( doufám, že ty fotky tam budou )
Bohužel mám nějaký pech na tyhle věci, nedávno mně téměř sundal cyklista, kterému se nelíbilo, že jedem po lesí asfaltce a před čumák mi hodil svůj bycigel. Vyhnula jsem se těsně... Za mnou jel můj přítel, ten zastavil a seřval ho, "že měl sakra štěstí, že se nic nestalo, protože to byla ženská, a navíc jeho ženská" . Prý čuměl jak puk a nezmohl se na slovo, hrdina....
kenvelo>Zatím jsem takového prudiče nepotkal a bude jenom záležet kdo bude víc překvapený.
Údajně platí pravidlo první rány.
Ale prčice. Většina takových situací se dá řešit v klidu. Lidi jsou třeba dopředu nabroušení, ale když agresi neopětujete ale reagujete úsměvem, zpravidla to zabere. Dáte řeč, zeptáte se, co jim vadí... vyříkáte si to... a dotyčný třeba získá na věc jiný pohled...
Tuhle jsem takhle objížděla mladý pár s kočárkem a oba se na mně usmáli, jako že děkujou (jeli jsme po hodně prašné cestě). Potěšilo to