1100Virago píše: Mně třeba nejde na rozum, co ty boostery a první stupeň při návratu stabilizuje do svislé polohy. Pochopil bych, kdyby nad nimi vlál brzdicí padák (ale to by se nedaly dobře řídit), jenže nic takového tam není. Gyroskopy? Musely by být těžké jako kráva, aby fungovaly u tak velkých těles. Odpor vzduchu? Ten zaniká s klesající rychlostí. Každopádně, ať je řešení jakékoli, funguje jim dobře.

A ano, průměrný člověk je ze scifi filmů tak zblblý, že těžko chápe, co je na jednom startu a přistání nějaké rakety s podivným nákladem tak extra. Vždyť na Měsíci se přece přistávalo už před bezmála 50 lety, že? Tak co na tom dneska něco vidí zajímavého?

Třeba Creck,že,ten to taky nechápal,myslím rozdíl mezi přistávacím modulem a raketou

Yura píše: Apollo byla průkopnická mise, proto tolik utkvěla v paměti. Deset let poté třeba výprava Voyagerů nebo Pioneerů a za dalších deset Hubble. A samozřejmě i Gagarinova nebo Leonovova premiéra. Samozřejmě každá výprava do vesmíru je ohromnej div techniky, ať to je let sondy k Plutu, nebo obyčejná cesta Protonu se žrádlem k ISS.
Falcon je průkopník v oboru znovupoužití komponentů - to do budoucna může odstranit finanční bariéry, který byli od konce studený války hlavní příčinou ukončení všech projektů, což je podle mě hrozná škoda. Vždyť vlastně jediný, co se dosud dokázalo (a to ještě jen kousek) opakovaně použít, byl raketoplán. O výkonu Falconu vůbec nemluvě - to je další přínos.
Jo, a k Apollu 11 - tohle jsem jako školák četl ve škole pod lavicí, a dodnes mě to baví

Další raketoplán je nachystaný,soukromý Dream Chaser

1100Virago píše: Mně třeba nejde na rozum, co ty boostery a první stupeň při návratu stabilizuje do svislé polohy. Pochopil bych, kdyby nad nimi vlál brzdicí padák (ale to by se nedaly dobře řídit), jenže nic takového tam není. Gyroskopy? Musely by být těžké jako kráva, aby fungovaly u tak velkých těles. Odpor vzduchu? Ten zaniká s klesající rychlostí. Každopádně, ať je řešení jakékoli, funguje jim dobře.

Největší problémy už od počátku Němcům s von Braunem v čele dělalo právě to vybalancování rakety - hlavně v okamžiku startu. Tý raketě je principiálně úplně jedno, jestli startuje z nulový rychlosti a musí přitom vybalancovat tah motoru v ose těžiště, nebo do tý nulový rychlosti klesá. Sice je pravda , že: "No jo, vono dopředu se to jezdí, ale zacouvat, to už holt chce fištróna" - ale naučit se to dá (pokud se nespolýháš na Otíka).

Muskova jedinečnost je jinde - že se rozhodl zrealizovat vlastně tak jednoduchou myšlenku - prostě provést reverz celýho startu rakety zpět do přistání. Dokud vše bylo v rukou státních kosmických agentur, tak raketový motory byly automaticky brány jako věc na jedno použití. Zpočátku to bylo logický - to namáhání materiálu bylo takový, že byli rádi když to alespoň ten jeden start vydrželo. A tohle myšlení zůstalo tak pevně zakořeněný, že nikdo vážně neřešil, že by to šlo i jinak, když technologie už umožňuje vyrobit tak kvalitní motory, že by je šlo použít i víckrát. Konec-konců - na vývoj raketových motorů sypali prachy vojáci a těm raketa s atomovkou na jedno použití stačí. Kvůli znovupoužití sebou nemůžou motory plácnout do vody - rozpálenýmu motoru na kapalný palivo koupel v slaný vodě dobře neudělá (raketoplán házel do vody obyčejný rakety na tuhý palivo a i tak je museli celý rozebrat a repásnout).

