Čím déle jezdím, tím víc si uvědomuji, že je to pravda. Taky se vám stává, že na silnici potkáte učiněného pablba, který udělá něco tak nepochopitelného a nebezpečného, že nad tím zůstává rozum stát? Pište sem své zážitky.
1 reakcí na tento příspěvek Hovada na silnicích
zamlada bych zprava nikdy (mimo město) nepředjížděl
v praxi mě vyškolilo dojíždění do Brna po 43 - někteří "závodníci" byli schopni jet v levém pruhu do stovky celou cestu od Brna, protože za Českou se to rozděluje a ten jejich levej pruh pokračuje na Svitavy, kdežto pravej se odděluje na Kuřim-Tišnov a museli by tedy před tím rozdělením pruh změnit, a to je na ně asi moc složitej manévr; ve směru do Brna podobně
takže tam jsem v tomto ohledu ztratil nervy - napřed jsem problikával, jestli by jako nechtěli uhnout, ale protože to v naprostý většině případů nikam nevedlo, tak jsem to přestal řešit a začal jsem je objíždět (nikoli předjíždět, ale objíždět jako překážku v provozu ) zprava
ale bacha! - pouze v případě, že byl odstavnej pruh volnej, abych měl v případě nouze kam uhnout
a takyže jsem kolikrát uhnout musel - zajímavý, že začít někoho brát zprava fungovalo o několik řádů líp než probliknutí, to se pak vpravo zařadil skoro každej, a někteří si to holt rozmysleli těsně přede mnou nebo i vedle mě
takže kdo chce následovat tohoto příkladu, tak vždycky! mít vyřešenou únikovou stopu pro případ, že se "závodník" začne řadit tam, kam má (anebo naprostou jistotu, že prostor vyklidím dřív než se do něj může stihnout dostat)
p.s. ono se řekne, že jde o pár set metrů, že tam člověk stejně nic nenažene ... ale je tam taky kopeček, jde o to, že při blbý rychlosti to trápím na blbej kvalt, a naopak proč bych měl směrem dolů přibržďovat místo využití gravitace naplno, a tak vůbec ... navíc když za takovým "závodníkem" člověk zkejsne a jede kus dál a nemůže už nikde předjet, a on pak v zátáčkách před Černou Horou jede padesát, tak to už jsou pak minuty a minuty, a kolona, a nervózních řidičů povícero a na průšvih nachystáno ...