který není účelovou komunikací (§ 10 odst. 1 zákona). Účelovou komunikací může být na ostatní pozemní komunikace napojena také kupříkladu čerpací stanice, výrobní areál, lom apod.

ad c) Dopravní cesta sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků je dalším typickým druhem účelové komunikace. Vesměs půjde o polní a lesní cesty, které nemají charakter stavby, komunikace vznikly například vyježděním cesty na poli. I tyto účelové komunikace jsou veřejně přístupné, byť jejich funkcí je především možnost obhospodařovat zemědělské a lesní pozemky. Vlastníkem je majitel (majitelé) pole (lesa), v našich podmínkách jde téměř vždy o více vlastníků, dosti často jsou vlastníky i veřejné instituce (Pozemkový fond, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). V praxi občas bývá problém s právní kvalifikací lesních cest. Spor je o to, zda lesní cesty jsou či nejsou účelovými komunikacemi. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou totiž pozemky určenými k plnění funkcí lesa mimo jiné zpevněné lesní cesty. Neměly by tedy být považovány za účelové komunikace, čímž by se na ně mj. nevztahovalo obecné užívání účelových komunikací dle § 19 zákona, zastává názor část teoretiků. Tento názor ovšem odmítl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. února 2006. Soud v rozsudku judikuje, že zákon se podle předmětu úpravy, jak je vymezen v § 1, vztahuje na veškeré pozemní komunikace, které naplňují znaky uvedené v dalších ustanoveních zákona, a neobsahuje žádné ustanovení, které by z této úpravy některé komunikace vylučovalo. Lesní zákon pak vůbec neupravuje problematiku provozu na komunikacích, které se nacházejí na lesních pozemcích. Je tedy zřejmé, že oba tyto předpisy obstojí vedle sebe. To ostatně potvrzuje jak znění § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, který výslovně řadí mezi účelové komunikace komunikaci sloužící k obhospodařování lesních pozemků, tak i znění § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona, podle něhož mohou být mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa zařazeny i zpevněné lesní cesty. Pokud tedy zpevněná lesní cesta na pozemku určeném k plnění funkcí lesa vykazuje současně znaky účelové komunikace podle § 7 odst. 1 zákona, podléhá stejně jako ostatní účelové komunikace režimu tohoto zákona, včetně § 19 odst. 1 upravujícího tzv. obecné užívání pozemních komunikací, odůvodňuje Nejvyšší soud, proč lesní cesty považuje za účelové komunikace.

Obecně lze shrnout, že účelové komunikace jsou polní a lesní cesty, příjezdové komunikace k výrobním areálům, lomům, sportovištím, čerpacím stanicím, ale i například komunikace uvnitř výrobních areálů, lomů, tovární dvory, autobusová nádraží, komunikace ve vojenských újezdech apod. Účelová komunikace nemusí být zpevněná, nemusí jít ani o stavbu ve smyslu stavebního zákona (stavba realizovaná na základě určitého technologického postupu a povolená stavebním povolením či ohlášená stavebnímu úřadu). Na rozdíl od ostatních kategorií pozemních komunikacích se komunikace do účelových komunikací nezařazuje správním rozhodnutím silničního správního úřadu. Dokonce je i nerozhodné, jak je účelová komunikace, respektive pozemek, na němž se komunikace nachází, či pozemek, který je účelovou komunikací, evidován v katastru nemovitostí, zákon v tomto smyslu nestanoví jedinou podmínku. I kdyby předmětný pozemek nebyl druhově evidován jako ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace (jak se pozemky - účelové a místní komunikace v katastru většinou evidují) a přesto komunikace bude splňovat znaky uvedené v zákoně, půjde vždy bez dalšího o účelovou komunikaci.

Veřejně přístupné a neveřejně přístupné účelové komunikace

Účelové komunikace jsou veřejně přístupné, vyjma případu uvedenému v § 7 odst. 2 zákona (účelové komunikace v uzavřených areálech) a vyjma případu, kdy příslušný silniční správní úřad na návrh vlastníka a po projednání s Policií České republiky upraví nebo omezí veřejný přístup na účelovou komunikaci. V případě, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nelze ji svévolně uzavřít či omezit veřejný přístup na ni, a to ani za situace, kdy toto činí vlastník komunikace v rámci realizace výkonu svých vlastnických práv. Vlastnické právo k veřejně přístupným účelovým komunikacím je omezeno veřejným právem komunikaci užívat v rámci institutu obecného užívání, které je upraveno v § 19 zákona. Upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci je možno, jak bylo výše uvedeno, pouze po předchozím rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu. Toto je stěžejní skutečnost a je zapotřebí vždy takto argumentovat, pokud dojde k svévolnému uzavření účelové komunikace jejím vlastníkem. Jakkoli může být komunikace ve vlastnictví určité fyzické či právnické osoby, dispozice s komunikací je omezena veřejnoprávní institutem obecného užívání, která má v daném případě přednost před soukromoprávní dispozicí s věcí (s účelovou komunikací).