V tomhle není Musk génius, je to hodně dobrej obchodník, kterej si uvědomil vpodstatě jasnou věc, která na trhu chyběla a i když všichni ostatní sice měli tuhle možnost přímo před nosem, tak nikdo to vážně nezkusil, jen se mu smáli. On tomu věřil a dal dohromady dobrý techniky, kteří to zrealizovali. A funguje jim to fakt dobře.

Veverčák> Jasně, vše je jen Holyvůůůd Alespoň tak to vidí řada diskutérů, samo že ne tady....

kerut> Zkušební let, tam se žádný "užitečný náklad" nevozí neboť je velký předpoklad neúspěchu. A má ta letět betonová kostka nebo auto? Vsjo rowno.
Koneckonců jak první Saturny tak i ruská N1 letěly jen s balastem.

1100Virago> Polohu řídí trysky na stlačený dusík a roštová boční aerodynamická kormidla.

Yura> Mám ji doma v knihovně, a občas si ji přečtu.
Pamatuju jak jsem jako sedmnáctiletý čučel na černobílou TV a sledoval výstup na povrch. Teprve o dost později jsem se dozvěděl že to vše byl jen švindl z filmového studia - tedy podle leckterých všeználků a mašíblů

2x

Naposledy editováno 07.02.2018 20:11:51

charlie.vtx1800 píše: Největší problémy už od počátku Němcům s von Braunem v čele dělalo právě to vybalancování rakety - hlavně v okamžiku startu. Tý raketě je principiálně úplně jedno, jestli startuje z nulový rychlosti a musí přitom vybalancovat tah motoru v ose těžiště, nebo do tý nulový rychlosti klesá. Sice je pravda , že: "No jo, vono dopředu se to jezdí, ale zacouvat, to už holt chce fištróna" - ale naučit se to dá (pokud se nespolýháš na Otíka).

Muskova jedinečnost je jinde - že se rozhodl zrealizovat vlastně tak jednoduchou myšlenku - prostě provést reverz celýho startu rakety zpět do přistání. Dokud vše bylo v rukou státních kosmických agentur, tak raketový motory byly automaticky brány jako věc na jedno použití. Zpočátku to bylo logický - to namáhání materiálu bylo takový, že byli rádi když to alespoň ten jeden start vydrželo. A tohle myšlení zůstalo tak pevně zakořeněný, že nikdo vážně neřešil, že by to šlo i jinak, když technologie už umožňuje vyrobit tak kvalitní motory, že by je šlo použít i víckrát. Konec-konců - na vývoj raketových motorů sypali prachy vojáci a těm raketa s atomovkou na jedno použití stačí. Kvůli znovupoužití sebou nemůžou motory plácnout do vody - rozpálenýmu motoru na kapalný palivo koupel v slaný vodě dobře neudělá (raketoplán házel do vody obyčejný rakety na tuhý palivo a i tak je museli celý rozebrat a repásnout).

V tomhle není Musk génius, je to hodně dobrej obchodník, kterej si uvědomil vpodstatě jasnou věc, která na trhu chyběla a i když všichni ostatní sice měli tuhle možnost přímo před nosem, tak nikdo to vážně nezkusil, jen se mu smáli. On tomu věřil a dal dohromady dobrý techniky, kteří to zrealizovali. A funguje jim to fakt dobře.

Mám pár takových zajímavých knížek od Sitchina,což je překladatel sumerských klínopisných tabulek které tvrdí že lidstvo vzniklo díky mimozemské civilizaci která tady kdysi přistála a je tam obrázek i vysvětlení některých jejich startů,některých plavidel které nestartovaly ze země ale z podzemní šachty pomocí elektromagnetického katapultu který lod' vystřelil velkou rychlostí ven a nestartovala tak z nuly jako naše,vlastně něco na způsob když startuje raketa z ponorky,tam ji zas vystřeluje parní katapult nebo stlačený vzduch nebo keho šlaka a motory se zapínají až nad vodou. Jeden nepovedený start a nouzové přistání je údajně popsáno v Bibli.

