sxs525>
Ješte mi napadlo, že v těchto dnech probíhá nejslavnější trialové soutěž světa a to Skotská šestidenní. A v ní máme pseudo zástupce Vojtu Klečku. A jeho startovní číslo je nejzdařilejší ukázkou jak je stará historie trialu. Teda doufám, že ji ještě ve svých letech ještě jede. Já si pamatuji startovní číslo 7 a to už je řadu let zpět. A kdo neví o čem je řeč, tak to znamená, že kdo má nejnižší číslo je nejstarším účastníkem této úžasné soutěže. A víte, že se ji i zúčastnil i Vašek Budín? A je to hodně dávno. Tak zdar historii Trialu. Honza Kubita st.

sxs525>
Ahoj Dane. Jsem rád, že se někdo historií trialu zabývá, ale opravdu mi trochu mrzí, že jakoby trial začal až jakoby s dnešní érou. S trialem nebo spíš šlapačkami se zacalo již v šedesátých letech díky lidem ze Strakonic. Pak se přidali říčanští v šedesátých letech. Jirka Krampera, Petr Vlk, Vláďa Vlček, Vašek Budín a další. V roce 1968 se již jelo několik soutěží /Lysá, Říčany, atd./. Oficiální mistrovství bylo vypsáno až od roku 1969 jak jsem již předtím napsal. V té době je těchto soutěží zúčastňovalo i mnoho přes 100 jezdců. V té době díky lidem Jako byli Šiffner, Štefl, Buriánek se podařilo navázat kontakt s kluby v DDR a PLR a mít první mezinrodní kontakty právě ve Woltersdorfu a Krakově. S tím se rozšířila i možnost zúčastňovat se i jiných soutěží v těchto zemích. Němci a my jsme jezdili na doma vyrobených strojích, zatímco v Polsku už mohli mít i zahraniční profesionální stroje. Ale nevedli jsme si vůbec špatně. Pro velké množství jezdců se pak musela zavést i třída seriových strojů. To už je éra Pilzů, Hůlů atd. a pokračování nastoupené cesty. Dnes si málokdo dovede představit úsilí na sportovních komisích Svazarmu při prosazování i minimálních výhod. O penězích se téměř nedalo mluvit. Až v době kdy tento sport vedl Jirka Petr se začalo jezdit oficiálně na západ. A to všechny výjezdy byly téměř v soukromé režii. Ve vedení sportu byl ještě Honza Velemínský a po 1985 já. Trochu jsem se rozepsal, ale opravdu si myslím, že éra trialu je mnohem širší a mnozí z těch, kteří se o tento sport zasloužili a byli v něm úspěšní by si zasloužili také pozornost. Ale je dobře, že se tím vůbec někdo zabývá. Ahoj a doufám, že se opět někdy setkáme osobně. Honza Kubita