Téma: Troška "primitivního rasismu"
 
13.7.2009 v 13:31
Tohle mi právě přišlo od šéfa, no nekoukal jsem díky tomu do zákona, abych si to věřil, ale vypadá to blee
Vyhlašuji nový program snášenlivosti a tolerance,
aneb zaměstnávejte Cikány, nepodávejte na ně trestní oznámení
protože:
Cikánka ve věku 23 aţ 26 let, která je svobodná nebo rozvedená, popřípadě má manžela v kriminále, tři děti, ona sama je na mateřské dovolené nebo bez práce
v tu chvíli dostává od nás všech, z našich kapes:

7.400 Kč příspěvek na bydlení 8.700 Kč sociální dávky 1.700 Kč přídavky na děti - pokud má "pouze" 3 děti 7.600 Kč rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte.

To je 25.400 Kč dohromady každý měsíc. K tomu můžeme pro pořádek přičíst:
13.000 Kč příspěvek při narození dítěte a jednorázové podpory na nákup "potravin" ve výši cca 6.000 Kč při každé návštěvě cikánské famílie s hordou uřvaných děcek v prostorách úřadu. Rodičovský příspěvek se vyplácí pouze do čtyř let věku dítěte, ale je nastaven na tři "rychlosti vyplácení" a může být vyplácen do dvou, tří nebo čtyř let dítěte. Pokud si je "Rómka" jistá, že bude mít za dva roky další děcko, může si vybrat vysokorychlostní nastavení příspěvků a v tom případě od nás dostane měsíčně 11.400 Kč ( a to nikdy ani nečuchla k práci). Pokud bude mít další dítě až za tři roky, bude pobírat výše kalkulovaných 7.600 Kč a pokud trpí u Cikánů nevídaně nízkou plodností, pak může pobírání příspěvku rozvrhnout na čtyři roky a pobírat 3.800 Kč měsíčně.

Ať tak nebo tak, má po dobu výchovy dětí od nás všech zajištěn solidní měsíční příjem jen za to, že vychová dalšího pouličního zlodějíčka, flákače a kriminálníka v horším případě, v lepším případě pak kopáče kanálů nebo přidavače na stavbě.

Celková suma, kolik nás stojí jedna "Rómka" každý měsíc, se tedy vyšplhá na asi 25.400 Kč v závislosti na počtu dětí a jejím zařazení v tabulkách, ale může to být taky třeba 30.000 Kč nebo i víc, záleží na vychytralosti, hlučnosti a sprostotě konkrétní žadatelky.
Tuto sumu dostává většina u nás žijících Cikánů, ať už formou podpor v nezaměstnanosti nebo dávek v pracovní neschopnosti. Jak dlouho na tento finanční obnos pracujete právě vy? A vyděláte vůbec tolik?
Pošlete to všem známým ať vidí na co používá náš stát jejich těžce vydřené peníze!!! Přemýšlejte a nabídněte jim práci!!!

(já vím, je to generálně psané na cikány, i když na to pravděpodobně může dosáhnout každý, ale ruku na srdce, kdo dominantně žije tímto životem...)

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Troška "primitivního rasismu"

13.7.2009 v 15:23 | Nahoru | #1
rraol> já tady dneska dal vlákýnko z Neffova psa - nevím jestli se ti to bude chtít číst, ale pokud jo, asi to nahlodá tvoji představu pozitivního motivovaní o kterém jsi tu psal.... Tohle je jenom malinký výcuc, je tam toho víc...

Vezmeme za dané, že chce-li nějaká skupina - živočišný druh a nebo národ - přežít, tedy "rozšiřovat své geny", což je základ všeho živého, má na výběr, pokud je složitým organismem, jen tyto možnosti:

a) Strategie první: Co nejvíce se množit a nechat zvítězit kvantitu nad kvalitou. Tyto skupiny se o potomky příliš nestarají, v lidském případě se příliš nestarají o jejich kvalitu a vzdělání. Tyto skupiny žijí "dneškem", nezajímá je příliš minulost a už vůbec ne vzdálená budoucnost. Zato se starají o početnost.