Byla to pecka a ta radost a jasani lidi. Fakt pozitivni. Jsem byl nervozni, jak kdyby to byla raketa za moje love

Letos se prý chystá ještě jeden kousek,tak na to jsem zvědav,start Falcon 9 a stupeň který z něho přistane bude do 24 hodin startovat znovu.

charlie.vtx1800 píše: ...Tý raketě je principiálně úplně jedno, jestli startuje z nulový rychlosti a musí přitom vybalancovat tah motoru v ose těžiště, nebo do tý nulový rychlosti klesá. Sice je pravda , že: "No jo, vono dopředu se to jezdí, ale zacouvat, to už holt chce fištróna" - ale naučit se to dá (pokud se nespolýháš na Otíka).

No sice je to principiálně jedno, ale ty podmínky jsou při startu a přistání natolik odlišné, že je to přesně ten rozdíl mezi jízdou vpřed a couváním. Vyjet z garáže a zatočit na cestu umí kdekdo hned, ale nacouvat tam obráceně dokáže leckdo až na víc pokusů. S letadlem je taky o hodně jednodušší odstartovat, než přistát - namáhání podvozku při startu je mnohem nižší, než při přistání. A start rakety z pevného místa směrem vzhůru do řidnoucí atmosféry bude jednodušší, než návrat k zemi, která se otáčí a vzduch směrem k zemi houstne a těleso tím destabilizuje.

JiB píše: Polohu řídí trysky na stlačený dusík a roštová boční aerodynamická kormidla.

Já obdivuju systém, který to stíhá v reálném čase řídit a mechanické řešení, které musí dokázat reagovat na povely s odezvou řádu milisekund. Delší odezva by přispívala právě naopak spíše k destabilizaci celé soustavy. Leda by to měli založené na podobném principu, jako rakety země-vzduch, které mají záměrně destabilizační křidélka aby raketa ostřeji reagovala na řízení, a povely ji naopak neustále vracejí do zamýšleného kurzu.

Yura píše: Jo, a k Apollu 11 - tohle jsem jako školák četl ve škole pod lavicí, a dodnes mě to baví

Pacnera čtu taky rád Mám od něj knížku Kolumbové vesmíru ze 70. let, kde probírá vývoj kosmonautiky od Ciolkovského, Goddarda a van Obertha přes začátky von Brauna a Koroljova až po první lety družic a lidí do vesmíru a nakonec přistání na Měsíci a celý program Apollo včetně nešťastné mise Apolla 13. A píše dobře dodnes a nejen o kosmonautice.

Ale ono i zkoordinovat vsechny motory, tusim jich bylo 27 tak neni prdel

jetam píše: Ale ono i zkoordinovat vsechny motory, tusim jich bylo 27 tak neni prdel

Tak ony se zapínají postupně v řádu milisekund a navíc se počítá i s výpadkem nějakého motoru,samotný Falcon by se měl dostat nahoru i se šesti motory místo devíti. Jinak ty dva boční stupně co přistály byly už použité z minulých startů,ten prostřední byl nový.

S tím zvukem to je úplně krejzy

1100Virago> Tak jasně že je to špičkový technický řešení. Ale na druhou stranu - dneska už je technika fakt někde jinde, každej má v kapse výkonnější počítač - mobil, než byl možná celej výpočetní výkon programu Apollo. Soft, co provádí nejrůznější simulace, je taky něco, o čem si před 50 lety nemohli ani snít. Pro mě je přistání na Měsíci stejně šílenej počin jako když se Kolumbus vypravil přes oceán s lodičkama, co neměly ani 25 metrů. To byly opravdu kroky do neznáma s využitím tehdejších znalostí na úplný hraně jejich možností.

