dafikk píše: maco> To jsi tam musel být nějak až po mě. Já tam byl 04/1988-1989. Hrozné město s hrozným spojením do okolního světa. Na opušťák do Brna jsem těch 170km cestoval 6 hodin Druhým rokem jsem byl v Litoměřicích,to bylo 330km a jezdil jsem do Brna za 5hod!!
Když se chodilo na brigády do Pečivárně,tak to bylo super. Mohli jsme si brát Horalky,které neprošli kontrolou. Ale jinak to město stálo za hovno. Když jsi hodil kamenem,tak jsi trefil buď lampasáka,policajta,nebo kurvu
Muničák u Brestovan byla noční můra. Tma jak v prdeli a pokud něco zapraskalo v lese,tak se posral i ten největší hrdina. Za nás tam chodil z dědiny nějak místní debil s IQ šumící trávy a to byl postrach. Přelezl ploty,skočil dovnitř a utíkal. Se divím,že to nikdo nenatáhl a nenasypal to do něj. Ale všichni byli tak ochromeni strachem,že jsi nebyl schopen cokoliv udělat Ale zase jsme se královsky najedli. Měli jsme u děr v plotě oka a když se chytl zajíc,tak ho udělal jeden kuchař z Interhotelu ve Snině,co se mnou byl na rotě a to jsme si pak labužili. Když byl dobrý řidič od V3Sky a dovezl nějaký piva,tak to bylo jak na táboře
Ty trhací práce na cvičení mě také bavili. Super bylo odpálit kulatinu tou šňůrovou trhavinou. Muselo se vypočítat podle průměru klády,kolik máš udělat závitů a to se mě líbilo. No jo...kdepak ty loňské sněhy jsou...

Tywoe tys válčil v 89 v Litoměřicích, a kde, Pod Radobýlem nebo Jiříkče? Já tam totiž tou dobou byl taky.
Čau, Tom

TomElefant750 píše: Tywoe tys válčil v 89 v Litoměřicích, a kde, Pod Radobýlem nebo Jiříkče? Já tam totiž tou dobou byl taky.
Čau, Tom

Já 89 PŠ v Jiříkáči. Radioodposlech...

Naposledy editováno 13.01.2020 23:40:44

TomElefant750 píše: Tywoe tys válčil v 89 v Litoměřicích, a kde, Pod Radobýlem nebo Jiříkče? Já tam totiž tou dobou byl taky.
Čau, Tom

Já byl ve městě na posádce na spisovně. První rok v Seredi jsem měl vojnu jak řemen a pak druhým rokem v Litoměřicích,jsem měl takovou zašívárnu Ale bylo to přes známého. Mojí babičky sestřenice, měla syna a to byl lampasák na brigádě v Litoměřicích (major Smejkal). Ten mě vyměnil z východního okruhu na západní,ze Seredi do Litoměřic. Dožil jsem tam vojnu v klidu a míru. Potkal jsem v hospodě párkrát rodáka z Litoměřic,Felixe Holzmana!! V hospodě to byl úplně normální člověk. Žádné vtípky ani pitvoření. Ale ten klobouček i to sáčko nosil i v civilu....Ach jo....mládí...vrať se... Chodil jsem tam s lampasačkou....to byl pohled ,jak si četař vede rotnou za ruku Nakonec politruk nařídil,že nám musí dělat služby tak,abychom se co nejméně potkávali. Ale stejně to nepomohlo Když jsme měli službu na posádce s jedním kapitánem (jméno už si nepamatuju),tak ten šel po 22hod chrápat domů a my si pak skočili pro pivo do džbánu a píchali jsme až do rána...To byly služby....hříchy mládí Zlatý časy,kdy to stálo za hovno....