b) Množit se málo a snažit se prací a hlavně vzděláním dosáhnout úspěšnosti své skupiny. Na prvním místě je vzdělání, výchova, vše je perspektivně zaměřeno na budoucnost a na zvyšování kvality malého počtu jednotlivců. (V historii židé, pak protestanté obecně, dnes např. Finové a vůbec malé národy.)

c) Mimořádnou skupinou - z hlediska Evropy - jsou některé asijské národy, které dbají velice na vzdělání, před flexibilitou však upřednostňují poslušnost a kolektiv. Zároveň po staletí preferují značnou porodnost. Mohli bychom také poukázat na to, že i Češi dlouhou dobu preferovali tuto taktiku. V období 17. až začátku 20. století měli Češi a Moravané vysokou natalitu - 8, 10, 12 dětí běžně a zároveň po reformách Josefa II. - což byly vlastně reformy víceméně "protestantské" - a nástupu tzv. obrozenců jsme se soustředili na vzdělání. Dodnes jsme na vzdělání a "nedostatek" v přístupu k němu mimořádně citliví. Viz. např. dnešní diskuze o Akademii věd. Kombinací vysoké porodnosti, nekompromisnímu trvání na vzdělanosti a až pro oficielně katolickou zemi neuvěřitelně zarputilého trvání na neustálé a trpělivé drobné práci, viz třeba Masaryk, jsme nakonec vstali z národního hrobu.

Není příliš složité rozpoznat že do skupiny a) první patří Cikáni-Romové a dnešní Arabové. Dříve tomu bylo jinak, Arabové patřili do civilizací pokrok a vzdělání podporujících.. Do skupiny b) druhé pak patří evropská židovsko-křesťanská civilizace a její poslední mocnost USA. Také můžeme lehce rozpoznat, že skupina třetí c) právě provádí mimořádně prudký obrat od politiky co největšího počtu dětí k co nejkvalitnější výchově dětí. Čína, Vietnam atd.

Bohužel, většina populace Cikánů patří do skupiny a).

V případě Cikánů je zde ještě jeden sociologický a společenský problém. Jak se zdá, jsou Cikáni, naši indoevropští bratři, jak uvádí někteří z badatelů "nejčistší Árijci", jsou ve svých sociálních postojích a formách naprosto výjimeční. Přestože přišli témeř před osmi stoletími - (do Čech v roce 1242 ), zachovali si dodnes většinově mentalitu a psychologii kočovníků. Fascinující je, že není nic známo o tom, že by jako jiní kočovníci pěstovali nějaké stáda! Alespoň ne nikdy v Evropě. Ani se nepokoušeli se pastevci - třeba nájemními - stát! (Až na malou část v Maďarsku.)

Z kočovnického způsobu si zachovali vztah k místu, majetku a obydlí. Při průchodu krajinou ji dovedně využívají, ale nijak se o ni nestarají. Pochod krajinou také určuje dodnes hluboce zakořeněné hygienické návyky. Vše, co není použitelné, se vyhazuje, aniž by se někdo staral, co se s odpadky stane. Při kočování a jednoduchém přírodním způsobu života si příroda poradí. Jak to všem dopadne v konsumní společnosti, ukazuje nejlépe případ ústecké Matiční ulice.

Také osobní hygiena velké části Cikánů a způsob, jak zachází s byty, kopíruje tradice a zvyklosti z dob kočování. Moc se nevytahujme, ještě naši prarodiče se většinou koupali jednou týdně - ti bohatší -, a to ještě na nátlak církve, jak nás učil pan profesor Brož, kdy kostelník kontroloval, zda se lidi na venkově umyli aspoň před nedělní mší.

Pokud Cikáni považují byt za vlastní - bývá v tradici přezdoben, příjemný, pokud vám některé nezvyklé věci nevadí -, koupelna však bývá, zvláště u Cikánů příchozích z východu, až to poslední v pořadí důležitosti. Uvnitř naklizeno, ale na chodbě - tedy venku v "v přírodě" z hlediska kočovníka - je to strašlivé. Ne, že by tak nevypadaly i jiné objekty obývané i "bílou chudinou", ale zde je to markantní.

(reakce na) Troška "primitivního rasismu"

13.7.2009 v 15:36 | Nahoru | #2
bathed> něco na tom je
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.


TOPlist