Jinak - tuším že taky 27 motorů se pokoušeli ukočírovat Sověti při stavbě svý rakety pro Měsíční program - nepodařil se jim ani jeden start. Jestli dneska vrhnou technici úsilí na konstrukci raketových motorů s ohledem na jejich mnohonásobnou použitelnost, tak to asi bude opravdu naprostý přelom v kosmonautice. Nakonec ty rakety budou fungovat jak ve sci-fi, jako dnešní dopravní letadla - natankovat, odstartovat, přistát, natankovat.... Životnost prvních proudových motorů v Me 262 byla 10-20 motohodin, dnes jsou to u dopravních letadel desetitisíce. Vypadá to, že nakonec na tom budou raketový motory stejně - místo věci na jedno použití to budou desítky a možná stovky startů. Pak už bude hrát ve startu hlavní roli cena paliva na 1 tunu nákladu, což sice bude pořát paleta, ale bude to o řády jinde než dnes. Což po relativním útlumu kosmonautiky po skončení soupeření v rámci studený války bude zajímavej comeback, na kterej už to ani nevypadalo.

Bylo to něco užasnýho, jak jste psali. nerv jako kdybych otvíral peněženku já. Neumím si představit, respektive jak dokážou reltime ukočírovat, nebo prostě ten výpočetní výkon a hlavně spolehlivost. chtěl bych být u toho.
@maco< hustý s tím zpoždením toho zvuku zapálení motorů..hustý.

charlie.vtx1800: Jasně, elektronika a řídící systémy se se 60. léty nedají srovnávat. Ale fascinuje mě, jak rychle musí celý ten systém reagovat, hlavně mechanické díly. Čidla musejí dodávat informace o odchylkách, systém je musí vyhodnotit, vypočítat korekci a provést s minimální odezvou a maximální přesností, aby nedošlo k rozkmitání celé soustavy. Protože ty odchylky se s každou prodlevou mezi vstupem z čidel a reakcí různě mění a ta odezva pak už nemusí být aktuální a správná. A nesmí to udělat sebemenší chybu - každé otevření trysky, každý zážeh musí fungovat na sto procent, jinak to skončí katastrofou jako ten první stupeň.

(Ohledně toho jsem taky četl pěknou hlášku: "To, že se netrefili jen o 300 metrů a s chybou nějakých 480 km/h je vlastně úspěch!" )

maco: Sousedi z toho asi musí mít radost Horší, než bydlet někde u závodního okruhu

Doufam, že někde bude pak video z "přistání" core.
pro mě je užasné, že práve tu dynamiku té kontroly letu, stabilizaci zvládli. prtože všechno musí být tak přesně načasované, repsektive přesné. zpoždění, vše musí být přesně zadané, všechny koregce, realtime. to je nepředstavitelný. proto jen sedi z otevřenáma ustama a čučim.
(co se teď objevilo za chytré lidí-fake, render atd... to je masakr ) )

mikro píše:
(co se teď objevilo za chytré lidí-fake, render atd... to je masakr ) )

chce to peclivejsi cteni

maco> ty kráááso, to je fakt paráda , kucí uměj

Naposledy editováno 08.02.2018 15:28:21

Poslední fotka starmana z vesmíru,přece jenom tam je -270°C baterie šly do kelu.

Yura píše: ... Vždyť vlastně jediný, co se dosud dokázalo (a to ještě jen kousek) opakovaně použít, byl raketoplán. ...

Z raketoplánu se použilo (repasovalo) znovu všechno kromě centrální palivové nádrže.

charlie.vtx1800 píše: ...Dokud vše bylo v rukou státních kosmických agentur, tak raketový motory byly automaticky brány jako věc na jedno použití. Zpočátku to bylo logický - to namáhání materiálu bylo takový, že byli rádi když to alespoň ten jeden start vydrželo. A tohle myšlení zůstalo tak pevně zakořeněný, že nikdo vážně neřešil, že by to šlo i jinak, když technologie už umožňuje vyrobit tak kvalitní motory, že by je šlo použít i víckrát. Konec-konců - na vývoj raketových motorů sypali prachy vojáci a těm raketa s atomovkou na jedno použití stačí. Kvůli znovupoužití sebou nemůžou motory plácnout do vody - rozpálenýmu motoru na kapalný palivo koupel v slaný vodě dobře neudělá (raketoplán házel do vody obyčejný rakety na tuhý palivo a i tak je museli celý rozebrat a repásnout).....

