Zatímco firma McCandles nestíhala vyřizovat v roce 1946 a 1947 zakázky na přestavby starších rámů pro kyvnou vidlici, v Nortonu těžce nesli porážku z Manx Grand Prix 1946. Pořád lpěli na garden-gate plunžrových rámech a jediné, na co se zmohli, bylo laborování se sklonem kluzáků a zvětšování tloušťky stěn trubek.
1946 Norton 350cc Manx:

1947 Norton 500cc Manx:

Rex McCandless prodal v půli roku 1947 licenci na kyvné vidlice firmě Faridax a uvolnil si ruce pro vývoj nejlepšího motocyklového rámu. Že měl pro Nortony slabost, nakonec k sobě našli i cestu a v roce 1949 začal pro Norton pracovat.

Za peníze Nortonu nakonec vzniklo deset rámů pro závodní Manx, které byly pokřtěny featherbed a patentovány:

Tento vynález se týká nového nebo vylepšeného rámu pro motocykl, který obsahuje dvě v podstatě rovnoběžné pravoúhlé smyčky, z nichž každá je vytvořena z jedné trubky a konce trubky tvořící každou smyčku se kříží a jsou k sobě přivařeny v místě horního předního rohu smyčky. Volné konce trubky, které vyčnívají za bod křížení, jsou přivařeny ke straně nakloněné hlavové trubky u jejího vršku a spodku. Sestavený rám je na svou váhu extrémně pevný a navržený tak, aby poskytoval maximální odolnost vůči jakémukoli namáhání způsobenému otřesy od vozovky nebo hnací silou pohonné jednotky.“

V této věci se ty první rámy sestavovaly a svařovaly:

Rex vyráběl první rámy přímo u Nortona v Birminghamu a za tímto účelem si tam z Irska přivezl i vlastního svařeče. V Nortonu totiž nikdo svařovat neuměl (všechno se pájelo mosazí do mufen), ale i kdyby uměl, tak tohle nebylo jen tak obyčejné svařování. Trubky byly Reynolds, což bylo zároveň synonymum pro bezešvé tenkostěnné trubky používané hlavně v letectví, v té době nejspíš typ 531 (wiki ). Tuto mangan-molybdenovou ocel nelze tavně svařovat, a jediný způsob spojování bez mufen je svařování bronzem, tzv. bronze welding:

edit - všechny ostatní rámy pro závodní Manx (od roku 1954) a pro všechny seriové stroje byly vyráběné u firmy Reynolds, nikoliv v Nortonu. Firma Rexe McCandlesse byla vyplácena částkou 1 libry za každý vyrobený kus.

Naposledy editováno 26.03.2024 11:58:36

Tohle by měl být první Manx, prototyp z roku 1949, postavený ještě v Irsku před první serií 10 kusů. Za zmínku stojí přední vidlice s předsunutou osou, což provedl Rex navařením držáku na normální závodní vidlici Norton. Zadní tlumiče jsou patentované konstrukce McCandless, s tlakovou nádobkou pro zamezení pěnění a kavitace oleje. Tyto tlumiče mělo i dalších deset kusů. Ostatní serie už měly tlumiče nakupované a podle slov jezdců i o dost horší.


Naposledy editováno 26.03.2024 11:51:59

Polovina ze serie prvních deseti pěkně pohromadě. Fotka je ze zkoušek na Manu, které proběhly díky osobním známostem a příbuzenským vztahům rodiny McCandless s bossy místní policie. Pozná se to prý tak, že v předu na motoru je držák a v něm tzv. tax disc , aby vozidlo mohlo na veřejnou komunikaci.

Pohled z druhé strany, v sedle Geoff Duke:

Joe Craig, šéf závodního oddělení a projektu Manx, a Rex McCandless, s cigárem, nad motorkou, se kterou Duke vyhrál první oficiální závod (Blandford Camp meeting, Dorset 1950)

Krautkopf píše: Rex vyráběl první rámy přímo u Nortona v Birminghamu a za tímto účelem si tam z Irska přivezl i vlastního svařeče. V Nortonu totiž nikdo svařovat neuměl (všechno se pájelo mosazí do mufen), ale i kdyby uměl, tak tohle nebylo jen tak obyčejné svařování. Trubky byly Reynolds, což bylo zároveň synonymum pro bezešvé tenkostěnné trubky používané hlavně v letectví, v té době nejspíš typ 531 (wiki ). Tuto mangan-molybdenovou ocel nelze tavně svařovat, a jediný způsob spojování bez mufen je svařování bronzem, tzv. bronze welding:

edit - všechny ostatní rámy pro závodní Manx (od roku 1954) a pro všechny seriové stroje byly vyráběné u firmy Reynolds, nikoliv v Nortonu. Firma Rexe McCandlesse byla vyplácena částkou 1 libry za každý vyrobený kus.

Toto ale přece není svařování, jedná se o tvrdé pájení, nebo ne? Je to kvůli tomu, že při pájení se spojované části zahřívají na mnohem nižší teplotu, netaví se a nedochází k pnutí a deformacím materiálu, nebo jen k minimálním. A při správném provedení je takový spoj pevnější, než samotný podkladový kov.

vilem_i_am> Terminologicky je to svařování bronzem. Tím, že se nanáší housenka, se to liší od pájení mosazí, kde pájka zavzlíná do spáry.

Po úspěchu Manxu s rámem featherbed chtěl Rex McCandles postavit něco lepšího. Jeho snem byl čtyřválec v rámu, jaký měl jeho za války postavený stroj Benial, po vzoru Gilery Rondine (#28 ). Joe Craig byl proti, takže v roce 1953 vzniklo kompromisní řešení s novým rámem a jednoválcem Manx 350 cc, zvaný Kneeler. Velká kapotáž ale zhoršovala ovladatelnost a byla nebezpečná v bočním větru, takže úspěch v závodech se nekonal, pouze rychlostní rekord 215 km/h v hodinovce.


Na rozdíl od prvních Manxů se Kneeler zachoval a stojí v nejslavnějším muzeu Nortonů https://sammymiller.co.uk/
Jedna novější fotka:


Naposledy editováno 27.03.2024 12:36:05

Když v roce 1949 vznikaly první rámy featherbed, bylo jasné, že Norton není na něco takového technologicky vůbec připravený. Rex McCandless měl za úkol vyvinout něco technologicky příznivějšího. V roce 1950 tak vznikl stroj, který měl rám featherbed, kde ale na každé z trubek byl pouze jeden ohyb a část za motorem byla výlisek z pořádně tlustého plechu. Prototyp je také v muzeu Sammy Milera, kde na cedulce mají napsaný rok 1951:

Více o tomto prototypu si může každý přečíst zde:
https://www.pressrea...0923/282346862933325

Článek se jmenuje Missed chance? a je tak trochu o tom, kde by mohl Norton být, kdyby tenkrát v roce 1951 začali vyrábět stroje s rámem featherbed a neodložili to do roku 1954 jenom kvůli tomu, že při představování McCandlessova prototypu byly objednané výkovky všech možných mufen a těch zadní "pantů pro vrata" na dva roky dopředu.
Sám si říkám, že Jawa kývačka mohla taky přijít dřív, ale možná i pod vlivem rozhodnutí Nortonu, že plunžrové pérování je pro plebs dostačující, se i kývačky dostaly do výroby až v roce 1954.



Naposledy editováno 27.03.2024 14:16:48

A není lepší rovnou třípodlažní námět?
I bez kluzáku, byť jeho zabudování by bylo hračkou nejen pro bílé vrány ;)