Neveřejně přístupné účelové komunikace se nacházejí v uzavřeném prostoru či objektu (výrobní závod, lom, zemědělská farma, sportoviště apod.) a slouží k potřebě vlastníka prostoru či objektu. Tato osoba rozhoduje o rozsahu a způsobu veřejného přístupu na účelovou komunikaci (vlastník sportoviště např. rozhodne, že otevře vstupní bránu a umožní vjezd do areálu pouze osobním vozidlům, a to jen od pondělí do soboty, od 8 do 19 hodin). Uzavřenost areálu musí být zřejmá (např. oplocení, zeď), v opačném případě nelze o neveřejné účelové komunikaci v uzavřeném areálu uvažovat. V pochybnostech, zda se z hlediska pozemní komunikace jedná o uzavřený areál nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Toto rozhodování může přicházet do úvahy například za situace, kdy areál bude celý oplocen, ovšem vstupní brána bude trvale otevřená. Vždy půjde o poměrně složitou správní úvahu, zahrnující celou škálu rozhodných skutečností ve vztahu k charakteru areálu, účelu jeho užívání, historii užívání apod. Půjde o návrhové správní řízení, silniční správní úřad rozhodnutím určí, že z hlediska pozemní komunikace jde či nejde o uzavřený prostor nebo objekt.

Užívání účelových komunikací

Veřejně přístupné účelové komunikace je možno obecně užívat. Zákon obecným užíváním rozumí možnost v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích (5) a za podmínek stanovených zákonem užívat účelovou komunikaci bezplatně obecným způsobem a k účelům, ke kterým je určena. Uživatel má za povinnost přizpůsobit se stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu účelové komunikace. Nikdo nesmí bez příslušného povolení omezit nebo zamezit obecnému užívání veřejně přístupné účelové komunikace. Vlastník veřejně přístupné účelové komunikace, chtějící veřejný přístup na ni upravit či omezit, má v podstatě jedinou možnost: požádat o uvedené opatření příslušný silniční správní úřad (obecní úřad obce, na jejímž území se účelová komunikace nachází). To ovšem nikoli bezdůvodně, zákon zná pouze jedinou možnost: situaci, kdy je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Tak tomu bude například za situace, kdy těžká nákladní doprava účelovou komunikaci poškozuje. Omezení nebo úprava veřejného přístupu na účelovou komunikaci je příslušným silničním správním úřadem provedena formou správního rozhodnutí. Správní řízení se zahajuje podáním již zmiňované žádosti vlastníka účelové komunikace o omezení či úpravě veřejného přístupu na ni (pokud bude vlastníků více, musí žádost podat všichni). V řízení se věc projedná s příslušným orgánem Policie a rozhodnutím se buď omezení či úprava povolí či nikoli. Omezení či úprava veřejného přístupu na účelovou komunikaci může být povolena kupříkladu formou dopravního značení, závorou a podobně, vždy bude záležet na tom, za jakým účelem se mají oprávněné zájmy vlastníka účelové komunikace ochraňovat. V případě, že bude rozhodnuto o omezení/úpravě formou dopravního značení, toto si stanoví (na základě citovaného rozhodnutí) přímo vlastník účelové komunikace po předchozím souhlasu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a předchozím stanovisku příslušného orgánu policie (6). Pokud tedy silniční správní úřad dospěje v řízení k závěru, že veřejný přístup na účelovou komunikaci omezí dopravním značením, je vhodné v řízení jako dotčený orgán vyzvat k souhlasu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a vyžádá si písemné stanovisko příslušného orgánu policie.

Správní delikty ve vztahu k účelovým komunikacím

Typickým správním deliktem ve vztahu k veřejně přístupným účelovým komunikacím je jejich nepovolené uzavření či umísťování pevných překážek na ně (kupříkladu umístění hromady písku, sutě, kamení, betonové nebo železné zábrany apod.). Mnohokrát v tomto příspěvku zaznělo, že bez existence příslušného správního rozhodnutí jde o nepovolenou činnost, která musí být silničním správním úřadem postižena a zároveň musejí být učiněna opatření k nápravě protiprávního stavu.

Pokud se protiprávního jednání dopustí fyzická osoba, je toto přestupkem dle § 23 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (neoprávněně uzavře veřejně přístupnou účelovou komunikaci) nebo přestupkem dle § 23 odst. 1 písm. o) téhož zákona (neoprávněně umístí pevnou překážku na veřejně přístupnou účelovou komunikaci). Za oba přestupky lze uložit pokutu až do výše 10 tis. Kč.

V případě neoprávněného umístění pevných překážek na veřejně přístupnou účelovou komunikaci a následného výkonu státního dozoru nad komunikací, může osoba výkon dozoru provádějící písemnou výzvou uložit ve stanovené lhůtě odstranění překážek. Pokud tato lhůta nebude ve stanovené lhůtě splněna, je toto přestupkem dle § 23 odst. 1 písm. p) zákona č. 200/1990 Sb. s možností uložit pokutu opětovně až do výše 10 tis. Kč.

