Nedávno jsem závodil s Harlejem. Bylo to na hodně technickém úseku, bez rovinek, samej vracák, pomalu v každým vinglu byla značka s padesátkou, místy i třicítkou.
Když jsem ho poprvý zahlíd v dálce před sebou, věděl jsem že nebude jednoduchý si ho podat. Věděl jsem, že se budu pokoušet o jednu z těch bestií o objemu válců srovnatelném s motorem středního ropného tankeru, ale říkal jsem si že na místě jako je tohle se spíš pozná umění řidiče, než jen výkon motoru. Proto jsem se opravdu soustředil, na brzdy jsem chodil o dvě vteřiny pozdějc než mi můj závodnický instinkt napovídal, a během tří zatáček jsem se dotáhl na jeho blatník, doslova jsem cítil mocné pulzy z jeho otevřených výfuků. No jo, dohnat ho je věc jedna, předjet ho bude mnohem těžší.
O dvě zatáčky později přišla má chvíle, pořádně jsem to okouřil a už jsem byl vedle něj. Zprvu se zdál být šokován, ale na výjezdu otočil fullgas a dal mě na motor. To mě dožralo, a já si uvědomil že jediná možnost jak ho pokořit je, dát ho na brzdy. Proto jsem bral za páčku až v poslední možné setině sekundy, gumy hvízdaly a já úplně cítil průvan od skal a stromů, jenž jsem o milimetry míjel, ale POVEDLO SE!! Konečně jsem byl ve vedení!! Alespoň po nějakých dvě stě metrů, než se silnice narovnala a on mě opět předjel a zmizel v dálce, holt na ten obrovský výkon jeho motoru nemám. Ale cítil jsem, že jsem zvítězil. Do konce života si budu pamatovat tento okamžik, kdy jsem si sáhl na dno svých jezdeckých schopností a dokázal jsem, že odvaha a jezdecké umění vydá za víc, než jen velký motor a tlustá peněženka. Samozřejmě, velká část zásluh patří i firmě olpran, dělají opravdu perfektní horská kola!

FiZzeR>Nedávno jsem závodil s Harlejem. Bylo to na hodně technickém úseku, bez rovinek, samej vracák, pomalu v každým vinglu byla značka s padesátkou, místy i třicítkou.
Když jsem ho poprvý zahlíd v dálce před sebou, věděl jsem že nebude jednoduchý si ho podat. Věděl jsem, že se budu pokoušet o jednu z těch bestií o objemu válců srovnatelném s motorem středního ropného tankeru, ale říkal jsem si že na místě jako je tohle se spíš pozná umění řidiče, než jen výkon motoru. Proto jsem se opravdu soustředil, na brzdy jsem chodil o dvě vteřiny pozdějc než mi můj závodnický instinkt napovídal, a během tří zatáček jsem se dotáhl na jeho blatník, doslova jsem cítil mocné pulzy z jeho otevřených výfuků. No jo, dohnat ho je věc jedna, předjet ho bude mnohem těžší.
O dvě zatáčky později přišla má chvíle, pořádně jsem to okouřil a už jsem byl vedle něj. Zprvu se zdál být šokován, ale na výjezdu otočil fullgas a dal mě na motor. To mě dožralo, a já si uvědomil že jediná možnost jak ho pokořit je, dát ho na brzdy. Proto jsem bral za páčku až v poslední možné setině sekundy, gumy hvízdaly a já úplně cítil průvan od skal a stromů, jenž jsem o milimetry míjel, ale POVEDLO SE!! Konečně jsem byl ve vedení!! Alespoň po nějakých dvě stě metrů, než se silnice narovnala a on mě opět předjel a zmizel v dálce, holt na ten obrovský výkon jeho motoru nemám. Ale cítil jsem, že jsem zvítězil. Do konce života si budu pamatovat tento okamžik, kdy jsem si sáhl na dno svých jezdeckých schopností a dokázal jsem, že odvaha a jezdecké umění vydá za víc, než jen velký motor a tlustá peněženka. Samozřejmě, velká část zásluh patří i firmě olpran, dělají opravdu perfektní horská kola!

...jestli nejsi writer, tak ses minul povoláním. Hltal jsem to slovo od slova. S větším očekáváním jak vše dopadne jsem četl snad jen "TO JE VRAŽDA, NAPSALA...

Naposledy editováno 04.02.2010 11:38:31

FiZzeR> Hezká povídka Opravdu milé zpestření

FiZzeR> luxusní )) zaujalo mě to ))

FiZzeR>Nedávno jsem závodil s Harlejem. Bylo to na hodně technickém úseku, bez rovinek, samej vracák, pomalu v každým vinglu byla značka s padesátkou, místy i třicítkou....

Super , rozdíl je v tom kdybych na HD seděl já, v klidu tě pustím

FiZzeR>Nedávno jsem závodil s Harlejem. Bylo to na hodně technickém úseku, bez rovinek, samej vracák, pomalu v každým vinglu byla značka s padesátkou, místy i třicítkou.
Když jsem ho poprvý zahlíd v dálce před sebou, věděl jsem že nebude jednoduchý si ho podat. Věděl jsem, že se budu pokoušet o jednu z těch bestií o objemu válců srovnatelném s motorem středního ropného tankeru, ale říkal jsem si že na místě jako je tohle se spíš pozná umění řidiče, než jen výkon motoru. Proto jsem se opravdu soustředil, na brzdy jsem chodil o dvě vteřiny pozdějc než mi můj závodnický instinkt napovídal, a během tří zatáček jsem se dotáhl na jeho blatník, doslova jsem cítil mocné pulzy z jeho otevřených výfuků. No jo, dohnat ho je věc jedna, předjet ho bude mnohem těžší.
O dvě zatáčky později přišla má chvíle, pořádně jsem to okouřil a už jsem byl vedle něj. Zprvu se zdál být šokován, ale na výjezdu otočil fullgas a dal mě na motor. To mě dožralo, a já si uvědomil že jediná možnost jak ho pokořit je, dát ho na brzdy. Proto jsem bral za páčku až v poslední možné setině sekundy, gumy hvízdaly a já úplně cítil průvan od skal a stromů, jenž jsem o milimetry míjel, ale POVEDLO SE!! Konečně jsem byl ve vedení!! Alespoň po nějakých dvě stě metrů, než se silnice narovnala a on mě opět předjel a zmizel v dálce, holt na ten obrovský výkon jeho motoru nemám. Ale cítil jsem, že jsem zvítězil. Do konce života si budu pamatovat tento okamžik, kdy jsem si sáhl na dno svých jezdeckých schopností a dokázal jsem, že odvaha a jezdecké umění vydá za víc, než jen velký motor a tlustá peněženka. Samozřejmě, velká část zásluh patří i firmě olpran, dělají opravdu perfektní horská kola!

Dlouho jsem tak nepotrénoval bránici