Motory raketoplánů se repasovaly opakovaně.
Nevím kolikrát a jak moc toho použili znovu z těch bočních raket na pevná paliva, to netuším.
Problém raketoplánu byl, že po každém letu vše rozebrali a důkladně kontrolovali do posledního šroubku. Což bylo dost drahé kvůli velmi komplikované konstrukci. Muskova raketa je podstatně jednodušší a nevozí lidi, tak to mají mnohem jednodušší. U raketoplánu se 2 havárie na 135 startů považují za zklamání. U nákladních letů je dobrým výsledkem i 9 úspěšných letů z 10ti.

Deadman píše: Motory raketoplánů se repasovaly opakovaně.
Nevím kolikrát a jak moc toho použili znovu z těch bočních raket na pevná paliva, to netuším.

Hodně krát, po každém startu spadly na padáku do moře kde je lovilo námořnictvo.

Deadman píše: Motory raketoplánů se repasovaly opakovaně.
Nevím kolikrát a jak moc toho použili znovu z těch bočních raket na pevná paliva, to netuším.
Problém raketoplánu byl, že po každém letu vše rozebrali a důkladně kontrolovali do posledního šroubku. Což bylo dost drahé kvůli velmi komplikované konstrukci. Muskova raketa je podstatně jednodušší a nevozí lidi, tak to mají mnohem jednodušší. U raketoplánu se 2 havárie na 135 startů považují za zklamání. U nákladních letů je dobrým výsledkem i 9 úspěšných letů z 10ti.

Raketoplán je sice div techniky, ale neefektivní myšlenka - ostatně jako spousta věcí, který má pod palcem armáda. Oni chtěli vytvořit universální dopravní prostředek - kterej by sloužil jako orbitální stanice na kratší pobyt poměrně velký posádky a zároveň měl obrovskej nákladovej prostor, v kterým by šlo satelity nejen vynést, ale i snést zpět na zem. Výsledek - při každým letu musíš vynést a zase vrátit zpět 90 tun!! mrtvý váhy děsně komplikovanýho stroje. A to bez ohledu na to, jaký účel vlastně mise plnila - vždy tam bylo těch 90 tun složitýho Shuttlu vyneseno na orbitu a následně zas muselo přistát - a pak se musela provést repase.

Proti tomu provedení Muska - jednoduchá skládačka z více (téměř)identických stupňů, upravená do konfigurace dle potřeb aktuální mise, kdy každej díl přistává samostatně - takže neúspěšné přistání jednoho dílu není konečná pro celou sestavu - to je úplně jiná efektivita. Jednoduchý raketový stupně s motory a nádrží, nic víc. A nahoru se posadí náklad dle potřeb aktuální mise, pokud to bude raketoplán, tak bude podstatně menší a jednodušší a nebude v kompletu s hlavními motory, jako to bylo u Shuttlů. To je prostě byznys zaměřenej na efektivitu - sestavim si provedení dle aktuálních potřeb z jednotlivejch optimalizovanejch dílů. S Teslou (automobilkou) to vypadá na levačku, ale tohle se zdá jako trefa do černýho.

Po vojne je kazdy general, keby pred 40 rokmi vedeli, co my dnes, tak by asi raketoplan nerobili. Len keby raketoplan nebol, dnes by sme nevedeli, ze to bola blbost.

Naposledy editováno 10.02.2018 10:33:09

jean192 píše: Po vojne je kazdy general, keby pred 40 rokmi vedeli, co my dnes, tak by asi raketoplan nerobili. Len keby raketoplan nebol, dnes by sme nevedeli, ze to bola blbost.

Raketoplán nebyla blbost, jen to nebylo efektivní řešení. A nebýt raketoplánu, tak by nebyl třeba Hubbleův teleskop - už jen kvůli tomu díkybohu, že raketoplán byl, protože Hubble je absolutní bomba.

jean192 píše: Po vojne je kazdy general, keby pred 40 rokmi vedeli, co my dnes, tak by asi raketoplan nerobili. Len keby raketoplan nebol, dnes by sme nevedeli, ze to bola blbost.

Robili by ho protože v něm nebyli kosmonauti natlačení a skrčení jak sardinky jak v raketě,na vědecké účely a pokusy by se hodil víc kdyby nebyla ISS.