Soudím, že motorka potřebuje mnohem více vaší pozornosti, nežli auto. Neradno se příliš dívat po holkách, stavbách, zvířatech ap. A jak jsem tak o víkendu polehával doma na pravém boku, protože na levém to prostě nešlo, je sjetý shora dolů, přicházely mi neustále na mysl myšlenky, jestli ty papíry na motorku vůbec chci dělat, jestli chci vůbec na motorce v budoucnu jezdit. Doma jsou tři auta včetně cestovního Multivana. Snil jsem o cestovním enduru a dalekých cestách po Evropě, ale začátek se jaksi nepovedl. Je lepší cestovat na motorce než v komfortním autě? Nikdy jsem to nezkusil, jen mne lákala ta svoboda, ten pocit volnosti a nespoutanosti na motorce. Rozhodnutí jsem odložil, až se trochu dám do kupy. Autoškolu mám již zaplacenou, první jízdu jsem ale teď zatím zrušil. Co vy na to? Když je někdo pako, neměl by raději cestovat svojí dodávkou a neotravovat s motorkou?
Naposledy editováno 28.08.2020 21:27:17
1 reakcí na tento příspěvek Hloupý pád v začátcích a další motivace
Naposledy editováno 02.09.2019 15:17:49
3 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Hloupý pád v začátcích a další motivace
Růža1800 píše: Stane se no důležitý je se z toho neposrat a pokračovat. Vem to z druhé strany, co když to vzdáš a do konce života budeš přemýšlet, jaké by to asi na té motorce bylo pokaždé, když kolem nějaká projede. No a pokud přeci jen v budoucnu přijdeš na to, že to pro tebe není, nejhorší co se stane bude, že zase vše prodáš a přijdeš o pár kaček, což se dá přežít. Takže splň si sen o motorce, cestě po Evropě a pak si řekni, jestli je to pro tebe nebo ne...
Prostě to zkusit a uvidí se. Kdo nic nezkusí... A to nepohodlí a vyčerpání a únavu, to já rád už od mala. To mi vadit nebude. Adrenalin mám přiměřeně taky rád a stále žiju. Koncem 80. let, kdy lavinový pípáky u nás neexistovaly jsem už na skialpech sjížděl Velký kotel či Červenou horu v Jeseníkách. Pěkný sklony. Pak mne to přešlo. Asi 10 let teď lozím feraty a na nějaké těžší stěně vyšší obtížnosti se člověk taky celkem zapotí až rozklepe. Feraty mi zůstaly. Když jedu do Alp od Ostravy autem, třeba na Dachstein, trvá to skoro 6 hodin a běda, jak je zácpa ve Vídni. Kolikrát jsem záviděl motorkářům, jak kolem našich plechovek pomaličku projíždí a nemusí stát! A kolony mi přijde jsou rok od roku horší. To je také jeden z těch malých důvodů, proč motorku, ale ne hlavní. Hodit si na otočku Alpy na dva tři dny na motorce by se mi taky moc líbilo. Často je začátek turistické trasy nebo feraty někde vysoko v lese na malém parkovišti, kam se jede dlouhými serpentinami. A na to musí být motorka skvělá. Ty alpský cestičky údolíma kolem řek, podle mne nádhera na motorce. Vždycky po těch motorkářích tak jakoby koukám a závidím (když je pěkně ).
Ještě jeden postřeh z nemocnice. Tam jsem si nakonec zašel, protože mi jedna noha začala jaksi hodně otékat, a strupy po těle vypadaly po 2 dnech taky jaksi divně. No ten pohled doktora, když jsem řekl, že jsem spadl z motorky, ten bych vám nepřál vidět. A pikantní je, že já vlastně motorkář ještě nejsem . Ze všeho nejdřív mne seřval, proč tam lezu až po dvou dnech. Já mu odpověděl, protože nemám nic zlomenýho, byly to jen pohmožděniny a strupy, ale teď mi otéká noha. Zase pohled jak na de*ila. Doktor byl prostě protivný, odtažitý, a že prý když spadnu z motorky, tak prý selským rozumem musím počítat s tím, že to bude bolet (já chtěl totiž něco na uklidnění nohy, aby mi v ní přestalo tepat). Nakonec se trochu zklidnil, udělal rentgen nohy, kosti byly ok, a řekl mi, že pohmožděniny přejdou, ale ať se připravím na to, že ty abraze kůže se léčí dlouho. No, návštěva u lékaře asi nikoho duševně nepodpoří
Takže zatím, vítězí pocit, že do toho jdu, jen co se trochu zotavím, začnu s jízdama v autoškole a pak už budu spíše v rubrice: Výběr první motorky, 2válec vs. 4 válec a podobně