Jestliže na veřejně přístupnou účelovou komunikaci neoprávněně umístí pevné překážky právnická osoba či tato ji neoprávněně uzavře, je toto správním deliktem dle § 42 odst. 1 písm. f), respektive odst. 3 písm c) zákona o pozemních komunikacích, kdy pokuta za správní delikt uložená může být v prvním případě až do výše 200 tis. Kč, ve druhém případě až do výše 500 tis. Kč.

Novelou zákona vyhlášenou pod číslem 80/2006 Sb. účinnou od 1. 1. 2007 se výčet správních deliktů (tj. i přestupků) sjednocuje pouze do zákona o pozemních komunikacích (7). Významným způsobem se zvyšuje pokuta, kterou lze za uvedené přestupky uložit fyzické osobě, a to až do výše 500 tis. Kč (neoprávněné uzavření veřejně přístupné účelové komunikace) či až do výše 300 tis. Kč (neoprávněně umístěné pevné překážky na veřejně přístupné účelové komunikaci). U právnických osob mohou být pokuty za správní delikty stejné skutkové podstaty uloženy taktéž až do stejné výše. Nárůst maximální zákonné hranice pokut je skutečně značný, na druhou stranu, pokuty by měly být pádným důvodem a motivací k tomu, aby k neoprávněnému uzavírání veřejně přístupných účelových komunikací či k umísťování pevných překážek na ně nedocházelo.

Přirozeně, že uložení pokuty za neoprávněně uzavřenou veřejně přístupnou účelovou komunikaci či za neoprávněné umístění pevných překážek na ni je sice svým způsobem efektivní a účinné řešení (především jím bude od 1. 1. 2007), ve výsledku ovšem nemusí nutně znamenat, že na základě uložené pokuty dotčená osoba dobrovolně pevné překážky či uzavírku odstraní. V těchto případech silniční správní úřad postupuje dle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, kdy správním rozhodnutím nařídí v určené lhůtě odstranit pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace. Po marném uplynutí lhůty je možno po předchozí exekuční výzvě nařídit exekuci formou provedením náhradního výkonu dle § 119 správního řádu.

italka69>To být mooooc daleko

Počkám ...

..a závěr,kde to je jasné"

Dobrý den,vy klucí ušatí na motocyklech,

z ustanovení § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vyplývá, že komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků je účelovou pozemní komunikací.

Polní a lesní cesty (sloužící k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků) jsou tedy účelovými komunikacemi.

Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie české republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci. Na lesní nebo polní cestu tedy vjet můžete, pokud na ni není omezen přístup.

S pozdravem
kpt. Mgr. Veronika Benediktová

Policejní prezidium ČR
Preventivně informační odbor
Strojnická 27
170 89 Praha 7

Naposledy editováno 11.04.2010 18:43:47

přečetl jsem toho hodně, ale pro jistotu jsem se ještě zeptal, měli jsme na školení krajského náčelníka dopravky a ten bez zaváhání kývnul, kde není zákaz, je dovoleno, ale ono to spíš kazí ti, kteří si odskočí něco poorat nebo převálcovat pár stromků, ale to jsem nechtěl takže - MŮŽEM

jezdim jen po cestách a v mém okolí vim o 1 zákazové značce (vede asi 100m k 3 chatkám a stejně tam nejezdim)

Jednou jsem se jel projet a čirou náhodou mi upadl přední blatník tak jsem zastavil a dal jsem si pouzu a přijel týpek v autě a ptal se mě kde jezdim tak mu říkám že po cestách. On že v pohodě ale ať nejezdím po polích a loukách a odjel. Takže v poho :P

Když je někde zamčená závora, tak lesáci jsou první, kteří ji objedou Lakatošem!

Pokud někdo jezdí po lesních cestách, tak v pořádku (samozřejmě za předpokladu že tam není značka, ale i kdyby tam byla..tak nejsem proti). Horší je, když někdo začne jezdit po polích, mladých porostech dřevin, volně v lese atd...to je na ránu.

Haesty>Jenom houkali,blikaly jim majáčky a svítila jim stopka

To je detail kterej sem zapoměl napsat .. ne bylo to u letiště Praha (Ruzině) jel sem se kouknout na letadla a tam okolo toho oplocenyho areálu (letiště) vede vyježděná cesta. Poliši jeli jen okolo mě (za plotem kde mají v blízkosti přistávací plochy silnici pro kontrolu okolí) a očumovali, jinak nic.

Ale v lesech je celkem blby to, že někde vjedeš bez značky a někde jinde vyjedeš a značka tam je. Když si tam počkaj policajti tak se ukecat nedaj. Co dělat když vjedu někde kde neni zákaz vjezdu, ale vyjiždim am kde je? Stalo se mi to už mockrát a pokaždé sem se držel jenom cest, nikde sem nepřejížděl

tak mne bylo u komise vysvětleno že polní cesta je účelová komunikace, tudíž tam kde není zákaz tam můžeš ale musí vozodlo splnovat vše co má jako kdyby si jel po městě